Kácení v cenném šumavském území by nebylo dobrým příkladem
| Kácení v cenném šumavském území by nebylo dobrým příkladem | |
|---|---|
| Author | Robert Malota |
| Date | 1999-05-04 |
| Source | Mladá fronta Dnes |
| Genre | tisk |
| Respondent | Jiří Koreš |
Tři roky se problematikou kůrovcové kalamity v šumavském národním parku zabývá aktivista Hnutí Duha Jiří Koreš, jenž u této nezávislé ekologické organizace působí v pobočce Šumava. Čtyřiadvacetiletý muž, který se původně vyučil elektromechanikem, postupně dlouhodobým studiem o lýkožroutu smrkovém shromáždil tolik údajů, že by to vydalo na vědeckou práci. Nedávné rozhodnutí ministra životního prostředí Miloše Kužvarta povolit kácení kůrovcem napadených stromů i v dosud bezzásahové zóně národního parku Koreš ostře kritizuje. „Je odborně chybné,“ tvrdí.
- Proč Hnutí Duha tak rozhodně nesouhlasí se zásahy proti kůrovci v prvních zónách Národního parku Šumava?
Vytvořením šumavského národního parku v roce 1991 dal stát najevo, že v jeho prvních zónách zajistí působení přírodních procesů bez zásahu člověka. Tento princip však rozhodnutí ministra Kužvarta porušuje, což je podle nás nebezpečný precedens, protože problém s kůrovcem existuje i v některých dalších chráněných oblastech. Odpůrci bezzásahových prvních zón pak jednoduše mohou říct: Podívejte se na Šumavu! To je přece důkaz, že si příroda s kůrovcovou kalamitou sama neporadí.
- Vedení šumavského parku ale tvrdí, že při zásazích v prvních zónách poražené stromy zůstanou ležet na místě, pouze budou zbaveny napadené kůry. Ani to není přijatelné?
Ne. Připomínám, že první zóny jsou s výjimkou některých značených cest pro veřejnost zcela uzavřeny. Jakmile člověk do těchto míst vstoupí, porušuje zákon. Ale teď se tam správa parku chystá kácet stromy. Pro běžného turistu, který v první zóně nesmí utrhnout ani borůvku, to nebude dobrý příklad. Ponechání poraženého dřeva na místě je pouze nutným kompromisem. Vjíždění do prvních zón s těžkou technikou by přece nikomu nemohlo projít.
- Neuklidňuje vás tedy ani tvrzení správy parku, že letos se proti kůrovci bude zasahovat zřejmě pouze na třech procentech území prvních zón?
To není správný argument. Tady totiž nejde o to, zda v těchto lokalitách budou ležet stovky, nebo jen desítky stromů. První zóny zůstávaly dlouhou dobu bezzásahovým územím, takže dávaly jedinečnou možnost sledovat ničím nerušené přírodní procesy v lesním společenství. Kácením o tuto výjimečnou šanci přicházíme.
- Čím si vysvětlujete, že ministr Kužvart v některých jiných případech dává za pravdu nezávislým ekologickým hnutím, zatímco v této záležitosti učinil rozhodnutí, jehož důsledků se Hnutí Duha obává?
Myslím, že si pan ministr dostatečně neuvědomuje, jaký dopad jeho postoj může mít. Domnívám se, že Kužvartovo rozhodnutí částečně ovlivnila rovněž neznalost věci, protože otázka kůrovce je i pro odborníky velmi složitým problémem a ministr určitě neměl tolik času, aby se s ním dostatečně dobře seznámil. Navíc v tomto případě svou roli zřejmě sehrál také tlak lesnické lobby.
- Ministerstvo životního prostředí míní, že vhodně cílenými zásahy proti kůrovci v prvních zónách národního parku se na Šumavě podaří utlumit kůrovcovou kalamitu. Nabízíte nějakou alternativu, jak tento problém vyřešit?
Hnutí Duha míní, že by bylo třeba změnit vnitřní uspořádání parku, aby první bezzásahové zóny představovaly větší souvislé plochy území – nikoli spoustu malých a od sebe oddělených lokalit jako dosud. Do prvních zón by pak patřil také les, který není blízký porostům pralesovitého typu. Takový kulturní les napadený kůrovcem má sice největší předpoklad, že se bez ochrany člověka rychle rozpadne, ale důležité je vědět, co na jeho místě začne vyrůstat: bude to původní prales, který byl na Šumavě předtím, než ho Schwarzenberkové nechali vykácet. Rozhodně bych však v takovém vývoji neviděl žádnou ekologickou katastrofu. Naopak – když kůrovce uměle zastavíme a na vzniklých holinách člověk sám vysází nové stromky, bude to jen začátek dalšího nestabilního porostu, který opět za sto dvacet let pravděpodobně sežere kůrovec.
- Jak chcete toto řešení prosadit?
Jistou naději vidím v tom, že se mi v dohledné době, možná ještě letos, podaří dokončit rozsáhlou studii, která zhodnotí dosavadní vývoj kůrovcové kalamity na jihozápadě Čech a současně bude obsahovat náš způsob řešení problému. Tato analýza by měla dokázat, že dosavadní postup správy parku proti kůrovci přináší často více škody než užitku.
- Už zanedlouho však zřejmě do některých prvních zón Národního parku Šumava přijdou lesní dělníci a začnou tam porážet stromy. Co udělá Hnutí Duha?
Zatím jsme se definitivně nerozhodli, ale jako nejkrajnější možnost protestu zvažujeme i to, zda v takové situaci neuplatníme formu přímé akce, během níž bychom se pokusili zabránit dřevorubcům, aby v první zóně káceli. Tím bychom mohli uchránit alespoň některá přírodně cenná místa.
