K návrhu zákona o šumavském parku se množí výhrady ekologických aktivit

K návrhu zákona o šumavském parku se množí výhrady ekologických aktivit
Author	Karel Havlík
Date	2002-01-22
Source	Právo
Genre	tisk
Respondent

Dosavadní výsledky parlamentního projednávání návrhu nového zákona o Šumavském národním parku nejsou z pohledu ekologických aktivistů, ministerstva životního prostředí a správy parku nikterak optimistické. Zatímco vedení parku a ministerstvo zaskočil návrh poslance Libora Ambrozka (KDU-ČSL) o zřízení obecně prospěšné společnosti a o zmenšení území parku, členům Hnutí Duha vadí Kužvartovy návrhy. „Přijetí zákona je ohroženo, protože poslanecká verze, na které se podílelo Kužvartovo ministerstvo, není dokonalá a vyžaduje některé úpravy,“ prohlásil představitel Duhy Jaromír Bláha, který se dlouhá léta problematikou parku zabývá. Aktivisté kritizují zejména možnosti použití chemikálií v lesích a betonování koryt řek, dokonce i v první, nejpřísněji chráněné zóně národního parku, která má být podle mezinárodních standardů ponechána přírodnímu vývoji. Nelíbí se jim také povinné kácení kůrovcem napadených stromů v prvních zónách, což je v zahraničí rovněž zakázáno. „Rozhodně jsme proti tomu, aby v národním parku vznikly soukromé honitby,“ zdůraznil Bláha, který nadále trvá, aby hospodaření parku bylo odděleno od kontroly. Podle návrhu zákona má kontrola paradoxně zůstat ve stejné části správy NPŠ jako hospodaření, na které by měla dohlížet. „S Hnutím Duha jsme se hlavně shodli v odmítnutí zmenšení plochy parku. Naštěstí zmenšení parku o Smrčinu, skoro o čtyři tisíce hektarů, tedy o sedm procent z celkového území parku, nebylo schváleno,“ uvedl tiskový mluvčí správy parku Zdeněk Kantořík. „Rozhodování o osudu Šumavy, do něhož zasahují lobby dřevařských společností a budovatelů mamutích rekreačních center, se neobejde bez sporů. Naše organizace nechce, aby se diskuse o zákonu změnila v politický střet ani v místo k prosazování úzkých komerčních zájmů,“ připomněl Bláha, který je rád, že kontraproduktivní projekt lyžařského areálu na Smrčině, kde rostou unikátní horské pralesy, zatím neuspěl.