Les nejsou jen stromy

Les nejsou jen stromy
Author	Marek Šálek
Date	1999-04-19
Source	Týden
Genre	tisk
Respondent	Petr Roth

Rozhovor s vedoucím odboru MŽP Petrem Rothem "Každý zásah pilou v první zóně je útokem na podstatu národního parku," říká biolog Petr Roth, vedoucí odboru ochrany přírody na ministerstvu životního prostředí. Dodává: "První zóny mají jen minimální rozlohu, takže po jakémkoliv dalším drobení a zmenšování by už neměly smysl." * Snad všichni lesníci dnes tvrdí, že přirozený les je možné vytvořit jedině umělými procesy. Co si o tom myslíte? Ano, nepopírám to. Pilou a sekerou se les skutečně dá vyléčit a vychovat. Pak to ale nebude přirozený, ale hospodářský les. * Jaká je historie snahy zasahovat v prvních zónách? Útoky na bezzásahový režim se začaly stupňovat koncem roku 1997. Vědecká sekce Rady NPŠ - poradní orgán ředitele parku - ještě v březnu loňského roku potvrdila, že by se zasahovat nemělo. V prosinci se však sešla znovu a její závěr je rozporuplný. "Systémově" trvá na bezzásahovosti, ale doporučuje "selektivně v odůvodněných případech" a "maximálně na 20 procentech plochy" zasahovat. Co to znamená? Přibližně třetinu první zóny tvoří rašeliniště a jiná bezlesá území. Více než třetina území je už dnes napadená kůrovcem do té míry, že zasahovat tam nemá žádnou cenu. Zbývá tedy třetina rozlohy, na které by bylo možné kůrovce zastavit. Oněch 20 procent je tedy ve skutečnosti 90 procent! Z toho je vidět, že odborné rozhodování je pod politickým tlakem. Jinak nedává smysl. * Jaký politický tlak máte na mysli? Existuje zde silná tradice klasického lesnictví, které zaměňuje pojmy "les" a "lesní ekosystém". Ekosystém však nejsou jen stromy, ale i živočichové, rostliny, mikrobi, výměna informací a látek, vzájemný koloběh. Když odumře stromové patro, nezaniká lesní systém. Je pouze ochuzen o několik málo druhů stromů. Současně v něm přibývají stovky až tisíce jiných, například mikrobiálních druhů. * Jakým způsobem byly v roce 1994 vybírány první zóny? Vycházelo se z čistě lesnického hlediska a nebral se ohled na ekosystémové pojetí. Je to takový skanzen výjimečně vzácných území - vylučuje však dynamiku, která by měla být v národních parcích samozřejmostí. Skutečná samoregulace vyžaduje propojení nejcennějších území s těmi potenciálně cennými. Jedině tak se může rozběhnout nějaký děj. * Hrozí šumavskému parku v případě zásahů v první zóně změna mezinárodní kategorie? Český zákon o ochraně přírody a krajiny umožňuje zasahovat proti jakýmkoliv škůdcům i v prvních zónách národních parků. Nejsme žádným způsobem vázáni mezinárodní klasifikací - to jsou pouhá doporučení -, a nikdo nám tedy nemůže nic předepisovat. Když jsem však hovořil se zástupci bavorského parku, říkali, že považují za věc cti dobrovolně k mezinárodní klasifikaci přistoupit a řídit se jí. Jinak řečeno, můžeme si v Česku pojmenovat jako národní park cokoliv, ale z mezinárodního hlediska takové území nemusí mít žádnou cenu. * Kolik lesa již na Šumavě odumřelo? V minulých letech se rozpoutala demagogická kampaň, že díky "ekologickým" experimentům přechozího vedení parku kůrovec "sežral Šumavu". To není pravda. V šumavském národním parku je celkem 69 tisíc hektarů lesa, přičemž zničeno kůrovcem je 2500 hektarů - to jsou asi čtyři procenta. Neříkám, že je to málo nebo že je to dobře, ale snažím se uvést tyto údaje na pravou míru. * První vedení parku proslulo tím, že odmítalo jakékoliv zásahy proti kůrovci. Jaký připouštíte jeho podíl viny na současném rozšíření kalamity? Zopakujme si základní fakta. 