Kde bydlí elita

Z sumava-corpus
Přejít na: navigace, hledání


Kde bydlí elita
Author Jan Štětka
Date 2009-07-23
Source ekonom.ihned.cz
Genre internet
Respondent

Southfork na jihu Čech Hluboká nad Vltavou se za dvacet let „vyšvihla“ mezi nejprestižnější adresy Česka. Se všemi klady i zápory.

Dobrá adresa.

V každém českém regionu jich existuje několik, avšak těch skutečně výjimečných je jen málo. Černošice u Prahy, Špindlerův Mlýn, Čeladná, Mariánské Lázně nebo Masarykova čtvrť v Brně. Tyto a další lokality nejsou jen luxusními satelity, ale pojí je i punc historicko –společenského lesku. Se vším dobrým i špatným, co taková pozice obnáší. V jižních Čechách je prestižní adresou číslo jedna bezesporu Hluboká nad Vltavou. Bydlí tam slavní sportovci i politici s velkým vlivem. Na golf, na tenis či na lov tam zajíždějí veličiny byznysu. Právě na mondénním satelitu nedaleko krajské metropole Českých Budějovic se dá asi nejlépe ilustrovat lesk a bída novodobých nejprestižnějších adres. Hluboká byla ještě koncem osmdesátých let minulého století zaostalým městysem, kde nebyly vodovod, plyn, kanalizace ani čistička odpadních vod. Po sametové revoluci lokalita ale přilákala investice za jednu a půl miliardy korun, většinou ze soukromých zdrojů, a proměnila se k nepoznání. Hlubocká mafie? Zapomeňte... Ještě před pěti lety mnozí lidé na Hluboké mluvili v souvislosti s tehdejší výstavbou golfového hřiště na Podzámecké a Poříčské louce o hlubocké mafii. Na mysli měli těsné sepětí radnice s podnikateli, majiteli pozemků i stavebními firmami. Šéfovi místní ODS (a členovi výkonné rady ODS) Pavlu Dlouhému přezdívali „kníže Pavel“, samotnému městu „Southfork“ podle amerického seriálu Dallas. Na aktivním starostovi Tomáši Jirsovi z ODS jim vadilo, že je ve vleku místních bossů. Protesty iniciované ekosdružením Calla či Jihočeskými matkami nyní ale vyšuměly. „Co když to tak má být? Město vzkvétá, a bohatí přece vládli vždycky. Koneckonců žádná náhrada za starostu Jirsu se nerýsuje,“ říká s jistou skepsí o již patnáctileté éře šéfa hlubocké samosprávy živnostník, který má svou prodejnu na hlavní ulici ve městě a nechce být jmenován. Rezignovali i jiní bývalí kritici. „Nezlobte se, raději se s vámi nesejdu, mohli by mě vyhodit z práce,“ reaguje na žádost o setkání zaměstnanec placený městem. Citaci z rozhovoru o poměrech na Hluboké si nepřál ani jiný tamní zaměstnanec, placený pro změnu Jihočeským krajem. Jak je vidět, pojem postdemokracie, ražený v Česku prezidentem Václavem Klausem, by mohl mít právě na Hluboké svůj předobraz.

