Kůrovce na Šumavě ubývá
Kůrovce na Šumavě ubývá | |
---|---|
Author | Aleš Pešta |
Date | 2000-12-23 |
Source | Právo |
Genre | tisk |
Respondent |
Zhruba na polovinu klesl ve srovnání s loňským rokem počet stromů napadených kůrovcem v Národním parku Šumava. Mluvčí parku Zdeněk Kantořík uvedl, že se správě parku podařilo snížit stav lýkožrouta smrkového ve druhých zónách na 56 procent loňské skutečnosti a v prvních zónách na 50 procent loňska.
„Letošní vývoj kůrovcové kalamity opravňuje k mírnému optimismu. Správě parku se podařilo snížit stav kůrovce i navzdory tomu, že první rojení brouka bylo letos o tři týdny dříve, a druhá generace tak měla podstatně víc času na vývoj,“ konstatoval Kantořík.
Výjimku podle něj tvoří oblast Trojmezné, kde ekologové loni od 27. července do 21. září bránili v kácení kůrovcem napadených stromů. „Jak ukázalo podrobné šetření, letos se zde zvýšil výskyt kůrovce 2,3krát a efektivní ochranný zásah už vzhledem k rozsahu napadení není možný. Porovnání se sousední první zónou na Smrčině je jednoznačné: na ní bylo loni asanováno 3804 a letos již jen 660 krychlových metrů napadených stromů, tedy pouhých 17 procent loňské skutečnosti,“ zdůraznil mluvčí parku.
Letošní snížení počtu smrků napadených lýkožroutem smrkovým oceňují rovněž pracovníci ministerstva životního prostředí včetně ministra Miloše Kužvarta (ČSSD), kteří jsou podrobeni dlouhodobé kritice ekologických aktivit. Ministr a jeho úředníci jsou však přesvědčeni o tom, že rozhodnutí ministerstva bylo správné a vede k vytyčenému cíli, což letošní rok dokazuje.
Zcela protikladný názor na vývoj kůrovcové kalamity v Národním parku Šumava mají dlouhodobí odpůrci asanačního protikůrovcového kácení na Šumavě. „Výskyt brouka se letos skutečně snížil, není to ale zásluhou kácení. To samé se totiž stalo i na bavorské straně Šumavy, kde se proti broukovi nezasahuje,“ řekl Právu vedoucí programu Lesy Hnutí Duha Martin Bláha, který je mluvčím široké skupiny odpůrců asanačního kácení v národním parku.
„V důsledku kácení naopak dramaticky narostla větrná kalamita, která je jeho přímým důsledkem. Vytvořené holiny jsou potom dále rozšiřovány větrem. Větrná a kůrovcová kalamita jsou spojité nádoby, které nelze posuzovat odděleně,“ zdůraznil Bláha, který mj. uvádí, že větrné polomy neohrozily Trojmezenský prales, kde masivnímu kácení zabránila loňská blokáda.
Nejvyšší podíly těžby, kterou si vynutil kůrovec, se projevují v těsném sousedství rozsáhlého bezzásahového území o výměře 1325 hektarů při státní hranici s Bavorskem. „V ČR na tyto plochy navazují desítky tisíc hektarů smrkových monokultur, kde je nutné rychlý rozpad porostů způsobený kůrovcem zastavit, bohužel i za cenu vzniklých holin,“ podotkl Kantořík.
„Vždy jsme varovali před oslabováním lesa kácením. Letošní dramatický nárůst větrné kalamity je přímým důsledkem kácení v několika posledních letech,“ tvrdí Bláha. Správa parku ale s tímto tvrzením nesouhlasí a ústy svého mluvčího prohlašuje, že zmiňovaná souvislost s asanací kůrovce se v jednotlivých větrem postižených lokalitách nepotvrdila.