Lesníky ponaučí jen kalamity

Lesníky ponaučí jen kalamity
Author	Václav Janouš
Date	2007-07-04
Source	Mladá fronta Dnes
Genre	tisk
Respondent	Jakub Hruška

Rozhovor

Názory politiku, kteří ovlivnuji dění na Šumavě, nejsou odborne. Ponecháni přírody samovolnému vývoji je pro ně velkým strasakem, rika v rozhovoru pro MF DNES předseda vědců rady Národního parku Šumava

Jakub Hruška.

Šumava - Šumava se musí tvrde branit lobby těžařů, majitelu vodackých půjčoven i neodborným názorum politiku. Lesníci musí pochopit, že sazení smrkových lesu v parku nema budoucnost. tvrdí to vědec a předseda vědecké sekce rady Národního parku Šumava Jakub Hruska.

Kurovcova kalamita přijde. A ne jedna. Zradlo pro kůrovce je

připravene, říká Hruska.

• Jak se snasi vaše vědecká sekce a regionální sekce rady národního parku, když mate naprosto odlisne názory?

Se správou parku vycházime korektne, podporujeme činnost parku a nepleteme se do komunalni roviny. Obce jsou samozřejmě v rade parku ze zákona a mají prevahu. já jsem členem tři roky. Názory obci dříve byly opravdu ostre, stále říkály, že chtějí zelenou Šumavu a rozvoj, ale nebylo jasne, co si pod tím představuji. To se teď zlepšilo.

• Citite v parku těžařské lobby? Jak silne je teď a jaký vliv mají třeba politici - senátoři nebo hejtman, kteří komentuji dění v parku?

Politicky tlak nyní polevil, ale neznámena to, že se neobjevi znovu po prázdninach. Projevy jihočeského hejtmana Jana Zahradníka na rade parku jsou pro me velmi neprijemne, mysli si, že kraj má řídit chod parku, a odvozuje to od toho, že kraj má určitě pravomoce na tomto území.

• Jsou tedy jeho názory neodborne?

Zásadně neodborne. Představuji ale hlavní názor, jak si Cesi představuji les, tedy ze tam bude smrkovy porost, který se jednou za sto let pokaci a znovu vysazi. Pro tenhle typ lidi je bohužel porad ponecháni přírody samovolnému vývoji velkým strasakem.

• Otom jste hovoril nedávno v Hospodářských novinach. řekl jste, když budu citovat, že pěstování smrkových monokultur bylo vždy podnikatelským záměrem. Porad si myslite, že majitel lesa je ten bohac, který stále nevidi velké podnikatelské riziko, nebo si lesníci uvědomili, že by měli sazet i jiné stromy než smrky, jak doporučuji vědci?

Porad to většina lesníků bere tak, že smrk je na trhu nejcennější dřevinou a oni nejvíce utrzi. Jedine větší periody kůrovcových kalamit je muzou přesvědčit, že je to už prezity model.

• Nemůže nyní ale na Šumavě nastat to, co v roce 1999 v sousedním Německu, kde orkán smetl lesy tak, že byla Evropa zaplavena dřevem a majitelům lesu se nevyplácelo vůbec polomy těžit?

Přijít to muze, protože v Evropě posledních pěti či deseti let byl přetlak dřeva. Zásoby stále rostou, kromě toho jsou zde i hraci jako Rusko, Ukrajina či Skandinavie, kteří těží hodne dřeva a dostávají se na trh. I proto, že dokazi třeba ve Svedsku vyprodukovat levněji dříví než my, a přitom je tam podstatne dražší pracovní sila.

• Na druhou stranu, když se na Šumavě změní struktura lesu, přijdou firmy o obri zisky a nebude lobby tak silne, že stejne správa parku podlehne?

Sprava se nesmí nechat takhle ovlivnovat a musí to ustat, protože je orgáném ochrany přírody a musí tomuto tlaku vzdorovat. Jinak by tam lidé, kteří jsou v celé, nemohli být.

• Ale ustoji to nove vedení, které je nyní v čele?

Novy ředitel je ve funkci kratce, ale myslím, že se snaží. vidím tam ale občas, že podleha tradiční lesní politice. Některé zásahy po větru bych dělal jinak.

• Ktere a kde?

Není to úplně dobre zvladnute třeba na Polomu (nazev kopce, tisícovky v Zeleznorudské hornatine -pozn. Autora), tam se nechal bezzásahový jen uplny vrsek kopce a vše okolo, kde také dřevo leží, se kompletne vytezilo. Problém je v tom, že pokud má správa parku podporovat přirozený vývoj lesa, tak tím, že spadle stromy vytěží a necha jen vrsek kopce, posle veškeré přirozené procesy do kytek. A to mi vadi.

• Potiz je ale i s lesním zákonem, protože podle něj musí lesníci do dvou let místa třeba po orkánu zalesnit. Není toto chyba?

