Kůrovce je méně, míní šéf šumavského národního parku
Kůrovce je méně, míní šéf šumavského národního parku | |
---|---|
Author | Antonín Pelíšek |
Date | 2004-06-21 |
Source | Mladá fronta Dnes |
Genre | tisk |
Respondent |
Životní prostředí a ekologie
Téma
Vimperk – Obávaný kůrovec, který léta zlobí lesníky na Šumavě, je letos na ústupu. Alespoň podle správců šumavského národního parku, kteří tvrdí, že postup brouka letos zastavilo chladné počasí.
„Rozhodně ho ale nepodceňujeme a děláme proti němu všechna opatření,“ uvedl ředitel Správy Národního parku Šumava Alois Pavlíčko.
- Jak jste dosáhli takových prognóz. Hlavní rojení přece nastane až v červenci.
Jde o neustálý monitoring, například počítání brouka v lapácích. Taková nejvíce napadaná lokalita jsou prameny Vltavy, kde jsme loni po blokádě ekologických aktivistů odkornili několik stovek stromů takzvaně nastojato a letos jsme zjistili, že kůrovec tam už skoro všechen zahynul. Musíme také říci, že kůrovec napadá oslabený les a v parku, který se rozkládá ve vyšších polohách, takové škody z předloňského mokra a loňského sucha nebyly.
- Co vám tedy říká monitoring?
Odhadujeme, že letos budeme mít kůrovce tak dvakrát méně než jiné roky.
- Přesto jste se nedávno setkali se správci lesů na bavorské straně a domluvili s nimi, že budete ošetřovat pás kolem hranic v oblasti Trojmezné. Vaši kolegové na rozdíl od vás mluví letos o kůrovcové kalamitě. Měli snad jiné klimatické podmínky než my?
Určitě ne. Oni mají trochu jiná kritéria. Když napočítají v lapáku tisíc brouků, hovoří o stavu ohrožení. Dohodli jsme se, že budeme ošetřovat pás o šíři pět set metrů v oblasti Trojmezné, kde máme druhou a třetí zónu parku. Neznamená to, že bychom vykáceli pás lesa, ale budeme ho ošetřovat nahodilou těžbou napadených stromů a samozřejmě feromonovými lapači. Bavorský park má také tu nevýhodu, že leží na návětrné straně svahů a brouk se touto cestou dobře šíří.
- Na Trojmezné není první zóna?
Ta je trochu níže. Vybíhá tam její cíp.
- Zatím naši sousedé tvrdili, že kůrovec k nim nalétává od nás.
To je spíš naopak. Právě proto se snažíme s našimi kolegy setkávat a vyměňovat si informace. Před týdnem jsme se setkali s rakouskými partnery a podepsali společné memorandum, teď podobnou dohodu podepíšeme s německou stranou.
- Má na to vliv společné členství v Evropské unii?
To jde mimo unii. Prostě se domlouváme na společném postupu v takzvaném příhraničním pásmu, které je na každé straně dvě stě metrů od hranice. Aby se tam mohly dělat určité technické zásahy, musí se obě strany na tom shodnout. Navzájem si vyměňujeme informace a mapy, dopředu konzultujeme zásahy.