Jedinámožná cesta k zelené Šumavě

Jedinámožná cesta k zelené Šumavě
Author	František Pojer
Date	2007-08-07
Source	Lidové noviny
Genre	tisk
Respondent

Polemika

Ano, na Šumavě můžeme vidět suché stromy. Důvod je jednoduchy - v národním parku se jeho správci musí chovat jinak než v hospodářském lese. V evropských národních parcích je samozrejmosti, že se ty nejcennější porosty ponechají nerusenému vývoji bez zásahu člověka. Jedine tak můžeme vidět přírodu, která jde svou cestou a poradi si bez lidské pomoci. Zkušenosti z praxe - například národního parku na bavorské straně Šumavy -potvrzuji, že obnovujíci se zdravy les pod uschlými stromy je pro další vyvoj krajiny rozhodne lepší než puste holiny, vznikle při kácení stromu kvůli kůrovci. Právě temi můžeme mnohde na české straně prochazet. Postup, který na Šumavě zvolilo ministerstvo životního prostředí, vycházi z doporučení odborníků celosvetove uznavaneho Svazu na ochranu přírody (IUCN), vědců z Akademie věd či odborneho gremia pro národní parky. Oznacovat je za nežodpovědne ideology a romantiky, jak to ucinili šumavští senátoři (Rekni, kde ty hvozdy jsou, LN 3. 8.), je opravdu trochu silna kava. Ministerstvo navíc podepsalo dohodu o společném postupu na české i bavorské straně hranice, protože pro přírodu nejsou hraniční patniky podstatne.

Stromu mohlo padnout mene

A škody po orkánu Kyrill? Na rovinu: nebyt obrovských holin, které na hřebenech vznikly v minulosti při kácení kůrovcem napadených stromu, v lednu by na Šumavě padlo stromu daleko mene. K rozsahlým velkoplosným vývratum a polomům proto došlo například v místech jako Polom, Plesna, Ždánidla, na Cerne hore či v okolí kalamitní svaznice pod Tristolicnikem. Tahle chyba se už nesmí opakovat. Je proste potřeba unikátní lesy na hřebenech hor nechat přirozenému vývoji a přednostně a důsledne asanovat polomy v nižších polohách a na okrajích národního parku, aby kůrovec neohrozil okolní hospodářské lesy. To je jedina možná cesta k zelené Šumavě.

Na 80 procentech plochy parku, zejména při jeho okrajích, které hranici s hospodarskými lesy, se tedy polomy důsledne asanuji. Pouhych 20 procent - uvnitř jadrove zóny na hřebenech národního parku - se ponechava přirozenému vývoji, jaký zde probíhal po tisícileti. Možná by stalo za to, aby se šumavští senátoři podivali i do jiných lesu ve svém volebním obvodu. Asi by byli prekvapení - zatímco v národním parku je na vymezenem území kůrovec důsledne asanovan, v mnoha hospodářských lesích (například v Novohradských horách) nikoli. Nejpravdepodobnejším důsledkem bude pravdepodobne šíření kůrovce právě z hospodářských lesu. Ochránit unikátní přírodu

Ministerstvo životního prostředí hleda možnosti, jak rozvijet šumavské obce, protože ochranu zdejší unikátní přírody nelze zajistit bez spolupráce s lidmi, kteří v této oblasti žijí. Nas zájem je společný -Šumava má jednoznacne zůstat mezinarodne uznavaným národním parkem. Právě proto státní ochrana přírody postupuje na Šumavě už několik let v souladu s mezinárodními pravidly pro management takto cenných území. Nevidím opravdu žádný rozumny důvod, proč bychom v českých národních parcích měli hledat nějaký jiný originalni česky, přístup.

František Pojer, náměstek ministra životního prostředí pro ochranu přírody