Jsou lesy opravdu nemocné?

Jsou lesy opravdu nemocné?
Author	Miroslav Svoboda
Date	2007-07-11
Source	Haló noviny
Genre	tisk
Respondent

Clanek České lesy jsou „nemocne“, (Haló noviny, 11. dubna) byl zpracovan podle „Stanoviska vědců a odborných pracovníku k ochraně českých lesu“. Nekdejsi ministr životního prostředí Libor Ambrozek vzpomenute Stanovisko povazoval za prispevek k novele lesnického zákona. Vyjádřila se k němu i sirsi lesnicka odborna veřejnost, která je považuje za jednostranné, a to především z hlediska prosazovani ekologickeho pohledu na stav lesu u nás. V zájmu objektivity uvádíme i kritické vyhrady vůči uvedenému materiálu. Zprvu však strucne shrnme základní fakta, která uvadeji autori Stanoviska. Spatny stav lesu nesouvisi jenom z důsledky historického znecistení ovzdusi a okyselovaním pudy, které způsobilo extrémní masove odumíráni porostu v některých pohorich v 60. až 80. Letech 20. Století. Podle autoru lesy i nadále chradnou a opakované dochází k hynuti porostu vinou houbových chorob, napadením hmyzem a polomy. Kalamitní těžby v posledních letech tvoří až desítky procent produkce dřeva. Podle nich se problém v příštích desetiletích zhorši postupným oteplovanim. tvrdí, že v důsledku holosečného hospodaření a pěstování smrkových monokultur dochází k degradaci lesní pudy, odplavovani zivin a na mnoha místech je i půda sama ohrožena erozi.

Lesníci nesouhlasi

Sirsi lesnicka odborna veřejnost se domniva, že uzce pojate ekologické hledisko nezohledňuje všechny tři základní pilire funkci lesa, tj. ekonomickou, ekologickou a socialni. Podle Výzkumneho ústavu lesního hospodářství a myslivosti Jiloviste-Strnady (VULHM), reprezentovaneho jeho ředitelem Petrem Zahradníkem, které je uvedeno v casopise Lesnicka práce c. 6/2007, je Stanovisko znacne nevyvazene. Pomiji radu aspektu, jako je ekonomicky a socialni vyznam lesu. Nezohledňuje ani Národní lesnicky program, který byl připraven jako široky konsenzus odborníků z různých oboru. Podle VULHM stav lesu není v současne době nijak priznivy, ale zároveň není dramaticky. Pokles emisi na pocatku 90. Let se skutečne neprojevil priznive na zdravotním stavu lesu, neboť až do poloviny 90. Let se zhoršoval. Od te doby však stagnuje. Při srovnani s ostatními státy je národní prumer defoliace (odlisteni) CR skutečne jeden z nejhorších v Evropě. Jsme totiž prakticky jediným státem, kde tuto hodnotu podstatne ovlivnuji smrkové porosty na kyselých pudach v oblastech s historickým zatizením. Ale porovname-li defoliaci smrkových ploch pouze se Saskem, Bavorském, Slovenskem a Polskem, nežjistime zásadní rozdíl. Přitom zdravotni stav listnatých porostu, zejména buku, je u nás mirne priznivější než v okolních státech. Vyvoj zdravotního stavu lesa od druhé poloviny 90. Let je u nás obdobny jako v ostatních evropských zemich. Na klimaticke změny nelze nahlizet jako na postupně a rovnomerne oteplovani, při kterém bude dochazet k posouvani vegetačních pasem a stupnu. lesní ekosystémy se spíše budou v budoucnu vyrovnávat s extrémnimi meteorologickými situacemi, které budou zahrnovat borive vetry, období sucha i intenzivních srazek, zaplavy a také i neobvykly průběh zimního období. Projevi se zvysena citlivost lesních ekosystému ke stresujícím faktorum. Jejich stabilitu může pozitivne ovlivnit druhova rozmanitost lesu. výhodu mají dřeviny s širokou ekologickou amplitudou - briza, osika, borovice, modrin a smrk. Relativne ohrožene jsou jedle a buk.

Holoseče

Pokud jde o holoseče, s radou argumentu lze souhlasit, ale současny lesní zákon umožňuje sec do jednoho hektarů se sirkou do dvojnásobku stromove vysky. To, spolu s rychlým zajistením nového porostu (do sedmi let), rozumne omezuje většinu negativních efektu. Negativní důsledky holoseči se generalizuji. Rovnez se, ne zcela správne, tvrdí, že se zpravidla vysazuji klimaxove dřeviny, například jedle a buk, na holinach. Buk a jedle se na paseku nesazi. U smrku to není problém, jak to doklada jeho mnohasetlete pěstování. Autori Stanoviska nejsou informovani o koncepcích druhove skladby lesu, které byly v 90. Letech navrzeny VULHM Jiloviste-Strnady ve spolupráci s Ustavem pro hospodarskou upravu lesu v Brandyse nad Labem. V souladu s tímto programem se totiž redukuje podíl smrku ztepileho ze současných 55 % na 35-40 %, jak dokladaji i výsledky hospodaření, které jsou uvedeny ve zpravach Ministerstva zemědělství CR.

