Krádež v Národním parku Šumava
| Krádež v Národním parku Šumava | |
|---|---|
| Author | Josef Klíma |
| Date | 2001-08-07 |
| Source | TV Nova |
| Genre | televize |
| Respondent | Jaromír Bláha, Josef Záhora, Ivan Žlábek, Stanislav Motl, Ivona Matějková, Pavel Uxa, Miloš Kužvart, Zbyněk Sevelka |
Na vlastní oči
Josef Klíma, moderátor
Už pět let vedou ekologové intelektuální spory, zda kvůli kůrovci v šumavském národním parku kácet, či nekácet. Zda pokácené stromy nechat volně ležet, nebo ne. Mezi tím se ale ekonomicky myslící praktici hezky potichu rozhodli vyřešit problém po svém. Jak uvidíte v reportáži Stanislava Motla, vyšli z toho, že u nás se dá rozkrást všechno, včetně lesa.
Dr. Jaromír Bláha, Hnutí Duha
Není přece možné, aby si někdo jen tak zaletěl doprostřed národního parku vrtulníkem pro nějaké dřevo.
Josef Zájora, podnikatel v oblasti Lesní správy Modrava
Já co jsem tam zjistil, určitě tam jde o strašné peníze.
Ing. Ivan Žlábek, ředitel Správy Národního parku Šumava
To je samozřejmě absolutní nesmysl.
Stanislav Motl, redaktor
Tohle je Ivona Matějková. Kromě toho, že na biologické fakultě jihočeské univerzity připravuje svou doktorantskou práci, tráví většinu svého času na Šumavě. Chodí po lesích šumavského národního parku a mapuje, kde se co pokácelo.
Ivona Matějková, studentka
Jsme na té mýtině, na ztracené slati, kde jsem na podzim objevila, že u 58 pařezů chybí lukrativní kmeny. Čili, že se tady ztratilo dřevo a právě v té první zóně má veškeré pokácené dřevo zůstat ležet.
Stanislav Motl, redaktor
Ivona Matějková pořídila několik fotografií a svůj nález oznámila. Stačilo teď vzít k ruce dokumentaci Lesní správy Modrava, kam ztracená slať patří, a bylo by hned jasné, kdo je vinen. Ovšem vedoucí této lesní správy s politováním oznámil, že dokumentace je zavřená v jedné kanceláři a on od ní, jako na potvoru, nemá klíče.
Ivona Matějková, studentka
Tak jsme požadovali evidenci centrální, kterou mají ve Vimperku, a jeden z pracovníků parku volal do Vimperku, a pak nám oznámil, že jemu je to velice líto, ale že ten zodpovědný pracovník také někam neprodleně odjel a už se dnes nevrátí.
Ing. Ivan Žlábek, ředitel Správy Národního parku Šumava
To je možné, že zrovna si přijeli pro něco, a zrovna, že na ně nikdo nečekal. Já o tomto případu nevím.
Stanislav Motl, redaktor
Dodejme, že Správa Národního parku Šumava poté, co aktivisté z Hnutí Duha tento případ zveřejnili, podala stejně jako zmíněná Duha trestní oznámení na neznámého pachatele.
Ing. Ivan Žlábek, ředitel Správy Národního parku Šumava
Je několik možností, že jo. Jestli to ukradl hajný a jestli to prodal na krov, a teď se ho nechci dotknout, nebo jestli si to ukradl někdo z té firmy nebo co se s tím stalo, to je věc pro policii.
Kpt. Pavel Uxa, vedoucí Obvodního oddělení Policie České republiky, Kašperské Hory
Mělo dojít k vytěžení nebo k odvozu toho dřeva za pomoci vrtulníku. Někdy v měsíci říjnu roku 2000, ale bylo zjištěno, že v této době, kdy tam ten vrtulník měl být, už dle zápisu ten vrtulník nelítal.
Stanislav Motl, redaktor
Tam je zvláštní to, že vlastně podle zápisu žádný vrtulník nelítal, ale přesto to nějaký vrtulník musel odvézt.
Kpt. Pavel Uxa, vedoucí Obvodního oddělení Policie České republiky, Kašperské Hory
Tak, nějaký vrtulník to musel odvést, ale bohužel nepodařilo se zatím zjistit, jaký vrtulník.
