Kůrovce čeká na Šumavě chemická válka
| Kůrovce čeká na Šumavě chemická válka | |
|---|---|
| Author | Václav Janouš |
| Date | 2007-06-18 |
| Source | Mladá fronta Dnes |
| Genre | tisk |
| Respondent | |
Šumava - Bude to jako lesnicka revoluce. Správa šumavského národního parku vytahne v boji s kůrovcem poprvé v historii ve velké mire chemicke postřiky. Nyní ji to totiž povolila Vláda. Ekologičtí aktivisté jsou proti a tvrdí, že chemikalie do šumavského parku nepatri. Zacatek postřiku: do 14 dnu
Šumavští lesníci za týden či dva vyjdou do lesů se speciálními desetilitrovými postřikovaci na zadech a budou strikat jednotlive presne určené kmeny stromu v parku biocidy, které zahubi kůrovce. Postřikovat se bude pouze ve druhých zónách parku a ještě jen na presne urcených místech. Tedy tam, kde nejsou zdroje pitne vody, prameniste, netecou reky či nejsou rašeliniste. Postřikovace mají staly tlak, aby odkapavani chemie z nich bylo co nejmensi, vysvětluje náměstek ředitele šumavského parku Libor Hošek.
Lesníci v národním parku vystrikaji biocidy na zhruba sto padesát tisíc kubíků dřeva, což je pro představu přibližne pětina popadaného dřeva po lednovém orkánu Kyrill. Na některé stromy se ale bude strikat chemikalie hubici lýkožrouty smrkové i třeba třikrát.
Nez kůrovec vyletne
První lesníci s chemii se v parku objevi právě v dobe, kdy škůdce zavrtany pod kurou stromu bude v posledním stadiu vývoje, tedy kratce před vyletnutim na další stromy. Turisté nastrikane stromy poznaji: budou oznacene červenou nebo zelenou barvou. I když lesníci tvrdí, že lidem při kontaktu nic nehrozi, protože schvalene biocidy mají nejmensi toxicitu povolenou stříkat v Česku, je dobré dodržovat hygienickápravidla: na stromy nesahat a prsty od chemikálie nepřikládat k očím.
Ekologičtí aktivisté proti použití biocidu v parku protestuji. Od vzniku šumavské rezervace v roce 1991 se v lesích chemie davala jen do lapáku, které brouky nalakaji a otravi. Lapaky jsou polena, která mají v sobe feromon. Chemie není dobrým napadem, protože může hubit i velmi potřebné druhy hmyzu. Spíše se měly stromy třeba loupat a v horských oblastech by se měl les ponechat volnému vývoji, říká aktivista Jaromír Bláha z Hnutí DUHA.