Je v tom velká chyba, protože dvouletá povinna doba je už prezitek. Není to logicke, lesníci se tím nuti do věci, které by už neudělali, ale mají nad sebou bic zákona. Tak to zalesni smrkem a zalozi akorát další problém. Kdyby pár let pockali, tak se přirozena obnova lesa dostavi sama a nebudou muset do toho investovat peníze, a dostávát se tak do ekonomickeho lejna. Pomohla by tomu zmena legislativy.

• Třebaže lesnictví u nás tvoří asi půl procenta hrubeho domacího produktu, na dřevarství jsou napojeny tisíce firem. Da se vůbec zvratit to, že největší prijem mají firmy ze smrku?

Dá. Třeba tím, že se dřevo bude používat k topení jako obnovitelny zdroj, pak není potřeba pěstovat smrky, protože v kamnech se daleko lépe topi bukem či jiným tvrdým dřevem.

• V roce 2003 jste podepsal spolu s dalšími vědci takzvanou Vyzvu vedcu, kde jste obvinovali správu parku, že likviduje pilami unikátní pralesy, jako je Trojmezenský prales, Smrčina a Modravské slatě. Vyzyvali jste k tomu, aby se lidé pripojili k protestu proti kácení v prvních zónách. Myslite, že bude ještě potřeba burcovat takto veřejnost?

Doufam, že ne. Od te doby se situace zlepšíla a verim, že správa pristoupi ještě více k ochraně přírody.

• Proč je kůrovcová kalamita tak velkým strasakem?

To je celoevropsky problém, v celé střední Evropě se od padesátých let dvacateho století oteplilo o dva stupne. A to je pro přírodu strasny rozdíl. Smrky vyžaduji vlhko, zimu a málo zivin v pudach. Dnes je to presne obracene. Máme sucho, teplo a nemáme sníh. To je kůrovcovy raj. Bude trvat deset nebo dvacet let, než na to přijdou i majitele lesu, že se jim nevyplati takhle pěstovat lesy, protože dřevo pak kácí jako kalamitu. A startuje tady kůrovcová kalamita.

• Jak tedy bude podle vas kůrovcová kalamita vypadat?

Typicky průběh kalamity je, že je nejsilnější ve druhém či třetím roce po větru, protože se kůrovec musí namnožit. Letos mu počasí velmi pralo, nebyla téměř zadna zima. A zradlo pro něj je připravene. Lýkožrout dělá jen to, na co je připraven a co mu my umoznime.

• Zabrani tomu postřiky biocidy v druhých zónách?

Většina odborníků s postřikem nesouhlasi, protože vyhubi kromě kůrovce úplně vše, ale rozumim tomu, že správa parku se snaží i kvůli tlaku zvenku ukázat za každou cenu, že chce udělat vše pro to, aby se kůrovec nedostal z parku do hospodářských lesu. Ale osobně s postřikem nesouhlasim. Nepovažuji za dobrou taktiku ani to, že se budou strikat jen jednotlive stromy.

• Presunme se od kůrovce třeba k šumavské architekture. Libi se vám domky, které vyrůstáji jeden na druhém třeba v Borových Ladech?

Apartmanove či radove domy jsou odstrasujícím prikladem. Pro rozvoj obci, kterým se vesnice zakryvaji, to nemá žádný smysl. Architektura Borových Lad je ukazkou toho, jak na Šumavě nestavet. V rade parku se nikdy o takových domech nemluvilo a právě i díky neustalemu probirani problemu kůrovce je tato otázka upozadena. Možná je to i taktika některých obci.

• Jak byste tedy chtěl jednou park vidět? Jako Bavorský les?

Národní park musí mít velké bezzásahové jadrove zóny, ne sto třicet pět malých rozdrobených ostrůvku. Bezzásahová zóna musí pokryvat třicet nebo čtyřicet procent, teď je to nepřehledne i pro některé starosty či lesniky. V těchto místech by byla jen mekka turistika, prakticky jen pěší, pak v druhých zónách by byl přirozený les a aktivity pro turisty. Chtěl bych se dočkat, aby lidé pochopili, že park tu není od toho, aby v něm byly stovky kilometru asfaltových stezek, na kterých budou polykat desítky kilometru. Naopak tam musí být příroda v plné dynamice, jakou jinde ve střední Evropě neuvidi.

Chtěl bych se dočkat, aby lidé pochopili, že park tu není od toho, aby v něm byly stovky kilometru asfaltových stezek, na kterých budou polykat desítky kilometru.

Většina odborníků s postřikem nesouhlasi, protože vyhubi kromě brouka úplně všechno.

Jakub Hruska

Narodil se roku 1964. Vystudoval Prirodovedeckou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. V České geologicke sluzbe (byvalem Českém geologickem ustavu) se zabývá biogeochemii působení kyselých destu na horské ekosystémy. Je zároveň i předsedou vědecké sekce rady Národního parku Šumava, která je poradním orgáném vedení správy parku. Kromě toho byl i coby náměstek pro vedu a výzkum geologicke služby vyslan jako člen expertního tymu ministerstva životního prostředí řešit následky vichřice v Tatranskem národním parku na jare roku 2005. Jakub Hruska je zenaty, má dvě deti.