Lanovkou až do Rakouska

Lanovkou až do Rakouska
Author	Antonín Pelíšek
Date	2008-06-06
Source	Mladá fronta Dnes
Genre	tisk
Respondent

Sdružení obcí tří zemí chce vybudovat spojení z jihu Čech přes Hraničník na Hochficht

Nová Pec – Není to žádný ustrašený projekt. Sdružení tří zemí Schilift Schwarzenberg chce do tří let vybudovat dva a půl kilometru dlouhou sedačkovou lanovku ze Staré Pece na vrchol Hraničníku za tři sta milionů korun. Češi by tím získali napojení na skiareál Hochficht.

Později má středisko navázat na obrovský lyžařský areál na Špičáku u Horní Plané, který má předpokládaný rozpočet 1,5 miliardy korun. Ekologové tyto záměry odmítají.

Včera záměr představili členové sdružení – zástupci rakouských, bavorských a jihočeských obcí. Spolek má velké ambice: „Zahrnuje 280 obcí a 130 tisíc obyvatel regionu. Obyvatelé chtějí projekty, které propojí naše země,“ uvedl předseda spolku Walter Höllhuber z Rakouska.

V první fázi se bude snažit těleso tvořené místními politiky a obyvateli docílit vlivu na území o rozloze 11 tisíc čtverečních kilometrů. Později obsáhne na mapě šedesátikilometrový až stokilometrový průměr měřeno od středu – rakouského městečka Schwarzenberg. Do zájmové oblasti spadnou i Český Krumlov, České Budějovice, Temelín, Linec a Pasov. Projekt lanovky schválilo sdružení jako nejvhodnější z variant, odmítlo například návrh Metrostavu, že vykope tunel do Rakouska pod Plešným jezerem. Zároveň jedním dechem tvrdí, že do života v regionu nemají vrcholoví politici co mluvit.

Lyžaři by bydleli na Lipně „S nápadem postavit lanovku jsme přišli už před čtyřmi lety. Teď máme šance větší,“ tvrdí starosta Horní Plané a člen sdružení Jiří Hůlka.

Sdružení, jehož členem je i Hůlkova Horní Planá, přitom už před časem prosadilo na ministerstvu životního prostředí otevření hraničního přechodu pro automobily mezi Zvonkovou a Schönebenem. Tedy na trase, kterou ochranáři dlouho drželi stranou od civilizace. Podle Hůlky jsou to ale právě auta a nárůst dopravy, který má na přírodu negativní dopad. Tím však ale popírá své někdejší snahy o zprůjezdnění výše uvedeného přechodu. Lanovka s nástupem u Nové Pece by podle Hůlky byla ekologická a ekonomická. „Za sezonu nám utíká v této oblasti čtyřicet milionů korun, protože naši turisté jezdí za kopec do Rakouska,“ počítá Hůlka.

Možnost dopravy obrovskou lanovkou by podle jeho předpokladů zvýšila zisky českým hoteliérům a restauratérům, protože by se velké procento lyžařů směřujících do Rakouska ubytovalo doma u Lipna. Na druhé straně přiblíží do Čech i Němce a Rakušany.

„Máme pro oblast s pěti tisíci obyvateli na dvě stě tisíc ubytovacích míst. Naši turisté si ale chtějí užívat svobodu. Mít třeba lepší cestu na Lipno,“ sdělil starosta bavorského NeureichenauWalter Bermann.

Samotná lanovka má ale velkou překážku.

Propojení Nové Pece a lyžařského střediska Hochficht na rakouské straně lanovkou odmítají ministerstvo životního prostředí a Správa Národního parku Šumava.

Mladá frontaDnesto potvrdil ministr životního prostředí Martin Bursík. Navíc ministerstva pro místní rozvoj, životního prostředí a obec u Lipna včetně Horní Plané se před dvěma lety dohodly, že nebudou usilovat o lanovku na Hraničník, pokud se zprovozní pro auta přechod ve Zvonkové. Jako další kompromis zvolilo ministerstvo životního prostředí souhlas se stavbou lyžařského areálu u Špičáku nedaleko Horní Plané, pokud bude v mezích zákona.

Podle Hůlky je ale Špičák příliš vzdálený. Kvůli jeho stavbě je třeba vyjmout část vojenského území z područí ministerstva obrany. Než se ujme takový projekt, může podle Hůlky uplynout deset až patnáct let, a to už bude zase vývoj v oblasti turistiky jinde.

„Nemyslím si, že lanovka na Hraničník má za současné naší i evropské legislativy šanci. Navíc poslední analýzy německých a švýcarských bank ukazují, že dávat úvěry na výstavbu lyžařských středisek položených v nadmořské výšce pod 1 500 metrů je nevýhodné,“ uvedl Jaromír Bláha z Hnutí DUHA.

Bankovní domy podle Bláhy nechtějí mít nic společného s takovými projekty kvůli globálnímu oteplování. Investice pak zvyšuje nutnost umělého zasněžování a potřeba drahých vodních zdrojů.

„Z nedostatku vody strach nemáme. Je tu přece lipenská nádrž. A lanovku budeme financovat ze soukromých zdrojů a přispění obcí,“ míní Hůlka.