Kácení lesa na Šumavě připomíná Orwella

Kácení lesa na Šumavě připomíná Orwella
Author	Vladimír Just
Date	1999-08-10
Source	Hospodářské noviny
Genre	tisk
Respondent

Nedávno přinesla většina médií tuto zprávu od Plešného jezera: „Aktivistu, jenž bránil v kácení, odvedla v poutech policie.“ K tomu, jak je v kraji zvykem, většinou bez komentáře citovala vyjádření tiskového mluvčího Národního parku (NP): „Jednomu z dělníků s pilou, který chtěl pokračovat v asanačním zásahu, začal bránit v kácení stromu. Tím se dopouštěl přestupků proti zákonu o ochraně přírody a krajiny a zákonu o lesích.“ A mluvčí Z. Kantořík pointuje: „Konečným cílem zásahů je bezzásahovost – jak v prvních, tak ve druhých zónách Národního parku.“ Orwell by to lépe neformuloval.

Slova tiskového mluvčího o incidentu jsou nonsensem ze tří důvodů: 1) Podle lesního zákona nesmí dělník kácet ani „pokračovat v asanaci“, je-li nablízku člověk. 2) Ekologičtí aktivisté, bránící prales před podobnou devastací a rozvratem prostorů, kterou vidí již pět let ve druhých zónách NP, svou nenásilnou akcí jen naplňují stupňující se protesty vrcholných přírodovědeckých institucí v zemi proti devastaci Šumavy Národním parkem (Mendelova a Masarykova univerzita v Brně, Karlova univerzita v Praze, Entomologický a Botanický ústav AVČR). Pět renomovaných lesovědců, mezi nimi dva z odborného grémia ministra životního prostředí, také k této nenásilné akci veřejně vyzvalo! 3) Obvinění z porušení zákona vyslovuje ten, kdo sám už pět let hrubě porušuje zákon (konstatovala to mj. i inspekce Ministerstva životního prostředí). Ředitel parku ing. Žlábek nese plnou trestněprávní odpovědnost za soustavné porušování zákona č. 114/92, a to přinejmenším v paragrafech 16: la, 88:2a, b, f, g. Způsobil mj. nevratné porušení chráněného půdního krytu v mezinárodně chráněných slatích, kam nezákonně vpustil těžkou mechanizaci, narušil vodní režim erozními rýhami a soustavou betonových melioračních kanálů v Modravských slatích, rýhy nechal zavézt skládkou z blízkého zbořeniště. Namísto toho, aby přibližoval druhé zóny autoregulaci, jak mu ukládá zákon, rozvrátil porosty mnohasethektarovými holinami, jejichž labilní okraje se staly pastvou pro vichřici a kůrovce. K tomu všemu letos přistoupilo kácení vylétaných, stabilizovaných a komerčně využitelných souší, které rovněž dosáhlo rozměrů trestného činu, a co hůř: nevratného poškození přírody z ryze zištných důvodů.

Přitom ing. Žlábek před časem vyhrožoval, že až padne první strom z komerčních důvodů, odchází. Dnes mu mohu předložit nejméně stovku zdokumentovaných důvodů k odchodu. Jemu i jeho pravé ruce, právnímu zástupci Národního parku Šumava, který dvacet tři let pracoval jako důstojník StB v Českých Budějovicích. Ze Šumavy se stává skandál, jehož spoluviníkem je ministr životního prostředí, který devastaci toleruje.

Vladimír Just, publicista