Potrebna opatřeni

Vyjádření VULHM dále rozebira některé další tvrzení „Stanoviska“, a to k druhovému slození, vekove a prostorove skladbe lesu, k biologicke diverzite apod. Zároveň nabízí z hlediska rozboru celého materiálu i svá vlastní řešení k ozdravení lesu u nás. Především doporučuje Stanovisko srovnat s Národním lesnickým programem a prosazovat mimo jiné tato opatření. Podporit dosavadní trendy snizovani znecistovani životního prostředí, zejména ovzdusi. dále biologickou mělioraci a intervencnimi zásahy snizovat vliv kyselých srážek na kvalitu lesních pud a lesní porosty. Upravit početni stavy zvěře, jejich vekovou strukturu a poměr pohlavi na úroveň umoznující uspesnou obnovu a další rozvoj lesních porostu. Dostupnými nastroji lesnické politiky dosahnout postupně premeny současne druhove skladby lesu ve prospech dřevin, které se vyznacuji vyšší toleranci ke škodlivým cinitelum a melioračními ucinky na lesní pudu a současne poskytuji vysoký produkcni i mimoprodukcni efekt. Doporucit vlastníkum lesa obnovovani porostu a omezovani holosečného způsobu hospodaření tam, kde je tím podmineno trvale udrzitelné obhospodarovani lesa.

Názor odbornika

Stanovisko je k lesníkům velmi nespravedlive, nezohledňuje současnou legislativu a lesnickou praxi. Problémy s monokulturami smrku jsou lesníkům zname, porosty ovšem zdedili a dnes se snaží neopakovat chyby předchudcu, pise Rostislav Bohacekze Krtin v reakci na zvěřejneny clanek. Souhlasi také s tím, že zdravotni stav lesu celkove není dobrý, ale není ovšem pravdou, že je u nás prioritni holosečne hospodářství a pěstování smrkových monokultur. „Smrk je stále cennou hospodarskou dřevinou, a proto do druhove skladby našich hospodářských lesu spolu s ostatními ekonomickými dřevinami patri. Může se vest diskuse, v jakých vegetačních stupnich a v jakem zastoupení ho lze pěstovat. Přirozené, že nastup klimatických extrému je nutne při volbe druhove skladby zvazovat,“ uvádí Bohacek. Cilova druhova skladba je důsledne plánovana v rámci hospodářských souboru a podporovana zavazným ustanovením lesního hospodářského planu, tj. Stanovením zavazneho procenta zastoupení melioračních a zpevnujících dřevin odpovídájicích danému přírodnímu stanovisti. Nelze tedy pěstovat smrkové monokultury, a ani tomu tak v posledních deseti letech není. Podle Bohacka je pouzivany typologicky systém svetovým unikatem a nemáme proč se ponizovat vůči tzv. vyspelým zemim, spíše jde o opacnou situaci. Bohacek mimo jiné vysvětluje rozdíl mezi přirozenou a cilovou druhovou skladbou. Přirozena skladba se uplatnuje v chráněných územích ochrany přírody (v nichž se těží právě dřeviny, které této skladbe neodpovídáji) a ve většině ochranných lesu. Do hospodářských lesu patří skladba odpovídájici pravdepodobným ekonomickým požadavkům budoucnosti. S ohledem na mozny klimaticky vývoj se nahrazuje smrk podle podmínek alternativním dubem, bukem či borovici, jako hlavnimi dřevinami v nižších polohách, zejména na třetím vegetačním stupni. A uvádí další argumenty, které polemizuji se zavery „Stanoviska“.

Národní lesnicky program

Současne s materiálem od Rostislava Bohacka jsme obdrzeli i informaci o priprave Národního lesnického programu na leta 2007-2013, který definuje hlavní problémy současneho stavu lesu a lesního hospodářství CR. Zároveň stanovuje priority, kterými by se lesní hospodářství u nás mělo v následujících letech zabyvat. Ve vztahu ke státní správě lesu informace mimo jiné uvádí, že v zadnem případě by se neměly privatizovat státní a obecne lesy, měl by se respektovat veřejny zájem. Nepodporovat ani rozdělení lesu na kraje, zachovat celistvost Lesů ČR, která zajistuje ekonomicke vyrovnavani rozdilných podmínek v rámci CR. Podporovat by se mělo i sdruzovani soukromých vlastníku drobných lesních majetku.