Stanislav Motl, redaktor
Na počátku vyšetřování vstoupil do hry i soudní znalec. Jeho závěr byl dost překvapivý. Ztratilo se prý pouhých 25 kubíku dřeva. V hodnotě zhruba 50 tisíc korun. Pak je ovšem zvláštní, jak se mohl zlodějovi či zlodějům odvoz dřeva vůbec vyplatit, když jen letová hodina vrtulníku stojí okolo 30 tisíc korun. To by se přece tomu vrtulníku vůbec nevyplatilo.
Ivona Matějková, studentka
Rozhodně ne, a rozhodně teda nevím, kdo by měl chuť riskovat sem zaletět pro dřevo, do první zóny a navíc ještě několikrát za sebou. To je prostě nemyslitelné. Protože navíc je to poblíž hranic a musí tady prostě být každý pohyb vrtulníku pečlivě monitorován.
Dr. Jaromír Bláha, Hnutí Duha
To šetření dodnes probíhá a dodnes se nevyšetřilo. Já nevím, jak je to možné, když by k tomu došlo, aby ho neviděli strážci národního parku, aby ho neviděl lesní personál správního národního parku.
Stanislav Motl, redaktor
Připomněme ještě, že v šumavském národním parku se kácejí, alespoň to tvrdí zákon, výrazně stromy napadené kůrovcem, přičemž poražené kmeny, zvláště v té první nejcennější zóně by měly zůstat na místě, aby se tu v klidu rozkládaly a poskytovaly živiny novým kulturám. A tak to mělo být i na vzpomínané ztracené slati. Byl to ojedinělý případ? Nebo takových případů bylo víc u vás?
Ing. Ivan Žlábek, ředitel Správy Národního parku Šumava
Já nevím o dalším.
Dr. Jaromír Bláha, Hnutí Duha
Například případ jezerní slati, kde došlo vlastně k vykácení holiny a odvozů dřeva z místa, kde vůbec nebyla žádná těžba povolena.
Stanislav Motl, redaktor
Vedení Národního parku Šumava má však i pro tuto událost vysvětlení. Prý si to dřevorubci poněkud popletli, a nebyla jim jasná hranice mezi první a druhou zónou, takže tu omylem pokáceli a odvezli 40 stromů. Zajímalo nás, co tomu všemu říká třeba i ministr životního prostředí České republiky.
Dr. Miloš Kužvart, ministr životního prostředí České republiky
Ty neustálé dohady, že se někde něco ztrácí, jsem prověřoval i za účasti těch, kteří často tato obvinění vznášejí, s aktivisty Hnutí Duha. Strávil jsem s nimi dva dny na Šumavě. Procházeli jsme místa, kde se i takovéto věci mají dít a bylo zajímavé, že v žádném případě toto nebylo doloženo.
Ivona Matějková, studentka
S největší pravděpodobností se tady jedná o zdravé kmeny, protože pokud jsou ty stromy napadeny kůrovcem, tak správa parku je povinná to odkornit.
Stanislav Motl, redaktor
Takže podle vašeho názoru, je to kvalitní dřevo, tohle co vidíte?
Ivona Matějková, studentka
Tohle je rozhodně kvalitní dřevo. Určitě alespoň ta druhá kategorie, která se prodává minimálně za tři tisíce korun za kubík.
Dr. Miloš Kužvart, ministr životního prostředí České republiky
Vždy nějaký aktivista začal vykřikovat: „A tam jsou pařezy, a tam jsou neoznačené kmeny.“ Říkal jsem fajn, pojďte na místo, byli tam zástupci jak správy šumavského národního parku, tak aktivisti ekologických organizací, nikdy toto nebylo prověřeno. Putovali jsme dva dny Šumavou. To je zajímavé, že?
Ivona Matějková, studentka
Tohle je feromonový lapač, do kterého se vlastně chytá kůrovec, a lesníci podle toho monitorují kůrovce, kolik tady bylo od jara kusů. Tady si můžete všimnout, že oproti loňskému roku, ty počty jsou velmi nízké. Je tady deset kousků kůrovce, což je vlastně velmi nízký počet, to znamená, že kůrovcová kalamita tady není a přitom se tady těží stejně jako v loni. Já si myslím, že tohle je jenom systematické odlesňování příhraničních kopců s Bavorským lesem, kde roste to nejlukrativnější dřevo.