Two men show

Je úterý 30. června. Na to, že začal první prázdninový týden, je ve sluncem zalité Hluboké turistů jen poskrovnu. „Já jsem Jirsa a to je pan místostarosta Dlouhý,“ představuje na radnici starosta (a dnes už pár let i senátor za českokrumlovský obvod) svého zástupce. Přítomnost místostarosty Dlouhého je nečekaná nejen proto, že svou funkci zastává ve volném čase. Asistentka tohoto muže s pověstí lobbisty a šedé eminence jihočeské politiky nepotvrdila týdeníku Ekonom možnost ani termín samostatné schůzky do poslední chvíle. „My si tady všechno řekneme,“ podotýká Jirsa na vysvětlenou, a pak už obšírně popisuje nesporné úspěchy současné Hluboké. „Máme dvou až tříprocentní nezaměstnanost, velmi nízkou kriminalitu. Tady se prostě nekrade. Ekonomika Hluboké stojí na více pilířích, rozvíjíme služby, školství, drobné podniky do padesáti zaměstnanců a turismus, při němž nejde jen o návštěvu státního zámku nebo Zoo Ohrada, ale i o lov a myslivost, svatby, kongresovou a gastronomickou turistiku, sportovní turnaje, divadelní léto či hudební festivaly. Když zkrachuje jeden segment, ostatní jej zastoupí,“ popisuje Tomáš Jirsa promyšlenou hospodářskou strategii radnice. Pojistek pro celoroční přísun turistů má však Hluboká celou řadu: kromě golfového hřiště například cyklostezku do Českých Budějovic, jezdecký dvůr Vondrov, akvapark, luxusní hotely, zimní prohlídky na zámku, baseballová a beachvolejbalová hřiště, tři tenisové haly, zimní stadion, fotbalové hřiště s umělým trávníkem, kliniku tradiční čínské medicíny. Na město se 4815 obyvateli je to hvězdné vybavení. A to ještě sešlo z plánů přesunout na louku vedle zámku Ohrada divadlo s otáčivým hledištěm z českokrumlovského parku. Rozpočtům místních hotelů letos výrazně pomohlo i zasedání ministrů zahraničí Evropské unie sledované třemi stovkami akreditovaných novinářů. Přímé propojení na Prahu představuje zámecký hotel Štekl, patřící firmě Navatyp. Tu podle zdrojů týdeníku Ekonom ovládají lobbista Roman Janoušek společně s radním Prahy 10 Tomášem Hrdličkou. Ve Šteklu se měl například loučit před odjezdem do Himálaje primátor Pavel Bém a radní Milan Richter tam loni v září uspořádal večírek se svými podřízenými. O víkendech si jezdí na Hlubokou užívat i tisíce Budějovičanů, takže místní nemají kde zaparkovat. Přesto je v plném proudu –krize nekrize –vznik dalších atrakcí.

Lázně prezidentova lékaře

Největší akcí je teď výstavba lázní. Ano, čtete dobře. Hluboká by se měla už v příštím roce stát díky schváleným dotacím z Regionálního operačního programu lázeňským městem. Zaměření? Nemoci srdce a ortopedie. Šedesátimilionová investice „Relaxační a rehabilitační centrum“ pod Knížecím dvorem má mít kapacitu 75 lůžek pro ubytované klienty a 50 míst pro ambulantní léčbu. Aby město splnilo podmínku pro přiznání statutu lázeňského města, musel se najít přírodní zdroj. Byla tudíž objevena šest tisíc let stará voda z podzemního jezera, bohatá na selen a mangan. S balneonápadem přišel v roce 2002 místostarosta Pavel Dlouhý společně se šéfem českobudějovického Kardiocentra Ladislavem Pešlem. „Klienti jistě ocení krásné, upravené místo a jeho okolí, budou využívat sportoviště, restaurace, kulturní zařízení. Přínos pro ekonomiku těchto subjektů je jasný,“ vysvětluje Pešl v Hlubockém zpravodaji, jaký smysl mají lázně pro město. Kvůli šancím na dotaci komerčnímu projektu se za projekt musela postavit akciová společnost Kardiocentrum Vysočina CZA (se sídlem na Hluboké). Zatímco Pešl má odpovídat za kardiologickou část lázní, rehabilitaci má mít na starost ortoped Pavel Dungl. Ten, co loni provedl operaci kyčelního kloubu prezidentovi Václavu Klausovi.

Čestný občan Schwarzenberg

Jen kousek od budoucích lázní leží při břehu Vltavy tenisový areál bývalého profesionálního hráče Martina Damma. „Na Hlubokou jezdíval hrát tenis třeba Miroslav Kalousek,“ vzpomíná Pavel Dlouhý na politika, s nímž byl svého času v úzkém kontaktu. Právě až do Bechyně (kde je Kalousek zastupitelem) kdysi sahala působnost někdejšího Školního zemědělského podniku Hluboká, jehož byl Dlouhý v půli devadesátých let ředitelem. A také privatizátorem (spolu s Josefem Půrem, současným radním za ČSSD a společníkem ve firmách Agriprod a Holiday Horses Club). Dnes se prý cesty Dlouhého a Kalouska rozešly. „Nevídáme se. Jakou má podle vás šanci jeho nová partaj TOP 09 s panem Schwarzenbergem?“ zajímá se však Dlouhý o projekt, jehož úspěch by image bývalého knížecího města výrazně posílil. Mimochodem, Karel Schwarzenberg je čestným občanem Hluboké a starosta Jirsa je připraven i na málo pravděpodobnou variantu restituce dědičky hlubocké větve rodu Schwarzenbergů Alžběty Pezoldové. „Vždyť by mohlo jít celkem jen o vrácení čtyř zámků, ostatní knížecí majetek je již v soukromých rukou a byl by nejspíše odškodněn finančně,“ soudí. V den, kdy si Hlubokou prohlížel týdeník Ekonom, se po městě shodou okolností pohyboval další náruživý tenista, předseda ODS Mirek Topolánek. Expremiér přijel na předprázdninové obědové setkání předáků ODS jihočeského regionu v hotelu Podhrad.

