Král Šumavy

Král Šumavy
Author	Radka Borovičková
Date	2004-10-14
Source	Květy
Genre	tisk
Respondent

Životní prostředí a ekologie

Zatím poslední oběť pytláka byla pětiletá samice, která podle všeho krátce před smrtí porodila. Mláďata někde v úkrytu nejspíš zahynula hladem. Česká krajina není vhodná pro soužití člověka se šelmami, chybí v ní dostatek rozsáhlých lesů a neobydlených končin, tvrdí jedni. Pro vlka a medvěda tu místo není, ale rys do našich lesů patří, prohlašují druzí. Obyčejní návštěvníci Šumavy s ním problém nemají – v životě ho nezahlédnou ani na dálku, natož aby je nějak ohrožoval. Ani zemědělci si nestěžují. Úlovek ovce byl prokázán v jediném ze 200 zkoumaných vzorků rysího trusu. Proč by tedy neměli mít v našich lesích své místo?

Malá česká puma

Rys je typická lesní šelma. Může vážit přes 30 kilogramů, jeho široké tlapy se neboří do sněhu, hustý kožich ho ochrání před mrazem, deštěm i pichlavým jehličím. Pozoruje zvěř z vyvýšeného místa, poté se k ní připlíží co nejblíže a zaútočí. Nedožene-li kořist ani po 50 metrech, vzdá to. Zabíjí tak, že oběť srazí vahou těla k zemi, prokousne jí krk a zláme vaz. Loví hlavně v noci, vždy samotářsky. Menu šumavských rysů je dokonale zmapováno: naprosto převládá srnčí, následované s velkým odstupem jelenem a divočákem. Jídelníček zpestřují hlodavci, hlavně v letním období. Loví ovšem i menší šelmy: lišky, domácí kočky, jezevce a kuny. Kromě lišek se však jedná jen o příležitostné úlovky. Nepohrdne ani pernatými úlovky; chutná mu bez rozdílu jeřábek lesní, kos, sojka i drozdi.

Hranice nezná

Sloni v Africe, indičtí tygři i rysové na Šumavě mají jeden společný problém: nerespektují hranice národních parků. Šumavští si proto občas zamíří tu na Písecko, tu na Chodsko či do Doupovských vrchů, ale i do dalších pro ně zajímavých oblastí. V postavení chráněného živočicha jsou sice i mimo území Šumavy, ale bez ochranné patronace strážců parku. Přesněji řečeno pod dozorem nejsou hlavně zdejší myslivci! Na východě se rysové rozšířili ze Slovenska do Beskyd, byli zaznamenáni v Jeseníkách a ochránci přírody je zkusili vysadit i na Děčínsku. Kromě Beskyd a Šumavy si však s ním vždy dokázali místní „bouchalové“ poradit – to by bylo, aby naše srnce vraždil někdo jiný než my! A tak jsou momentální stavy této šelmy smutné počtení: Beskydy 15 až 20, Děčínsko 0, Jeseníky 1 až 2. Jihozápadní Čechy méně než 80, z toho na Šumavě jen 34 kusů. Přitom údaje z poloviny 90. let hovoří o 150 rysech na našem území!

Jak moc škodí?

Předpokládejme, že v roce 1999 u nás opravdu ještě žilo 150 rysů. Jeden uloví ročně asi 59 kusů srn čí zvěře. Vybírá si ty nejsnáze ulovitelné – mladé, nemocné nebo přestárlé kusy. V roce 1999 tedy čeští rysové vyřadili ze srnčí populace 8 850 nejslabších jedinců (z tehdejšího celkového počtu 260 000). Myslivci v tomtéž roce ulovili 99 904 kusů (samozřejmě především zdravých, pokud možno s pěknou trofejí).

Jak prospívá?

Úloha rysů v přírodě je mnohostrannější, než se zdá. Například usnadňují život krkavci velkému, „supovi“ našich lesů, který se přiživuje na zbytcích jejich úlovků. Totéž dělají i lišky. Naše největší kočkovitá šelma plní rovněž funkci hlídače drobné zvěře, protože běžně loví toulavé kočky. Až pojedete na Šumavu, jeďte tam s vědomím, že vás možná z křoví stovky metrů vzdáleného sleduje rys ostrovid.

Myslivec, nebo pytlák?

Rys je naše jediná velká šelma, která se nevyskytuje v pohádkách a pořekadlech v záporné roli. I to dokazuje, že nikdy lidem neškodil!

Nádherná lesní šelma rys relaxovat umí

Rys neuznává hranice. Proto ho střílíme?

Je to prý nebezpečný zločinec! A tak jsou sledovány jeho činy a stopy, pomalu se kolem něj stahuje síť, puška zamíří a prásk – je po králi. Takhle nějak se vyvíjel osud mnoha současných králů Šumavy, rysů.

Záznam pohybu jednoho z prvních šumavských rysů vybavených vysílačkou

29. až 30. 1. vypuštěn v lese, nevzdálil se více než na 200 m

4. 2. nalezen o 1 kilometr dál, přešel potok

15. 2. vrátil se o 1 kilometr zpět přes potok, od místa vypuštění je nyní vzdálen 500 m

20. 2. na okraji lesa asi o 800 m dále

23. 2. v lese na hřbetu kopce, asi 1 200 m jihovýchodně

24. 2. sestoupil zpět na kraj lesa

25. 2. zastižen o 3,5 km dále na sever na břehu Otavy

26. 2. o 1 kilometr dále, jižně od Annína

27. 2. nalezen zastřelený o 400 m dále u obce Annín