Kalamita obnovila boj o kůrovce
| Kalamita obnovila boj o kůrovce | |
|---|---|
| Author | Marek Kerles |
| Date | 2007-02-05 |
| Source | Lidové noviny |
| Genre | tisk |
| Respondent | |
Vimperk - Na Šumavě se znovu otevřel spor o kůrovce. Tentokrát v souvislosti s následky větrné kalamity, která na celé Šumavě polamala nebo vyvrátila 650 000 metrů krychlových dřeva. Zatímco někteří šumavští starostové by nejraději kvůli nebezpečí masivního rozšíření lýkožrouta z polomů na dosud zdravy porost odvezli poničené dřevo i z prvních, přírodně nejcennějších zón národního parku, ochránci přírody jsou proti. Ani tak rozsahla kalamita nemůže být údajne důvodem, aby člověk v rezervacích zasahoval do přírodních procesu.
Zpusob likvidace kalamity na Šumavě představuje dnes tak zavazne rozhodnutí, že by o něm neměli rozhodovat ani starostové, ani správa parku, ale přímo Vláda, tvrdí bývaly ministr životního prostředí a dnes zastupitel obce Horska Kvilda František Benda. odpověď na otázku, kde a za jakých podmínek nechat dřevo k zetlení a kde ho naopak vytěžit, stejne jako otázka nove výsadby mohou ovlivnit podobu Šumavy na cela desetiletí dopředu. Na správě parku přitom dnes nepracuji lidé, kteří by mohli kompetentne rozhodnout o věci tak nesmírne důležité pro budouci generace. Odpovědnost musí nest Vláda, uvedl Benda. Podle jeho názoru ale není možné pripustit, aby se kůrovec z nežpracovaneho dřeva nekontrolovatelné rozsiril a zničil i zdrave lesy jako po větrné smršťi v roce 1870. Mohli bychom tak přijít i o poslední zbytky staletých pralesu, domniva se Benda. Podobny názor mají i někteří šumavští starostové, kteří volaji po vytěžení polomů i z nejcennějších rezervaci. Když lesy uschnou, nebudou k nám jezdit turisté, uvedla starostka Borových Lad Jana Hrazánková. Správa parku je ale přesvědcena o tom, že v prvních zónách Šumavy by mělo dřevo zůstat ležet k zetlení, což prispiva k přirozené obnově porostu. Maximalne můžeme v těchto oblastech zbavit padlé stromy kury, řekl LN ředitel Národního parku Šumava Alois Pavlíčko. Zákaz lidských zásahu v prvních, nejvíce chráněných zónách podle něj vyplývá ze zákona. Zasahovat naopak musíme ve druhých a třetích zónách, kde nám vichřice na mnoha místech s předstihem umoznila změnit smrkové monokultury v přirozenéjsi, tedy smiseny les, řekl Pavlíčko. První zóny by ale měly podle něj zůstat jako dosud pouze v peci přírody. Dukazem, že se takový postup vyplati, jsou údajne i škody, způsobene poslední vichřici. V bezzásahových zónách vítr způsobil mnohonasobne méně škod než v lesích, kde se v minulosti tezilo. Na pralesy pripada jen necelých 5 % dnešních polomů, řekl Pavlíčko. Dřevorubci budou podle něj postupovat při likvidaci kalamity tak, že nejprve vytěží padlé stromy v nejméně chráněných zónách a pote budou postupovat směrem k nejcennějším rezervacim, kde by měly stromy naopak zůstat ležet. tímto způsobem by se mělo údajne v maximalni mire eliminovat nebezpečí rozšíření kůrovce z pralesu až do hospodářského lesa.
