Je těžké určit, co pro krajinu je únosné a co není

Je těžké určit, co pro krajinu je únosné a co není
Author	Václav Janouš
Date	2006-09-04
Source	Mladá fronta Dnes
Genre	tisk
Respondent

Šumava – Ne vždy obyvatelé obcí a odborníci ze správy šumavského parku souhlasí se stavbami, které na Šumavě v posledních letech vyrůstají. „Je to otázka dohody a přesvědčování stavitele, co je pro šumavskou krajinu ještě únosné,“ říká vedoucí oddělení státní správy šumavského národního parku Jaroslava Marťanova. Jaké domy nejčastěji na Šumavě vyrůstají? Dodržují architekti, kteří stavby navrhují, historické podoby domů a typický Šumavský ráz?

Zaleží především na představě jejich klienta. Někdy vyroste dům, který má svého moderního ducha a nápad, ale někdy lidé postaví dům, který je mrtvý, a je to jen shluk prvků a tvaru bez nápadů. A pak jsou ti, kteří chtějí upoutat, tak postaví něco zcela netradičního. Třeba uhlobaron Zdeněk Bakala má dům na Modravě zčásti v zemí.

Ano. Pan Bakala chtěl dům, který bude respektovat požadavky využití přírodních poměru. Na jeho dům byl vypracován i posudek, zda zapadá do rázu krajiny, a dopadl pozitivně. Má vůbec správa parku páku, jak zastavit stavbu domů, když se absolutně na Šumavu nehodí?

Samozřejmě máme ze zákona nástroj. Například na základě posudku, které hodnotí vhodnost stavby vůči okolí, můžeme vydat nesouhlas se stavbou ve správním řízení. Stavitel se pak brání odvoláním, že?

Samozřejmě, tu možnost má, může se odvolat na ministerstvo životního prostředí. Většinou je to ale otázka posouzení a přesvědčování stavitele a architekta, co je únosné a co není. Každý názor architekta je ale subjektivní, neexistuje žádné měřítko, co je ještě únosné a co nikoliv.