1. V letech 1984 - 1988 zůstal kolem Modravy ležet nezpracovaný polom a právě z něho vznikla původní kalamita. Dotyčné území se tehdy nacházelo za dráty, takže nebyla kontrola ani zájem, aby dříví bylo zpracováno včas a dokonale. 2. V bavorském parku byla v roce 1970 založena bezzásahová zóna - bez jakéhokoliv ochranného pásu na naší hranici. V ýsledkem bylo, že kůrovec se z naší kalamity volně rozšířil do Bavorska, a když se nakrmil, naletoval zase zpátky k nám. 3. První vedení parku vyšlo v roce 1990 z nesprávných představ o autoregulačních schopnostech šumavských lesů. Ty mohou fungovat v původních lesích, ale ne na Šumavě. Do části zdejších lesů sice čtyřicet let nevstoupila lidská noha, ale to ještě neznamená, že jde o původní lesy. 4. Park byl sice vyhlášen v roce 1991, správa lesů ale přešla pod orgány ochrany přírody na podzim 1993. V létě 1994 již nastoupil inženýr Žlábek, který okamžitě vydal pokyn k zasahování. Fakticky tedy měla první správa NPŠ právo hospodaření v lesích velmi krátce a tvrzení, že od roku 1990 zabraňovala asanačním zásahům, je nepravdivé. Pokud se o to snažila, pak tehdejší vlastník a správce lesů - Vojenské a Státní lesy měl všechny prostředky k tomu, aby zásahy prosadil. * Vedou k těžbě dříví na Šumavě finanční vyhlídky? Například loňský polom, který nemá žádnou souvislost s kůrovcem, představuje takový objem hmoty, že kdyby měl být důsledně zpracován, nestihne se likvidovat kůrovec. Na Šumavě tedy není žádná nouze o prodejné dříví, kterou by bylo třeba řešit pomocí kůrovcové kalamity. * Proč se tedy kmeny odvážejí a neponechají se na místě, kde by se rozložily a byly dál užitečné? V současné době se nechává ležet na místě dvacet procent dřevní hmoty. To stačí. Les, který na Šumavě stále převažuje, je totiž nepřirozeně hustý. Otázka zní, jestli má být toto dřevo ekonomicky zhodnoceno. Já se domnívám, že ano. * Správa parku přiznává, že za takto získané peníze opravuje bývalé hájenky a různě si přilepšuje i jinak. Právě taková provázanost ovšem provokuje nejrůznější spekulace. Padesát procent rozpočtu parku dnes tvoří příjmy z různé hospodářské činnosti. Podle mého by stát měl hradit veškerý provoz parku stoprocentně, aby se podobným spekulacím předešlo. * Není jiným motorem těžby zvyšující se nezaměstnanost? Státní a Vojenské lesy umožnily v roce 1993 svým zaměstnancům nakoupit si za levné peníze těžkou kolovou techniku takzvané lakatoše. Stovky lidí, kteří živí rodiny, jsou nyní existenčně závislí na práci v parku. Kam jinam by taky s lakatošem jezdili? Správa sice mohla najmout tisíce Ukrajinců na ruční práci, ale to by pro Šumavu znamenalo sociální kolaps. Uznávám, že to nezní pěkně, ale musíte si uvědomit, že národní park je největším zaměstnavatelem široko daleko. NP Šumava Rozkládá se na 69 tisících hektarech, z toho 81 procent tvoří lesy. Těžba dřeva nedosahuje více než poloviny celkového přirozeného přírůstku, těžba kůrovcem napadených smrků klesá. Zatímco v roce 1996 lesníci porazili a odvezli 177 tisíc kubíků "kůrovcového" dřeva, o rok později to bylo 94 tisíc a vloni 58 tisíc kubíků. Otázkou zůstává, nakolik je útlum kůrovcové kalamity způsobený asanací a nakolik je vyvolaný deštivějšími roky - podrobná pozorování na Šumavě nikdo neprovádí. NP Bavorský les Jeho rozloha činila do loňského roku 24 tisíc hektarů, vloni došlo k rozšíření parku o další třetinu. Na 75 procentech "starého" parku nesmí člověk od roku 1970 nijak zasahovat. 17 procent plochy NP je "zničeno" kůrovcem. Hustota zmlazení je v těchto uschlých lesích vyšší než v živých porostech (za uplynulé tři roky přibylo průměrně 1200 stromů vyšších než 20 centimetrů na jednom hektaru). 72 procent tvoří smrk, 22 procent jeřáb a 5 procent buk. Čerstvé napadení kůrovcem nebylo zjištěno.