Nemluvný bývalý starosta

Dalo by se předpokládat, že vazby, na jejichž základě funguje současná hlubocká radnice, by mohl chtít otevřeně popsat poslední předlistopadový předseda Městského národního výboru z let 1986 až 1990 Karel Vácha. Ovšem někdejší člen budějovického okresního výboru KSČ je dnes majitelem úspěšné stavební firmy nesoucí jeho jméno. Devatenáct let sedí na radnici za Hnutí nezávislých a jako radní má na starost stav městské kanalizace. „Ještě za mé éry jsme na Hlubokou dotáhli plyn, udělali vodojemy, rozvody vody, postavili tři čističky a připravili bytovou výstavbu. Ale že to dostane takový odpich po roce 1989, to jsem si vůbec nedovedl představit,“ přiznává. „Kdyby se dnes vše dělalo plánovací metodikou jako tehdy, nikdo by nic neprotlačil. Není nad soukromou iniciativu, to jde vše samo. Já se jako předseda obrovsky nadřel, kdežto současný starosta to má lehčí, protože iniciativa zdola se na něj jen valí,“ říká. Mimo záznam ovšem Vácha připouští, že Jirsa silně podléhá tlaku své partaje, respektive jednotlivých stranických bossů. Jmenovitě Dlouhého však stavitel kritizovat odmítá. „Nechoval se nikdy nerozumně, pomáhá lidem,“ vyzdvihuje pamětnicky neformálního předáka Hluboké.

Asistent asistenta Šmidmayer

Místostarosta Dlouhý, který v minulosti téměř výhradně tahal za nitky v pozadí, dnes trochu vystupuje ze stínu. Kromě angažmá ve výkonné radě ODS a návratu na radnici po krátké pauze se nečekaně stal také oficiálním poradcem českobudějovického poslance ODS, člena hospodářského výboru sněmovny a energetického experta Jana Špiky. „Kartu do parlamentu jsem použil zatím asi jen třikrát, do Prahy moc nejezdím,“ vyvrací Dlouhý podezření, že se rádcem za pouhou tisícikorunovou odměnu měsíčně stal jen kvůli volné vstupence do sněmovny. Jako zemědělský odborník Špikovi údajně radí ohledně alternativních zdrojů energie z různých plodin, zejména jde o výstavbu lihovarů. „Samozřejmě znám lidi, kteří je staví,“ říká Dlouhý. Ve funkci asistenta poslance měl ovšem svého času k ruce mladého asistenta, jmenoval se Jan Šmidmayer. Mladý právník byl na civilní službě na radnici a po povodních v roce 2002 pomáhal vytopeným občanům se žádostmi o dotace a půjčky. Pointa? Jsou dvě. Zaprvé: Právě Šmidmayer v roce 2005 dojednal smír mezi investory a zástupcem ekologického právního servisu Pavlem Douchou ohledně golfového areálu, který trvá dodnes. „Ano, zprostředkovával jsem kompromis, při dohodě jsem měl funkci moderátora,“ potvrzuje pro týdeník Ekonom Šmidmayer, který dnes šéfuje obecně prospěšné společnosti Ekologos, zabývající se ekologicky šetrnými projekty vzhledem k turistickému ruchu. A zadruhé: Někdejší civilkář založil agenturu G-projekt. Ta asistuje klientům při předkládání projektů do evropských a dalších fondů a pro Hlubokou téměř monopolně získává jednu eurodotaci za druhou. „Koncipování žádostí mě tehdy na radnici zaujalo a začal jsem se tomu věnovat profesionálně,“ líčí Šmidmayer.