Dr. Jaromír Bláha, Hnutí Duha
I v těch druhých zónách bylo odvoz dřeva omezen tak, aby nedocházelo k poškození přírodního prostředí, to znamená, v těch živinově chudých ekosystémech mělo dřevo být ponecháno k zetlení, aby se živiny vrátily do země a stromy měly z čeho růst.
Dr. Miloš Kužvart, ministr životního prostředí České republiky
Pokud dochází k nějakým případům v dalších zónách, tak je zajímavé, že tato šetření byla zpravidla odložena. To je také zajímavé.
Stanislav Motl, redaktor
Ano, to je určitě zajímavé. Protože jak se ukazuje i v případě ztracené slatě, policie si s tímto druhem trestné činnosti neví zjevně rady. Je to opravdu dokonalý zločin. O čemž se přesvědčil i Josef Záhora, který svého času podnikal právě v oblasti Lesní správy Modrava. Tady ho jednou zaujala práce vrtulníku, který v druhé zóně národního parku, stahoval poražené kmeny.
Josef Záhora, podnikatel v oblasti Lesní správy Modrava
Těžily se kmeny metr od silnic, od zpevněných částí silnic, metr, sedm metrů, pět metrů, různé vzdálenosti. To se nám s kolegou nelíbilo. Hovořili jsme tam s hajnými, jak je to možné, že k tomu vůbec dochází. On na to hajný říkal, že sám ví, že je to hrůza a že by za to měl být někdo zavřený. Takhle to řekl doslova. Když jsem pak zjistil, že na provoz helikoptéry je státní dotace od ministerstva životního prostředí 26 milionů, tak jsem se toho zděsil.
Stanislav Motl, redaktor
Další zděšení následovalo poté, co se pan Záhora dověděl, že vrtulníky dokonce ve většině případů odvážely dřevo ilegálně. Podle rozhodnutí Státní ochrany přírody se tady právě mělo těžit jen minimálně. Na podnět pana Záhory se do celé věci vložila policie, ale bez výsledků. Nastoupila sem rovněž inspekce životního prostředí.
Ing. Zbyněk Sevelka, hlavní inspektor Oblastního inspektorátu Inspekce životního prostředí České republiky
Inspekce, inspektorát Plzeň, tam dělal celou řadu šetření. Žádný z těch případů nebyla zjištěna, nenašli jsme případ, kdy by se jednalo o neoprávněnou těžbu podle zákona.
Josef Záhora, podnikatel v oblasti Lesní správy Modrava
Napsal jsem stížnost české inspekci životního prostředí, kteří provedli šetření a k mé stížnosti mi uvedli. „Vaše stížnost na neponechání určitého množství a stanovené dřevní hmoty podle rozhodnutí Správy NP CHKO Šumavy v jednotlivých kategorií, je oprávněná. Nejhorší situace je u Lesní správy Modrava, kde by prakticky veškerá asanovaná dřevní hmota měla zůstat na místě.“
Ing. Zbyněk Sevelka, hlavní inspektor Oblastního inspektorátu Inspekce životního prostředí České republiky
Jako nevím. Tuto informaci nevím. Můžu pouze zopakovat to, že neoprávněné těžby, jako takové, podle zákona jsme my nezjistili.
Stanislav Motl, redaktor
Takže dá se prostě říci, že dejme tomu, že v posledních třech letech jste v žádném případě nezjistili žádný ilegální odvoz dřeva?
Ing. Zbyněk Sevelka, hlavní inspektor Oblastního inspektorátu Inspekce životního prostředí České republiky
Máme zjištěné neoprávněné těžby, ale mimo území parku a není chráněnou oblastí.
Stanislav Motl, redaktor
Nechápeme, proč se inspekce, instituce podléhající českému ministerstvu životního prostředí, nechce ústy hlavního inspektora najednou znát k tomu, co on sám, případně jeho kolegové sami zjistili a napsali. Proč nesmí veřejnost vědět o tom, že se z nejcennějších lesních porostů ztrácí ve jménu byznysu dřevo, které by tu mělo zůstat.
No, ale já jsem třeba četl zprávy inspekce životního prostředí, a tam skutečně oni píší v jednom závěru z roku 2000, že třeba došlo v případě Modrava, k 70 % nelegální těžby.
Dr. Miloš Kužvart, ministr životního prostředí České republiky
To je něco jiného. Inspekční závěr se týká například toho, že byly poraženy stromy, které neměly být poraženy. To znamená, nedochází ke zcizování dřeva, ale k tomu, že například v nějakém případě došlo k tomu, že byl označen chybně zdravý strom, jako že je napadený kůrovcem. Ale není to o tom, že by někdo kradl strom, kradl dříví a podobně.
