Legendami opředené šumavské Lurdy

Z sumava-corpus
Přejít na: navigace, hledání


Legendami opředené šumavské Lurdy
Author Jan Novotný
Date 2008-09-20
Source Mladá fronta Dnes
Genre tisk
Respondent

Hauswaldský les patří k mystickým místům Šumavy. Nově upravené místo, kde kdysi stávaly kaple, je prý dějištěm zázraků

Srní – „Asi půldruhého kilometru za Rehberskou Vsí směrem k jihozápadu tečou vody průplavu, spojujícího Vydru s Křemelnou. Bídná cesta k němu vedoucí stoupá z údolí Stillseifenského potoka smutným suchopárem až k brunátným vodám této stoky, přes niž se klene kamenný můstek o jednom oblouku, za nímž se vypíná vysoký míchaný les, jemuž říkají Hauswald. Jda tou cestou dále přijdeš ke dvěma kapličkám, stojícím po levé i pravé straně cesty a zírajícím jak družka na družku svými vchody…“

Jak jinak začít článek o slavné historii Hauswaldského lesa, trůnícího nad šumavským Srním (Rehbergem), než úryvkem z povídky Červené srdce od Karla Klostermanna. Spisovatel Šumavy v ní popsal, jak vypadala cesta na Kostelní vrch (Hauswald) na konci 19. století. Právě v jeho okolí se v minulosti děly podivné věci. Zdejší pramen uzdravoval nemocné a snad tu došlo i ke zjevení Panny Marie. Proto se také pahorku nad Srním přezdívá podle jihofrancouzského města Lurdy, které stejně jako Hauswald proslulo podobnými zázraky.

Do dneška toho z tehdejší podoby svatého místa mnoho nezbylo. Ze tří kaplí zbyly jen základy. Před dvěma lety se tu přesto odehrál poslední z dlouhé řady zázraků. Místo, k němuž mnozí vzhlíží s obdivem, bylo totiž po neslavných letech pustnutí citlivě upraveno. Hauswaldská voda, mající údajně onu zázračnou moc, tu nyní stéká ze studánky novým dřevěným korytem a dopadá na skleněnou mísu tyrkysové barvy, připomínající lidské dlaně. Hauswald se tedy opět ukazuje návštěvníkům ve své plnékráse. Účinky zdejšího pramene si může každý vyzkoušet až do uzamčení studánky, které každoročně probíhá koncem listopadu.

A jak to všechno na Hauswaldu začalo? K prvnímu zázraku došlo nad Srním podle pověsti někdy v 18. století. Dvě ženy, Anna aMarie, sbíraly poblíž pramene maliny, když na ně náhle zaútočil medvěd. Jakmile se obě začaly modlit k Panně Marii, šelma se zarazila a přešlapovala na místě. Když chtěla na ženy zaútočit, byla jakousi neviditelnou silou sražena k zemi. Zázračnému příběhu nechtěl nikdo uvěřit, protože to bylo nedlouho poté, co rozzuřený medvěd zabil dva dřevaře z Prášil. Z vděčnosti za záchranu života pověsily Anna a Marie na strom k prameni svatý obrázek. Od té doby se Hauswald stal poutním místem.

Netrvalo dlouho a hustý les nad Srním se stal svědkem další podivuhodné události. V bahnité cestě tu uvízl sedlák Jakub Weber s povozem. Nejprve vztekle nadával a hrubě pobízel své voly, ale vůz se bořil stále hlouběji. Teprve v tu chvíli si sedlák uvědomil, že se nachází před svatým obrázkem. Klekl si tedy před ním a prosil o odpuštění. Najednou se rozezněly neviditelné zvonečky, les se zalil zvláštní září, v níž se mihla ženská postava v dlouhých bělostných šatech. Cosi vůz vyzdvihlo z bahna a sedlák mohl pokračovat v cestě.

Poté se ke slovu dostala voda z hauswaldského pramene. Srnská selka Christina Harantová bezdůvodně oslepla. Farář ze vsi ji povzbudil, aby si omyla oči vodou z pramene a zrak se jí každým dnem lepšil. Kromě slepých se zdejší vodou uzdravovali i další postižení lidé. Před můstkem u plavebního kanálu se tak začaly hromadit odhozené berle. Postupně během 19. století byly v blízkosti pramene postaveny tři kaple, k nimž přicházeli poutníci až z Tyrolska nebo Itálie.

Panna Marie přečkala i odstřel Po druhé světové válce se okolí Srní stalo součástí hraničního pásma, kam nebyl vstup povolen. V 50. letech vojáci kaple podminovali a odstřelili. Několik srnských občanů se pak přesto vydalo na zbořeniště pod hrozbou, že je zatkne pohraniční stráž. Místo konfliktu s vojáky však na hromadě suti našli zázrakem nepoškozenou sošku Panny Marie Lurdské, která stávala na oltáři v jedné z kaplí. Dnes je vystavena v srnském kostele.

K Hauswaldskému lesu se turisté dostanou nejsnáz od srnské návsi po silnici na Prášily, z níž se vydají vlevo přes Staré Srní a pak do kopce k Vchynicko–tetovskému plavebnímu kanálu. Na rozcestí se dají vpravo a po několika minutách chůze dojdou ke kamennému a dřevěnému můstku, od nichž vede cesta k bývalým kaplím. Zejména cyklisté mohou využít i stezku z parkoviště v Mechově (Mosau).