Všechny peníze do Hluboké

S Dlouhým, s nímž se seznámil, když byl jeho podřízeným, prý dnes spolupracuje hlavně v rámci vedení mikroregionu Hlubocko-Lišovsko. „Lidé nás vidí na různých akcích a přisuzují tomu zbytečně nějaký větší význam,“ brání se podnikatel spojování se šéfem hlubocké ODS. Starostové okolních jihočeských obcí nelibě nesou, že Hluboká stahuje velkou část z prostředků regionálního fondu Jihozápad. „Mají smůlu. Zatímco jiné obce na poslední chvíli vymyslely třeba opravu fasády školky, my své projekty připravujeme už od roku 1992 a studovali jsme možnosti v zahraničí,“ reaguje Jirsa. O dalších skvělých kontaktech Pavla Dlouhého kolují legendy. Jen v orgánech řady firem seděl s exmístopředsedou ODS Petrem Čermákem, se zemědělským lobbistou Vojtěchem Slówikem, členem vedení PPF Jiřím Šmejcem a s Ivanem Zachem z TV Prima. Stýká se s realitním magnátem Luďkem Sekyrou (který plánoval stavbu golfového hřiště u Českého Krumlova), kamarádil s bývalým lidoveckým poslancem a šéfem Pozemkového fondu Karlem Machem. Zná se s politiky, kteří jezdí na Hlubokou lovit. Dlouhý: Ministrem? Nikdy Faktem je, že na Hlubokou přiletěl v září 2006 (na nedaleké mezinárodní letiště v Hosíně) dokonce moldavský prezident Vladimir Voronin, přítel byznysmena Zdeňka Zbytka, který jako velitel tankové divize ve Slaném v listopadu 1989 vyhrožoval použitím tanků. A právě se Zbytkem dnes starosta a senátor Jirsa společně vede kampaň za odstranění stromů v šumavských lesích, zničených kůrovcem. Nutno zmínit, že Jirsa se jako člen české delegace v Evropském parlamentu ve Štrasburku specializuje na kontakty s východní Evropou. Chodí-li hory k Mohamedovi, jaký div, že Dlouhý nijak nestojí o angažmá v celostátní politice. „Kdyby mě ODS povolala?“ usmívá se. „Jsem natolik svéprávný, abych neposlouchal příkazy. Vliv v politické straně nevzniká shora dolů, ale vzniká zdola nahoru. Já bych na post v exekutivě určitě neslyšel, to mohu říct zodpovědně,“ vylučuje Dlouhý svůj souhlas například s eventuální nabídkou na křeslo ministra zemědělství. Pozice na Hluboké ho prý plně uspokojuje, podle svých slov vystačí se silným –téměř stoprocentním –mandátem předsedy představenstva v Regionální agrární komoře. O vlivu zdola nahoru ví Dlouhý skutečně svoje. „Finančně jsem podporoval lidovce Pepíka Kalbáče, ale až ve druhém kole senátních voleb na Strakonicku proti Miroslavu Krejčovi z ČSSD,“ připouští Dlouhý důvod nečekaně veliké kampaně senátora, který svým hlasem loni pomohl podruhé na Hrad Václavu Klausovi a nakonec se stal i jeho poradcem.

Pěkný výhled přímo na zámek

Dlouhý kategoricky odmítá názor svých jihočeských oponentů, že během privatizace půdy školního statku přišel k pozemkovému bohatství. Prý žádné nevlastní. Kromě toho, že manželka Pavla Dlouhého provozuje v pronájmu na Knížecím dvoře dopravní firmu Agrotrans, místostarosta zdůrazňuje, že bydlí v domě, který vlastnoručně postavil v roce 1986 za pouhých 250 tisíc korun. Jde o vilu, která je svou polohou exkluzivní. Kdyby hlubocký zámek restituovala Alžběta Pezoldová, Dlouhý by jí z protějšího kopce přes řeku hleděl do oken jako rovný rovnému. Čtvrť Zámostí je totiž nejlepší adresou ve městě dobrých adres. „Ahoj Jirko, dobrý?“ zdraví Tomáš Jirsa z okénka auta fotbalistu Jiřího Povišera, který právě seká trávu za plotem svého pozemku. „A tady bydlí fotbalista Poborský. Koupil i pozemek přes ulici, aby mu tam nikdo nic nepostavil,“ popisuje starosta nové sídlo snad nejslavnějšího obyvatele města, který se coby šéf představenstva SK Dynamo České Budějovice (i většina majitelů klubu sídlí na Hluboké) před dvěma týdny stal i členem vedení Českomoravského fotbalového svazu. Uprostřed vilové zástavby na úbočí zeje volná louka, kterou dědici těchto pozemků k nelibosti radnice nechtějí prodat a nechat zastavět. „Mají v tom třicet milionů korun a radši tam sečou trávu,“ kroutí hlavou Jirsa.