Stanislav Motl, redaktor
Jenomže ono tu nešlo jen o nějaký ten strom, ale o tisíce stromů. O dobrých 70 % veškeré těžby na Modravě. Právě tam, kde roste především to nejkvalitnější dřevo Šumavy včetně dřeva resonančního.
Josef Záhora, podnikatel v oblasti Lesní správy Modrava
To jsou čísla správy národního parku, kde v roce 1998 vytěžilo se 11,5 tisíce kubíků dřeva. V roce 1999...
Stanislav Motl, redaktor
Teda to je rozdíl.
Josef Záhora, podnikatel v oblasti Lesní správy Modrava
Tedy vytěžilo. Přibližoval se vrtulníkem. 22 tisíc kubíků dřeva. Vrtulník tahá jeden kubík dřeva asi za 1400 Kč, co jsem se dověděl. Teď, když si to spočítáte, těch 22 tisíc kubíků dřeva, tedy neoprávněně vytažených krát 1400 Kč za jeden kubík. Přes 20 milionů korun jenom na Modravu.
Stanislav Motl, redaktor
To jsou vlastně státní dotace.
Josef Záhora, podnikatel v oblasti Lesní správy Modrava
To jsou státní dotace.
Dr. Jaromír Bláha, Hnutí Duha
Od počátku vyhlášení národního parku v podstatě probíhá boj mezi dřevařskými skupinami o to, kdo bude v národním parku hospodařit. Dřevařské společnosti pochopily, že vlastně stávající vedení parku, je zase až tolik neomezuje. Nejvlivnější dřevařské skupiny skoupily místní dřevařské podniky, akciové společnosti a začaly se správou národního parku spolupracovat.
Stanislav Motl, redaktor
Oni dodávají dřevo, že jo?
Dr. Jaromír Bláha, Hnutí Duha
Oni dodávají dřevo.
Stanislav Motl, redaktor
Dochází skutečně jako k velké těžbě dřeva v tom národní parku?
Josef Záhora, podnikatel v oblasti Lesní správy Modrava
V každém případě. To je továrna na dřevo.
Ing. Ivan Žlábek, ředitel Správy Národního parku Šumava
Já považuji za nelegální těžbu to, pokud by se šlo do lesa, vytěžilo by se dříví a prodalo by se, aniž by se očíslovalo a tak dále, tak to je samozřejmě absolutní nesmysl. Dokonce se i to dříví, které se nechává k zetlení, i to dříví je očíslováno a evidováno.
Josef Záhora, podnikatel v oblasti Lesní správy Modrava
Já jsem byl třeba se svým kolegou svědkem toho, že se odváželo i neoznačené dřevo. Neměl jsem foťák, neměl jsem kameru, nemůžu to dneska dokázat. Viděl jsem, že se odváželo dřevo i bez označení.
Stanislav Motl, redaktor
Chodí to dřevo vytěžený třeba ilegálně do Německa, do Bavorska?
Ivona Matějková, studentka
Tak o tom já samozřejmě nemám žádné informace přesné, kterými bych to mohla podložit. Ale když jsem se tu na podzim pohybovala, tak sem jely nákladní auta pro dřevo a měly poznávací značku z regionu Freiung.
Stanislav Motl, redaktor
Ovšem, jak jsme vytrvale ujišťováni, k odvozům dřeva tu prý nedochází. A pokud ano, jde pouze o nějaké drobné nedopatření. Počítejte teď s námi. Jeden kubík to je zhruba jeden strom, a ten se dá prodat za 1500 Kč, za 3000 Kč, ale i za mnohem více korun. Je tedy zjevné, že na těchto drobných nedopatřeních se dá pořádně vydělat. Ovšem policie je pokaždé bezmocná. Je to náhoda? Anebo mají dřevařské lobby u nás tak velký společenský vliv?
Josef Záhora, podnikatel v oblasti Lesní správy Modrava
Když vyšetřovatel po tady tom, znova já si dovolím tvrdit to primitivní vyšetřování, mě odložil to trestní stíhání tady na té osoby, tak jsem potom jel do Prachatic za státním zástupcem, ten mám řekl, že to považuje za politickou záležitost. Do jaké míry, jak to myslel. Tady to nám sdělil.
