Kůrovce letos rozsekali

Kůrovce letos rozsekali
Author	Ivana Harantová
Date	2003-08-28
Source	Klatovský deník
Genre	tisk
Respondent

Nebezpečí přemnožení kůrovce ve národní přírodní rezervaci Černé a Čertovo jezero na Železnorudsku je pro letošní rok zažehnáno. Postarali se o to lesáci ve spolupráci s ochranáři, kteří tentokrát veškeré potřebné práce zaplatili.

Železnorudsko – Patnáct set kubických metrů stromů padlo vinou loňské říjnové vichřice ve státní přírodní rezervaci Černé a Čertovo jezero. Každý polom či vývrat, obzvlášť pak v místě s porosty sto dvacet až dvě stě let starými, navíc oslabenými exhalacemi, znamená riziko přemnožení kůrovce. O jakékoli zásahy v rezervaci, ať už šlo o samotnou práci, či například použití chemických přípravků, musela železnorudská správa státního podniku Lesy České republiky, jež lesy v rezervaci spravuje, prostřednictvím Správy Chráněné krajinné oblasti Šumava v Sušici žádat ministerstvo životního prostředí. Jeho verdikt v posledních letech vždy zněl: kůrovcem napadené stromy pokácet, vývraty oloupat a dřevo ponechat na místě, to vše na náklady státního podniku. „V současné době leží v rezervaci přibližně pět tisíc kubíků dřevní hmoty, která se bude rozpadat třicet až padesát let. Cena tohoto dříví představuje zhruba čtyři miliony korun. K tomu je nutno připočíst náklady na zpracování a zejména odkorňování kmenů,“ přibližuje Jaroslav Benda, klatovský oblastní inspektor Lesů České republiky výši škod, které kvůli kůrovci v rezervaci podnik utrpěl. Letos však došlo k výraznému obratu.

„Správa Chráněné krajinné oblasti Šumava nám poprvé vyšla vstříc a uhradila veškeré náklady spojené s prací,“ říká Benda. Ten si pochvaluje nejen přístup pracovníků Lesní správy v Železné Rudě a ochranářů, ale také zaměstnanců firmy ze Sušicka, na jejichž bedrech spočívala nejnáročnější činnost. Měli ji však usnadněnu speciálními motorovými odkorňovači, které se nasazují na motorovou pilu. Ty totiž kůru nejen oloupou, ale zároveň i rozsekají, a kůrovce tak mechanicky zničí. Odpadá tedy použití chemických přípravků. „Dříví samozřejmě muselo v rezervaci stejně jako v jiných letech ke škodě podniku zůstat,“ dodává oblastní inspektor. Jak upozorňuje, práce v národní přírodní rezervaci Černé a Čertovo jezero nespočívají jen v kácení a odkorňování. V letech 1998 až 2000 tady Lesy ČR provedly podsadby smrkem, jeřábem a javorem. Celkem vysázely více než deset tisíc nových sazenic. V extrémních podmínkách Jezerní hory se stromky sázejí k pařezům nebo pod záštitu vyvráceného dříví a zejména jeřáby a smrky tam dobře rostou. Stromkům v tamní nadmořské výšce (až kolem 1300 m n. m.) s dlouhou sněhovou pokrývkou však trvá i dvacet let, než odrostou sněhu, plevelným rostlinám a zvěři. „Je třeba mít na paměti, že za dvacet let se na podsadby zapomene, a pak může někdo tvrdit, jak je ostatně na Šumavě častým zvykem, že pod suchými stromy vyrůstá nový, přirozený les. Suchý a především přestárlý porost, jaký je v rezervaci na většině plochy, navíc poškozený exhalacemi a kůrovcem, však na přirozenou obnovu nemá dostatek sil,“ vysvětluje Jaroslav Benda, podle něhož je nutno přírodě pomoci a masivními podsadbami stanoviště vhodných sazenic vznik nového, přírodě blízkého lesa podpořit. Podsadby původních dřevin včetně listnatých podporuje i Správa Chráněné krajinné oblasti Šumava. „Věříme, že národní přírodní rezervace Černé a Čertovo jezero zůstane zachována příštím generacím v podobě hlubokého šumavského hvozdu, díky němuž byla před sedmdesáti lety vyhlášena,“ uzavírá Benda