Kůrovec v ideologii

Kůrovec v ideologii
Author	Petr Navrátil
Date	2009-08-25
Source	Lidové noviny
Genre	tisk
Respondent

Pan Marek Kerles v článku Kůrovec v politice (LN 24. 8.) projevuje obavu o osud „ideologie divočiny” v Národním parku Šumava. Obává se toho, že místní politici prosadí boj proti kůrovci, a tím zničí „poslední zbytky divoké přírody”, jejíž ochrana je podle něj jediným posláním národních parků.Ideologie nezasahování je proti přírodě Pokud ale vím, mezi hlavní poslání národních parků, i těch nejstarších, patří především zachování krás a bohatství určitého území pro příští generace. Znám Šumavu hlavně z doby školních lesních brigád, a pak ještě starší Šumavu z publikací starých fotografií. Krása toho území byla v hlubokých lesích, které se střídaly s loukami a pastvinami. A bohatství, to byly zásoby kvalitního dřeva, ze kterého máme kolem sebe tolik příjemných a užitečných věcí, od roubených chalup až po hudební nástroje. Obávám se, že tyto krásy a bohatství budou příští generace v krajině pokryté suchými, kůrovcem zničenými porosty hledat marně.„Ideologie divočiny” není ideologií přírody, ale ideologií „nezasahování do samovolných procesů”, což je v podstatě proti přírodě, protože každý organismus, včetně člověka, musí pečovat o své životní prostředí, aby v něm mohl žít. Bezzásahové životní prostředí se stane zpustlým a to se může vymstít jak člověku, který přestane pečovat o krajinu, tak třeba bobrům, pokud by přestali stavět hráze, tak mravencům, pokud by přestali pečovat o svá mraveniště. Ideologie „nezasahování” dnes slouží především k upevnění moci určité skupiny lidí nad územím, které obývají jiní lidé. Postupným pronikáním do legislativních norem získávají rozhodovací pravomoci a ve jménu přírody (to, co chce příroda, nám vykládají oni) rozhodují o tom, co smějí nebo nesmějí dělat ostatní lidé při tvorbě životního prostředí a péči o ně.

Petr Navrátil, lesník, Jablonec nad Nisou