Konec pozice mrtvého brouka

Konec pozice mrtvého brouka
Author	Petr Ješátko
Date	1993-10-28
Source	Klatovský deník
Genre	tisk
Respondent

Pokud náš Týdeník hájil zájmy obyčejných návštěvníků Šumavy, zaujímala Správa NPŠ úspěšně pozici mrtvého brouka. Teprve když došlo ke střetu podnikatelských zájmů, probudili se jeho pracovníci z přehlížení tisku. Začínají konečně na kritické názory části veřejnosti reagovat. Kritický názor na činnost Správy NPŠ se objevuje i v odborných lesnických kruzích.

Naposledy se vyjádřil Ing. Ivan Klik ze Železné Rudy. Jeho dopis, zveřejněný v Týdeníku, měl název „Park – stát ve státě“. Případ Parkservisu Šumava, na který Ing. Klik poukazuje, je, doufejme, vyřízen. Návrh smlouvy nebyl zřejmě také vlivem nátlaku tisku podepsán. Dále Ing. I. Klik nesouhlasí s celou filosofií Parku, od lesního hospodářství přes množství zákazů až po přehnané ochranářství. Ironicky se zmiňuje o „vynálezu přirozené ochrany lesa“, jehož ,autoryʻ jsou pracovníci NPŠ.

Lze ještě dodat to, co Ing. I. Klik nenapsal. Jsou oprávněné obavy, že z NPŠ vznikne státu organizace jako vystřižená ze „Zákonů profesora Parkinsona“. Ta by pak úspěšně odůvodňovala potřebu nových a nových peněz ze státního rozpočtu.

Na názory Ing. I. Klika reagoval pan Petr Ješátko ze Špičáku. Svou odpověď však poslal do Klatovského deníku. Přesto jeho odpověď se souhlasem Deníku otiskujeme.

Po přečtení článku „Park – stát ve státě“ mého bývalého spolupracovníka, předsedy odborů a těžebního referenta Ing. Ivana Klika, jsem přemýšlel o tom, co jej vedlo k napsání tohoto článku.

Zda to byla závist vůči těm 140 lesníkům, kteří mohou sloužit v útvaru péče o les v Národním parku Šumava a dělat opravdovou krásnou práci pro les a přírodu, nebo strach, co bude dál. Tento strach mohl vyplynout z jednání ministra životního prostředí Ing. F. Bendy na Horské Kvildě dne 7. 10. 1993 se starosty obcí. Zde prohlásil, že v ochranném pásmu NP Šumava budou zřízeny účelové lesní závody a nedopustí, aby zde, jak doslova řekl, „hospodařily pochybné lesní akciové společnosti“. Pan Ing. I. Klik byl jako předseda odborů jedním z těch, kteří v bývalém Lesním závodě Železná Ruda prosazovali rozdělení na akciovou společnost a Lesy České republiky v Hradci Králové. Lesní závod v Železně Rudě byl jediným lesním závodem, který tuto reformu na Šumavě prosazoval a také prosadil. Ostatní ředitelé Lesních závodů Kašperské Hory, Vimperk a Prachatice své závody před touto „reformou“ ubránili, protože v jejich čele stáli zkušení lesníci, vědomi si toho, co by to znamenalo pro lesnický provoz.

Osobně od svých 15ti let, tak jako můj děda, otec a dnes i můj syn, pracuji jako lesník celkem 32 let. Z toho ve funkci vedoucího lesní správy 18 let. V Královském hvozdu na lesní správě Hojsova Stráž jsem pracoval 9 let a výsledky si může ověřit každý návštěvník Šumavy.

Rozsáhlá práce s přirozeným zmlazením i obnovy těžko zalesnitelných ploch na Pancíři a Rozvodí jsou dokladem toho, že přirozenou obnovu opravdu neobjevilo až oddělení péče o les, ale generace lesníků před námi. Záleželo však na tom, jak se každý z nás v minulostisnažil zkušenosti využívat. Za někým jsou rozsáhlé holiny, harvestory (těžké mechanismy) nasazené do porostů s přirozenou obnovou a jejich následné zničení nedodržením obnovních cílů, tj. dřevin, zejména jedle, buku atd. Za jiným opak. O tom, jak to kdo myslel, svědčí i navržené a po roce 1989 zastavené holoseče v Královském hvozdu pod Ostrým atd. Je skutečností, že ze 760 hektarů holin, které byly na území NPŠ v loňském roce zalesňovány, tvořila obnova 41 hektarů, což je na podmínky Šumavy velice málo. Naopak, tato obnova by měla tvořit minimálně 30 až 40 % z celkového zalesnění.

Rozhodně není cílem mé odpovědi na uvedený článek provádět podrobné rozbory ze statistiky lesního hospodářství na území NP a CHKO Šumava, kterou mám k dispozici, ale upozornit na to, že názor pana Ing. Klika, kdy hovoří za lesníky po svých 4 létech praxe, je poněkud zkreslený.

Většina lesníků na Šumavě je dnes zaměstnána v NPŠ, což je 12 lesních správ, a věřím, že po vytvoření účelových lesních závodů v ochranném pásmu NP dojde k perfektní spolupráci. Zároveň věřím, že na obou stranách budou odborníci, kteří budou schopni odborně komunikovat a spolupracovat a ne se napadat v článcích s poučováním, jak uvádí pisatel, Goebbelse, Hohenzollerna atd. Věřím, že v budoucnu nebudou muset „odborníci“ používat na vyznačení výchovných zásahů staré lesáky důchodce, ale že jejich zkušenost využijí v jiném směru. Věřím, že k tomu všemu nám pomůže i „parlamentní lobby“, jak uvádí pan Ing. I. Klik. Té „parlamentní lobby“ totiž jde o opravdovou Šumavu, včetně turistického využití, péče o les a zejména o místní obyvatele, z nichž právě největší část tvoří lidé spojení s přírodou a lesnickým provozem.