Jednoho ze šumavských losů budou sledovat satelity
| Jednoho ze šumavských losů budou sledovat satelity | |
|---|---|
| Author | Petr Pokorný |
| Date | 2006-03-09 |
| Source | Právo |
| Genre | tisk |
| Respondent | |
Správci parku nyní musí zvíře najít, uspat a nasadit mu speciální obojek
Jednoho z losů evropských, žijících na Šumavě, by měly v dohledné době začít sledovat satelity. Správci národního parku se totiž snaží dotáhnout do konce akci zahájenou už před rokem v rámci projektu telemetrického sledování zvěře. Jejich klíčovým úkolem je nyní plaché zvíře vystopovat, uspat a nasadit mu speciální obojek, který bude jeho pohyb monitorovat a ochranářům předávat potřebné informace.
„Očipování tohoto majestátního zvířete, dosahujícího i s parožím výšky přes dva a půl metru, komplikuje zejména to, že je mimořádně plaché a pohybuje se prakticky jen v noci. Jako zdatní chodci dokážou za tmy urazit i čtyřicet kilometrů. Zatím nám unikali, ale postupně se nám podařilo je vypátrat. Stopy ve sněhu nasvědčují, že se stádo momentálně vyskytuje někde mezi Novou Pecí a Vyšším Brodem,“ uvedl v této souvislosti ředitel Správy Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava Alois Pavlíčko.
Telemetrií na rysy, jeleny a srnce
Donedávna byli na Šumavě sledováni pouze rysi. Nový projekt ale umožnil správcům parku sledovat také deset jelenů a dvacet srnců. Letos by mělo tento počet rozšířit dalších deset jelenů a srnců.
„Telemetrie je metoda, která pomocí rádiové vysílačky umístěné v obojku sledovaného zvířete a přijímačky v rukou odborníka umožňuje sledování zvířete, aniž bychom z něj museli zahlédnout i jen chloupek ocasu, a tím narušili jeho přirozené chování,“ řekla už při zahájení projektu vedoucí odboru vědy a výzkumu správy parku Zdeňka Křenová. Obojek je možné v terénu zaměřit až na vzdálenost 10 kilometrů a na dálku ho také přeprogramovat. Některé typy obojků lze dokonce na zvířeti dálkově rozepnout.
Každý obojek vysílá na jiné frekvenci, takže zvířata nelze vzájemně zaměnit. Baterie v obojku má životnost na zhruba 25 tisíc zaměření, tedy na dva až čtyři roky výzkumu.
Zvláštní obojek pro losa
Los evropský, tedy pokud se ho podaří najít a uspat, má dostat zcela zvláštní GPS-GSM obojek, který je schopen vysílat SMS s údaji o pohybu zvířete. Tento obojek stojí 150 tisíc korun, tedy dvakrát tolik co GPS obojek a desetkrát víc, než stojí běžný radiotelemetrický obojek.
„Podařilo se vystopovat samici s mládětem. Problém je ale v tom, že je třeba mít v pravý čas k dispozici narkotizační pušku a člověka oprávněného k jejímu použití. Věřím však, že budeme úspěšní,“ poznamenal Pavel Šustr, který je na správě parku specialistou na telemetrii.
Současný počet losů evropských na Šumavě se odhaduje na deset. „Donedávna se uváděl počet 25, ale podle našich výzkumů to není správný odhad,“ doplnil Šustr.
Stálá losí populace, několik málo desítek kusů, žije od poloviny sedmdesátých let na Třeboňsku v oblasti Staré řeky a nyní i na Jindřichohradecku. Myslivci sčítají losy vždy v zimě podle stop ve sněhu.
