Kůrovec ustoupil, těžby dřeva vzrůstají

Kůrovec ustoupil, těžby dřeva vzrůstají
Author	Radovan Holub
Date	2000-08-21
Source	Českobudějovický deník
Genre	tisk
Respondent

Mluvčí správy Národního parku Šumava Zdeněk Kantořík je kouzelník. Před několika dny prohlásil, že kůrovce je v parku o třetinu méně, takže se nemusí tolik těžit. Neřekl už, že těžby v parku činí od počátku letošního roku rekordních 170 000 kubíků dřeva, což je o 50 000 kubíků více než loni. Tedy v roce kdy dosáhly kritické, s existencí parku neslučitelné míry. Mávnutím kouzelného proutku ale správa parku letos k polovině roku vykázala 150 000 kubíků větrné kalamity(!), tedy tolik jako za celý loňský rok po ničivé vichřici roku 1998, která se ale loni ani letos už neopakovala. Všechno tedy nasvědčuje tomu, že se vykazuje kůrovcová kalamita v kolonce „větrná kalamita“. Správa s tím asi nemá problém, protože podobných „přesunů“se dopouštěla při kategorizaci dřevní hmoty, na čemž se obohatily dřevařské obchodní firmy spolupracující s parkem. Smysl toho všeho? Dokázat, že po drastických holosečných zásazích parku, které vedly k dlouhodobému rozvrácení porostů, zadělaly na další kalamity a fakticky zlikvidovaly největší český národní park, se situace lepší. Mluvčí nám dokonce loni slíbil park bez kůrovce do dvou let, což je něco jako slíbit ornou půdu bez žížal. Ve skutečnosti drastické těžby otevřely šumavské lesy větru a polomů geometrickou řadou přibylo. Kýžené „nastolení přírodních procesů“holoseče odsunuly o sto i více let. Další kouzlo provedl mluvčí parku s protizákonně vykácenou 1. zónou č. 69 na Kvildsku, kde nebylo povoleno ani výjimečné kácení. Bylo tu poraženo a odvezeno asi sto kmenů. Mávnutí proutkem: prý se na 30 čtverečních metrech pokácelo deset stromů...A mává se dál. Správa parku nezpracovala včas 46 000 kubíků kalamitního dříví z roku 1998, které se stalo zdrojem kůrovce v dalším roce. Oficiální prohlášení: prý to bylo slabé, pro kůrovce neatraktivní dřevo. Stačí se však podívat na fotografie...A tak se můžeme těšit, jaké kouzlo vymyslí pan Kantořík v případě komerčně těžených buků v parku, které žádného kůrovce nehostí. A v neposlední řadě v případě protizákonného počínání bagru, který 4. srpna v 1. zóně parku č. 94 Žďárecká slať zdevastoval půdní kryt a rozjezdil hnízdiště ohroženého druhu mravence. Už dopředu navrhuji oblíbené Kantoříkovo kouzlo s turisty: Všechno je mediálně zveličené, mravenci chráněni nejsou, zato cykloturisti jsou největší škodná!