Kůrovec se v lese šíří jako epidemie
| Kůrovec se v lese šíří jako epidemie | |
|---|---|
| Author | had |
| Date | 2003 |
| Source | Plzeňský deník |
| Genre | tisk |
| Respondent | |
Jak bojovat proti šíření kůrovce na Šumavě? Tato otázka zaměstnává už řadu let odborníky, politiky, ekologické aktivisty i obyvatele a návštěvníky Šumavy.
„Kůrovec napadá smrky a šíří se jako epidemie. V případě, kdy se jedná o uměle vysázený les, jako je tomu na Šumavě, musí se proti němu zasáhnout, jinak se rozšíří od Sušice až po Lipno,“ říká hejtman Plzeňského kraje Petr Zimmermann.
Podle něj je Šumava unikátní přírodní lokalita, která láká tisíce turistů, navíc zde žijí i starousedlíci. Pokud by kůrovec zničil smrkové porosty, stala by se časem mrtvou krajinou, a to si v dnešní době nemůžeme dovolit.
„Že by jednou zase obrostla lesem je pravděpodobné, a v tom mají ekologičtí aktivisté pravdu, otázka je za jakou dobu a za jakou cenu. Žít tam by bylo depresivní, turistika by šla vehementně dolů a lesní hospodářství by také žádné nebylo, což by mělo vliv na pracovní příležitosti,“ pokračuje hejtman.
Podle něj by se v boji s kůrovcem mělo zasahovat aktivně. V okolí lokalit, které jsou již napadené, by se mělo udělat ochranné pásmo, aby se kůrovec nemohl šířit na zdravé stromy.
„V sousedním Bavorském lese, což je častý argument, nechali napadené stromy stát. Jisté ale je, že dnes už kolem těchto lokalit také zřídili ochranná pásma, kde se těží, aby se kůrovec nešířil dál.
Tato problematika se řešila i v Berlíně a bylo kolem ní, stejně jako u nás, mnoho vášní a různých názorů. Často osobní vztahy a křivdy z toho u nás dělají téměř neřešitelnou situaci,“ dodává Petr Zimmermann.
Plzeňský kraj, jako nová a do problému nevtažená instituce, by chtěl napomoci kůrovcovou kalamitu řešit. Proto by měla pod krajem vzniknout odborná skupina, která by zahrnovala zástupce ochránců přírody, starostů šumavských obcí, Národního parku Šumava a zástupců krajské komise životního prostředí. Ti by situaci monitorovali a upozorňovali na možná rizika.
„Mělo by se definovat, která oblast bude skutečně bezzásahová, a tam monitorujme, za jak dlouho si příroda sama pomůže.
Ten v poslední době několikrát navštívil postižené části Šumavy a porovnával výsledky v bezzásahových zónách a v místech, kde správa parku napadené lokality vytěžila.
„Tam, kde se zasahuje, je část lesa stopadesátiletá, část padesátiletá a ve vytěžených oblastech docela slušně rostou nově vysázené smíšené porosty. To se však nedá říci o místech, kde zůstaly stát mrtvé stromy a nová vegetace má s růstem větší problémy,“ pokračuje hejtman.
V říjnu se uskuteční seminář pro krajské zastupitele, zástupce ekologických organizací, parku a šumavské starosty, na kterém by měli zúčastnění diskutovat o nejvhodnějších formách likvidace kůrovcové kalamity.
