Kůrovec v těchto dnech decimuje smrkové porosty na Šumavě

Z sumava-corpus
Přejít na: navigace, hledání


Kůrovec v těchto dnech decimuje smrkové porosty na Šumavě
Author tn.cz
Date 2010-07-08
Source tn.cz
Genre internet
Respondent

Pracovníci Lesní správy Železná Ruda v těchto dnech čelí největšímu náporu škodlivého kůrovce.

Kůrovec napadá stromy v oblasti západní části Šumavy. Přemnožený brouk se masivně šíří z NP Šumava, řekl ve čtvrtek Vladimír Krchov, technický ředitel lesní firmy Lesy České republiky.

„Odchyty kůrovců ve vlnách oteplení potvrzují to, čeho se my vlastníci a správci lesů v okolí Národního parku Šumava báli. Přemnožený kůrovec se z území národního parku šíří dál do okolí, prozatím se situaci daří zvládat, ale další vývoj je nejistý,“ uvedl Krchov. Podle jeho slov ovšem není původcem kůrovcové kalamity jen Národní park Šumava.

„Každý den objevujeme v našich lesích nová ohniska kůrovcové kalamity. Včera jsme nedaleko od Železné Rudy objevili asi 70 stromů zasažených kůrovcem, dnes už část těchto stromů leží a do dvou dnů budou pokáceny všechny,“ uvedl Petr Najman, lesní správce ze Železné Rudy. „Jde o smrky staré asi 80 let, brouk kůrovec je napadl zhruba před měsícem, pod kůrou je vidět brouk matka a larvy, které si prožírají chodbičky. Z nich by byla letošní první generace kůrovce, během sezóny mívá kůrovec dvě až tři generace, záleží na počasí,“ řekl Najman. Podle jeho slov ovšem není původcem kůrovcové kalamity jen Národní park.

V důsledku „intenzívní“ ochrany lesa proti kůrovcům ovšem nikde nevznikají rozsáhlé holiny. Systém je nastaven tak, aby nalezené kůrovcové dříví bylo zpracováno a asanováno nejpozději do 14 dní od zadání prací. „Současně rojící se kůrovce odchytáváme do dostatečného počtu lapáků a lapačů. V letošním roce jsme v našich lesích na Šumavě rozmístili více 15 600 lapáků a lapačů a počty se průběžně dle potřeby navyšují. Na lokalitách vzdálených od NP Šumava jsou kůrovcem napadeny buď jednotlivé stromy, nebo skupinky stromů a holiny v důsledku řádění kůrovců nevznikají,“ uvedl Petr Najman.

Mezi největší zdroje kůrovců v současnosti patří právě Národní park Šumava, kde se již v loňském roce nacházelo celých 20 procent kůrovců z celé republiky. Správa národního parku uvedla, že k 20. červnu zpracovala na svém území 38 tisíc krychlových metrů dřeva napadeného kůrovcem, ale dalších 42 tisíc metrů krychlových je určených ke zpracování. Na rozdíl od minulých dvou let však správa NP nezveřejnila, jak objem stromů je napadený v bezzásahových zónách. Tyto zóny jsou přitom vymezeny i v bezprostřední blízkosti hranic NP a přímo tak sousedí s lesními porosty jiných vlastníků.

Vzhledem k tomu, že správa parku v těchto zónách proti kůrovci žádná opatření nečiní, kůrovec se z těchto bezzásahových zón masivně šíří i do lesů v okolí národního parku. „Naše společná hranice s Národním parkem Šumava je dlouhá 40 kilometrů a situace na této hranici se v těchto dnech neustále zhoršuje,“ uvedl Najman. „Může se proto stát, že na kůrovce z NP doplatí dospělé stromy v okolí parku, čímž vzniknou rozsáhlé holiny, které nechceme,“ říká vedoucí odboru lesního hospodářství a ochrany přírody Lesů ČR Ladislav Půlpán.

„Dopředu proto říkáme, že nechceme ani suchý les, ani holiny a uděláme pro to všechno, co bude v našich možnostech. Proto se ohrazujeme proti případným názorům ochránců přírody, že v národním parku jsou alespoň suché lesy, ale u Lesů ČR je vykácený les,“ dodává generální ředitel Lesů ČR Svatopluk Sýkora. V loňském roce investovaly Lesy ČR do ochrany svých porostů před kůrovcem 150 milionů korun, předloni to bylo ještě o deset milionů korun více.

S Národním parkem Šumava sousedí organizační jednotky Lesů ČR – Lesní správa Železná Ruda a Lesní závod Boubín. Výměra lesů těchto organizačních jednotek představuje 35 tisíc hektarů, což jsou dvě třetiny rozlohy lesů v NP Šumava. Podobně jako NP Šumava, postihla oba zmíněné lesní závody kalamita Kyrill, které zde padlo za oběť 592 tisíc krychlových metrů dřeva. V loňském roce se podařilo zpracovat 46,7 tisíce krychlových metrů nastojato napadených kůrovcových stromů, což je 19 procent obvyklé roční těžby.