Kůrovec hrozí další kalamitou
| Kůrovec hrozí další kalamitou | |
|---|---|
| Author | Zdeněk Zajíček |
| Date | 2008-09-08 |
| Source | Českokrumlovský deník |
| Genre | tisk |
| Respondent | |
Českokrumlovsko / Přemnožení kůrovce je letos na Českokrumlovsku podle odborníků alarmující.
Jak uvádí ředitel Lesů města Český Krumlov Bedřich Navrátil: „Je to vážné i z toho důvodu, že mnozí drobní vlastníci lesů ani nerozeznají, jak napadení kůrovcem vypadá, a nevědí, co v takovém případě dělat.” Ačkoliv přesné výsledky o napadených dřevinách budou majitelé lesů vědět až koncem roku, podle dílčích bilancí se mnozí shodují, že množství napadené hmoty i ztráty finančního rázu budou často vyšší než dříve.
Proč je o kůrovci v poslední době více slyšet a jaký je důvod jeho přemnožení? Jednak je to o větší informovanosti veřejnosti, ale podle některých názorů i z důvodu velkého líhniště kůrovce, nedalekého Národního parku Šumava. V té souvislosti se už dlouho vede odborný, laický i politický spor o tom, zda proti broukovi zasahovat, či ne. „V parku se před lety proti kůrovci zasahovalo, byť omezeně, ale situace se od té doby podle mne vymkla jakékoliv kontrole a zvládnutí. Výsledkem je, že ze stovek hektarů v současnosti již mrtvého lesa, ze kterého se postupně kůrovec vylíhl, musel odletět někam za další potravou,” shrnul Bedřich Navrátil.
Náměstek ředitele Národního parku Šumava Tomáš Fajt, který má na starosti péči o lesní ekosystémy, však šumavský park jako příčinu rozmnožení kůrovce rozhodně nevidí. „Na okrajích bezzásahových zón parku máme plochy, na kterých se proti kůrovci zasahuje velmi razantně.” Proti škůdci se nezasahuje pouze v první, bezzásahové kategorii ploch národního parku. „To jsou jádrová území, kde probíhá pouze přirozený vývoj lesa,” dodává Fajt. Ať už je důvod jakýkoliv, kůrovec začíná být v českokrumlovských lesích jako doma.
Přemnožení kůrovce záleží na mnoha faktorech. Především na počasí, zdravotním stavu lesních porostů, na množství přirozených nepřátel kůrovce, ale i na rychlosti zpracování napadeného dřeva. Problém je podle Navrátila například i ve způsobu hospodaření větších vlastníků, kdy jedna firma zadává práce druhé firmě formou výběrového řízení. Kůrovec je často rychlejší, než tento institut a mezi tím vylétne z napadených stromů do okolních zdravých porostů.
Předseda poslanecké sněmovny Miloslav Vlček během své čtvrteční návštěvy Českého Krumlova uvedl, že je odhodlán poskytnout prostory sněmovny k výstavě fotografií o kůrovci. „Chci, aby poslanci sami viděli, jaké to je. Když se přemnoží cokoliv jiného, musíme to také regulovat a to platí i pro kůrovce. My jsme si vždy honosili tím, jak máme krásné a zdravé lesy, ale to už zdaleka není pravda. Pokud nezasáhneme, příroda sama se s kůrovcem srovná jen velice těžko,” uvedl Miloslav Vlček.
Vedení Lesů města Český Krumlov původně navrhovalo, aby loňský zisk z hospodaření této městské firmy byl použit na další rozšíření společnosti a investice do jejího majetku, jenomže podle dílčích výsledků letošního roku je velice pravděpodobné, že tento záměr bude přehodnocen a z části zisku bude sanována případná ztráta. Ceny kvalitní pilařské kulatiny klesly v letošním roce o 25 – 30 procent, což je poměrně silný zásah do rozpočtu firmy. Také nižší zpeněžení dřevní hmoty napadené kůrovcem je nepříjemné.
