Když člověk přírodu přenechá přírodě

Když člověk přírodu přenechá přírodě
Author	Radovan Holub
Date	1999-03-18
Source	Českobudějovický deník
Genre	tisk
Respondent

ROZHOVOR / Les nechat přejí opět v prales" se stalo heslem politiků, kteří pomáhají ekologům ve vedení Národního parku Bavorský les prosazovat pro nás revoluční ideje ochrany přírody. Na Národním parku Bavorský les je zajímavé, že i když je jeho základní koncepce vysoce ekologická, není odtud vypuzován člověk. NPBL má od roku 1997 plochu již 24 250 ha a stal se zejména díky zásadě "příroda si pomůže sama" modelem pro mnohé další evropské národní parky. Spolu s naším Národním parkem Šumava by se měl do budoucna stát příkladem pro spolupráci na poli ochrany přírody. "Les nechat přejít opět v prales" se stalo heslem politiků, kteří pomáhají ekologům ve vedení parku prosazovat pro nás revoluční ideje ochrany přírody. "Park s lidmi a ne proti lidem" říká nový šéf správy NPBL Karl Friedrich Sinner. Na první pohled by se mohlo zdát, že po protičlověčí etapě, prosazované u nás těsně po vzniku Národního parku Šumava (1991), se dnes názorové pozice obou parků sblížily. Ředitel správy NPŠ Ivan Žlábek přesvědčuje již dva roky o tom, že NPBL opustil původní koncepci ochrany přírody a najel na obdobné lesnické postupy, jaké se praktikují u nás. "Politická a odborná situace se vyvíjí tak, že v rozšířené části NPBL budou dělat kůrovce stejně jako my," řekl v roce 1997 a od té doby několikrát tvrdil, že způsoby hospodaření v lesích obou parků jsou již totožné. Považuji za prospěšné publikovat oficiální stanovisko nadřízeného orgánu - Bavorského ministerstva pro výživu, zemědělství a lesy, jehož tiskový mluvčí odpověděl na moje otázky. Je pravda, že na území Národního parku Bavorský les se v současné době provádějí těžby vynucené kůrovcem podobně jako na území Národního parku Šumava?

Hubení kůrovce se na souvislém území parku neprovádí. V jeho centru se rozšiřování kůrovce nekladou žádné překážky. Ochranná opatření se realizují v okrajovém pásmu parku o šíři 500 - 1000 metrů s cílem zabránit rozšíření kůrovce na sousední hospodářské lesy. Tato úzká ochranná zóna se bude i nadále udržovat a napadené stromy se tu budou okamžitě zpracovávat. Na třech čtvrtinách plochy původního parku se proti kůrovci zasahovat nebude. V nově rozšířené části parku se na přechodnou dobu dvaceti let, tedy do roku 2017, budou provádět nezbytná opatření k udržení starých porostů horského smrku ve vyšších polohách. Tento postup není podle jednotného mínění expertů v protikladu k mezinárodním směrnicím pro národní parky. Vedoucí představitelé NPŠ však hovoří o nové směrnici pro NPBL, jíž se způsob hospodaření v bavorském parku změnil. Cílem NPBL je udržení charakteristické středoevropské horské lesní krajiny s jejím přirozeným ekosystémem, neovlivněným člověkem. V něm má být zajištěna nenarušená dynamika živých společenstev v jejich přirozeném prostředí. Další generace mají právo na to, abychom jim předali kus neporušené přírody ve středu Evropy. Na tomto cíli nezměnila nic novelizace nařízení o NPBL ani masové rozšíření kůrovce. V NPBL se bude i nadále uplatňovat zásada, že "přírodu je třeba přenechat přírodě". Je pravda, jak tvrdí vedení našeho parku, že v rozšířené části NPBL probíhá regulérní těžba?

