Kužvart morálně selhal

Kužvart morálně selhal
Author	Jan Stejskal
Date	2003-12-02
Source	Ekolist
Genre	tisk
Respondent	František Pelc

„Snad se nám podaří odrazit právní i věcné paskvily, které se tu objevily,“ řekl o dění ve sněmovně EkoListu poslanec US-DEU František Pelc.

• Jaké byly důvody poslanců, kteří hlasovali proti Natuře 2000?

Proti zákonu hlasovali nebo ho nepodpořili všichni poslanci ODS, betonáři, státně myslivecko-zemědělská lobby napříč stranami a bývalý ministr životního prostředí Miloš Kužvart. Každý z jiných důvodů. ODS až na drobné výjimky hlasuje protiekologicky a dejme tomu i opozičně. Zcela neseriozní důvody ale uvedl předseda klubu ODS Vlastimil Tlustý, když prohlásil, že zákon omezuje vlastníky a hospodáře. Právě tento návrh zákona přitom poprvé v historii důsledně řešil kompenzace soukromým a obecním vlastníkům zemědělské a lesnické půdy. A právě rádoby pravicová ODS s částí státně myslivecko-zemědělských lobbistů nesmyslně prosazovala náhrady újmy i pro státní pozemky a státní instituce, které na nich hospodaří. Je to pomatenost, která by v konečném důsledku znamenala vyplácení náhrady újmy státem státu a zpochybňovala smysluplnost existence státní držby půdy i těchto institucí. Šlo by o absolutně scestné každoroční mrhání veřejnými prostředky v řádech stamilionů až miliard korun. A na kompenzaci odůvodněných požadavků soukromých a obecních vlastníků by se pak dostávalo jen stěží. To není určitě pravicové, ale ani levicové. Je to prostě pitomost. Touto cestou se nevydali nikde ve vyspělém světě. Jen pro pochopení – náhradu újmy by mohl žádat např. Pozemkový fond, státní podnik Lesy ČR nebo správy národních parků či vojenské lesy. Ale právě tyto instituce jsme si zřídili pro všechno možné, jen ne pro maximální produkci dřevní hmoty či zrna. Ony musí plnit na státních pozemcích veřejné funkce a mezi ně určitě patří i ochrana přírody definovaná zákonem. V opačném případě je rozumné je zrušit a státní pozemky zprivatizovat. Důvody Miloše Kužvarta považuji za iracionální a nepřesvědčivé. Spíš souvisejí s psychickými potížemi, že existuje koalice složená ze tří stran a ministrem životního prostředí může být jenom jeden. Vzhledem k tomu, že zákon byl opravdu slušný, posouval nás o kus dál a k jeho prosazení chyběl pouze jeden hlas, považuji to v celkovém kontextu za jeho morální selhání.

• Co bude dál s Naturou – nepřipravují třeba něco sami poslanci?

Není to tak jednoduchý zákon, jak by se některým všeználkům mohlo zdát. Myslím, že se s kolegy poslanci pokusíme něco racionálního vymyslet, ale mělo by to důsledně vycházet z obsahu zákona podrobně projednaného ve sněmovně. Musíme při tom dobře spolupracovat s ministerstvem. Jsem mírný optimista, že se nám podaří odvrátit mezinárodní ostudu a neplnění našich závazků v EU.

• Po volbách v roce 2002 se proti předešlému období sněmovna „ozelenila“ (vy jste byl tím zásadním „ozeleněním“). Nyní to ovšem vypadá, jako by ochrana přírody musela čelit nejrůznějším pokusům o oslabení...

K ozelenění parlamentu určitě došlo, a to nejen díky mně. To, že existuje i silná protistrana poslanců, která má na ochranu životního prostředí poněkud odlišný názor, je realita. Chci věřit, že se zeleně laděným poslancům s nezbytnou podporou – bohudík – velké časti rozumných poslanců, podaří odrazit právní i věcné paskvily, které se ve sněmovně objevily a které řeší pouze něčí zájmy a zúžený pohled na svět.

• Jsou poslanci vládních stran schopni vůbec nějakou společnou ochranu životního prostředí prosazovat?

Částečně ano. Ale ochrana životního prostředí je nadstranické politikum, a proto se snažíme hledat při řešení věcných problémů podporu i v opozičních stranách, a to s občasnými úspěchy a neúspěchy.

• O US-DEU jste mluvil jako o straně, kterou jste musel dost kultivovat. Jak kultivovaná je dnes – váš poslanec je podepsán pod novelou zužující účast veřejnosti v řízeních týkajících se GMO?

To platí i nyní. Prověřte si dosavadní hlasování poslanců US-DEU při ekologických zákonech. K účasti veřejnosti najdete v každé straně různé názory a US-DEU v této otázce zůstává nejkonzistentnější. Náš nejvyšší orgán Republikový výbor – k těmto a podobným snahám na základě mého požadavku zaujal jednoznačné stanovisko. Já osobně jsem pro podobné zpřehlednění pravidel účasti veřejnosti, jaké je například v Německu, ale zásadně jsem proti rušení nebo omezení. Stejný názor sdílí velká většina vedení strany i poslaneckého klubu.

František Pelc – narodil se v roce 1962 v Turnově. Od roku 1990 byl vedoucím Správy CHKO Jizerské hory, od roku 1995 ředitelem Správy chráněných krajinných oblastí. V letech 1995–1997 byl členem ODA, v roce 1999 se stal členem US-DEU. Od loňska je za tuto stranu poslancem.