Konec mýtu o úspěšnostikácení vparku?

Z sumava-corpus
Přejít na: navigace, hledání


Konec mýtu o úspěšnostikácení vparku?
Author Blanka Pirnosová
Date 2002-03-28
Source Českobudějovický deník
Genre tisk
Respondent

„Ačkoliv správa šumavského parku vytrvale těžila napadené stromy, kůrovec vloni ustupoval rychleji v Bavorsku, kde proti němu v jádrové zóně nezasahují. Zatímco v bavorském parku vyrůstá samovolně pod uschlými stromy nový les, u nás zoufale zalesňujeme více než tisíc hektarů větrem a sněhovými vánicemi bičovaných holin. Přesto hodlá správa parku v kácení pokračovat jak na horských hřebenech, tak i v nejcennějších pralesovitých prvních zónách,“ říká Jaromír Bláha z Hnutí Duha.

Kůrovcová kalamita v bavorském národním parku podle jeho vyjádření výrazně ustoupila – a bez kácení. Dokonce daleko rychleji než na české straně. Vyplývá to z aktuálních výsledků sčítání napadených ploch podle leteckých snímků, které zveřejnila tamní správa. „Znamenají konec iluze o nezbytnosti těžby v boji proti kůrovci na Šumavě,“ upozorňuje Bláha.

Podle údajů Správy Národního parku Bavorský les nárůst napadených ploch ve srovnání s rokem 2000 klesl na pouhou desetinu. Zatímco v roce 2000 bylo nově napadeno 605 hektarů, loni pouhých 55 ha (z toho deset v okrajové druhé zóně, kde se proti kůrovci zasahuje).

V národním parku na české straně Šumavy podle Hnutí Duha probíhá intenzívní těžba. Množství nově napadených stromů zde kleslo oproti roku 2000 na polovinu (z 45 200 m³ na 23 600 m3.

Jaromír Bláha připomíná slova ředitele Správy NPŠ Ivana Žlábka z vyjádření pro ČTK v červnu loňského roku o tom, že výrazný pozitivní obrat je důsledkem úspěšných asanačních zásahů v posledních letech, přičemž kladnou roli sehrálo chladné a vlhké počasí v první polovině léta a mimo jiné také to, že kůrovec vyčerpal zdroje potravy v jádrové části sousedního Národního parku Bavorský les.

„Ale v Bavorsku, kde se v desetitisícihektarové první zóně nekácí, se množství kůrovců snižuje daleko rychleji než v Čechách. Těžba napadených stromů tedy nebyla hlavním důvodem ústupu kalamity,“ oponuje Bláha. „Nová metoda vyhodnocování leteckých snímků upřesnila celkový rozsah napadených ploch. V původní části bavorského parku bylo kůrovcem za uplynulých osmnáct let postiženo 3610 hektarů lesa. Zelených zatím zůstává cca 9500 ha bukosmrkových a čistých smrkových porostů. Tvrzení Správy NP Šumava, že kůrovec z bavorskěho parku mizí, protože tam ‚vyčerpal potravní zdroje‘ (to jest, sežral všechny smrky a nyní hladoví), je tedy nepravdivé.“

Hnutí Duha připomíná, že v Bavorském lese se proti kůrovci nezasahuje v ucelené první (jádrové) zóně, která činí 75 % rozlohy (10 000 ha) staré části parku, a postupně se bezzásahové území rozšiřuje také do jeho nové části. Porážení smrků se omezuje na tuto novou část a pás na okraji parku, který chrání okolní soukromé lesy. Národní park Bavorský les loni od Rady Evropy za svůj přístup k ochraně přírody obdržel prestižní tzv. Evropský diplom – ocenění udělované nejlépe spravovaným přírodním rezervacím a národním parkům na kontinentu. Podmínkou ale je, že musí nadále dodržovat zásadu nezasahovat proti kůrovci na většině území.

„Snižování počtu kůrovce v Bavorsku potvrzuje, že jde o přirozený proces, na který mají přírodní faktory větší vliv než kácení. Plošné kácení smrků, ke kterému se uchyluje správa šumavského národního parku, ničí lesní ekosystém a zapříčiňuje rozvrat okolních lesů větrem,“ komentuje situaci Bláha.