Není. Na převážné části rozšířeného území se regulérní těžba neprovádí. Lesy rozšířeného území se budou postupně převádět na přirozený vývoj. Do roku 2017 se bude proti kůrovci bojovat ve vysokých polohách v lokalitě mezi horou Falkenstein a Roklan s cílem zabránit rychlému velkoplošnému odumření smrkových lesů. Po tomto období se lidské zásahy předpokládají jen v okrajovém pásmu parku tak, jako se děje v jeho staré části. Již před rokem 2017 se bude těžba na rozšířeném území NPBL snižovat. (Pro srovnání: návrh našeho ministerstva životního prostředí předpokládá na základě žádosti NPŠ a po útlumu v letošním roce plynule se zvyšující úroveň těžeb až do roku 2005, pozn. R. H.). Jestliže v minulých deseti letech obnášely těžby asi polovinu přírůstků, bude jich do budoucna stále méně. Cílem ještě naplánovaných těžeb je podpořit rozvoj původního smíšeného lesa pomocí zásahů do smrkových monokultur. Příznivci ekologických postupů NPBL především kvitovali, že se v posledních letech značně rozšířilo přirozené zmlazení. Je tomu tak?

Kůrovec se v původní části NPBL šíří pomaleji a přirozené zmlazení ve vysokých polohách je masivnější, než se předpokládalo. Tento potěšující vývoj konstatoval už i předchozí ministr lesů Reinhold Bocklet na základě inventury přirozeného zmlazení. Ve vysokých polohách jsme zaznamenali přírůst 1834 kusů stromků na hektar, počítáme-li mladé jedince o průměru 10 - 20 cm. Přírůsty mrtvého dřeva se zpomalily. V roce 1997 byla plocha odumřelých stromů na rozdíl od loňska o 847 hektarů větší. Ani tak však nelze očekávat, že kůrovcová populace se v dohledné době zhroutí. Rozsah těžeb je podle vedení NPŠ podobný jako v našem parku, i když náš park je téměř třikrát větší. To potom hovoří pro větší intenzitu zásahů na bavorské straně v tom smyslu, jak to tvrdí vedení našeho parku. V roce 1998 se na území celého NPBL pokácelo 64 000 kubíků napadených stromů. Je však třeba si uvědomit, že většina dřeva - 37 000 kubíků - byla vytěžena v úzkém okrajovém pásmu a zbytek ve výši 27 000 kubíků pochází z rozšířeného území NPBL. Dále je třeba vzít v úvahu, že nárůst těžby oproti předchozím letům nebyl způsoben změněnou strategií v ochraně přírody. Nárůst zapříčinil přesun těžiště hromadného výskytu kůrovce z vysokých poloh na svahy, a tedy blíže k hranicím parku. Proto se muselo v okrajovém pásmu parku zvýšeně těžit. Provádí se v NPBL zalesňování jako u nás? V centrálním území NPBL se zalesňování zpravidla neprovádí. Jedině na území hory Luzný se na ploše cca 2,7 hektaru provádělo demonstrativní osázení vysokohorského smrku a jeřábu s cílem vyzkoušet, jak se sazenice vyvíjejí na nezmlazených plochách. Na rozšířeném území NPBL se na podobně velké ploše provádělo osazování holin po napadení kůrovcem. Nové nařízení NPBL stanovuje umělou podporu přirozených lesních porostů, pokud ve vysokých polohách plošně a dlouhodobě nedojde k přirozenému zmlazení. Jsme však názoru, že zalesňování netřeba provádět, protože přirozené zmlazení je už dostatečně masivní. Roku 1995 bylo v odborném časopisu Přírodní a národní parky Evropy publikováno stanovisko, že společný přeshraniční koncept Zelené střechy Evropy je ohrožen, protože na území Národního parku Šumava dochází k porušování závazných kritérií mezinárodní organizace pro ochranu přírody. V článku se píše, že NPŠ čerpá finanční prostředky z nedovoleného využívání přírodních zdrojů, přirozené události jako je napadení kůrovcem si vykládá jako záminku k razantním těžbám a nerespektuje, že příroda je lépe a rychleji schopna vytvořit přirozené lesy než umělá opatření lesníků. Dále článek kritizuje, že park provozuje lov zvěře ve formě nepovoleného zdroje příjmů. Idea Zelené střechy Evropy má stále ještě svou platnost. Je ji však nutno posunout kupředu. Z našeho hlediska je nutno zintenzivnit spolupráci správ obou sousedních parků. Za tato rozhodnutí odpovídají příslušná místa.