Učit se v Townshendu

Zato sedláky, kteří měli pole na vrcholové plošině, přesvědčila radnice k prodeji už dávno. Na skvostném místě s výhledem na Hlubokou, Českobudějovicko a Šumavu stojí od roku 2000 prestižní mezinárodní gymnázium Townshend s výukou v angličtině. Jeho zakladatelé mají zázemí v Rakousku. V areálu studuje a bydlí 140 dětí ze třiceti zemí světa, jen asi pět dětí pochází z Hluboké. A radnice už plánuje pokračování. Chce zrekonstruovat tři sta let starou budovu sušičky obilí v centru města, kam by Jihočeská univerzita mohla přemístit výuku některých oborů. Jenže Townshend dosud nenaplnil (a tedy ani nedostavěl) dva kampusy, takže sen o vzdělávacím centru má zatím trhliny. „Kdo se přistěhuje na Hlubokou, toho jdu osobně přivítat a získat pro spolupráci,“ vypráví Jirsa při průjezdu luxusní rozvojovou čtvrtí Křesín.

Jirsův Šmoulov

Stavět se má také v okolí Munického rybníka a na Holém vrchu, ukrytém za zámeckým parkem. Této lokalitě však místní přezdívají Šmoulov, protože tam před pár lety českobudějovická stavební firma MANE (na Hluboké je jako doma i kvůli propojení s místními politiky) postavila zhruba čtyřicítku menších, převážně řadových domků pro střední třídu. Bydlí tam i Jirsa, jehož dělnický soused si prý často pochvaluje, jak si nikdy nepředstavoval, že dosáhne na vlastní domek se zahradou. Aby ne. Cena nového domu byla 1,8 milionu korun, přičemž zájemcům stačilo složit základ 600 tisíc korun. Dnes majitelé tyto domy prodávají za čtyři až pět milionů korun, jenže v nabídce realitních kanceláří jsou jen výjimečně. Radnici to však nevadí. „Nelákáme nové lidi. Stavebních parcel má město v zásobě kolem deseti, aby nenastal masivní rozvoj. Při změnách územního plánu jsme velmi konzervativní, zvažujeme, aby nevznikl problém třeba s nutností nových mateřských škol,“ popisuje Jirsa. V předtuše krize Hluboká loni vytvořila patnáctiprocentní rezervu v rozpočtu na letošní rok, takže nestrádá. „Dlouhán“, jak starosta občas přezdívá svému zástupci, prý sehnáním sponzorských peněz od firem zabránil i zadlužení radnice.

Zimola uznává úspěch

Jako hlavní podmínku úspěšného rozvoje Jirsa označuje současnou politickou stabilitu vedení města, starosty a rady, protože projekty se připravují a realizují třeba i deset let, tedy přes tři volební období. „Máme tu širokou koalici všech kromě komunistů. A v radě jsou nejvýznamnější hlubočtí podnikatelé. To jsou jen řeči, že by starosta neměl být pod vlivem podnikatelů. Musím přece vnímat jejich požadavky a názory,“ kontruje starosta na časté výtky proti své osobě. Osm let až do loňského října udržovala hlubocká radnice těsné vztahy s českobudějovickým hejtmanstvím v čele s Janem Zahradníkem z Občanské demokratické strany. Jak se na výjimečný „satelit“ krajské metropole dívá nový hejtman Jiří Zimola ze sociální demokracie? „S Pavlem Dlouhým řeším jen zemědělství a pro žádné knížecí rady k němu nechodím,“ říká na dotaz týdeníku Ekonom. „Hluboká je pro mě příkladem úspěšného středně malého města. Díky bezprostřední blízkosti Českých Budějovic, díky uvážlivé samosprávě, díky starostovi Tomáši Jirsovi i díky tomu, že Hlubočtí včas věděli, co chtěli, se na Hluboké usazují celebrity, a to vše dává městu punc výjimečnosti. Myslím, že se Hluboká našla,“ uzavírá uznale hejtman Zimola. Po sametové revoluci Hluboká přilákala investice za jednu a půl miliardy korun. Většinou ze soukromých zdrojů. A proměnila se k nepoznání.

VIP na hluboké –Karel Poborský, fotbalista –Vladimír Hlavinka, ředitel JE Temelín –Vladimír Koubek, advokát s působností v Praze, bývalý majitel SK Dynamo České Budějovice –František Cipro, fotbalový trenér –Jiří Kotrba, fotbalový trenér Lázně zaplacené z evropských peněz vyjdou Hlubokou na šedesát milionů. 10 parcel –Pouze tolik stavebních pozemků má Hluboká v zásobě, aby zamezila masivnímu rozvoji