Lidé se neshodli na tom, zda mají pravdu lesníci, nebo ekologové

Lidé se neshodli na tom, zda mají pravdu lesníci, nebo ekologové
Author	Pavla Kuchtová
Date	1999-08-14
Source	Mladá fronta Dnes
Genre	tisk
Respondent

České Budějovice – Lidé, kteří se včera dovolali do naší redakce na horkou linku, dávali zapravdu buď odborníkům z Národního parku Šumava a jejich postupu při likvidaci kůrovcové kalamity, nebo naopak ekologickým aktivistům, kteří nesouhlasí s kácením stromů v bezzásahové zóně.

Jaroslav Věšín, 48 let, Tábor: Jsou to takové radikální bojůvky. Zdá se mi, že jsou to lidé z paneláku, zblblí z příruček a sezení s různými aktivisty. O skutečné přírodě toho moc neví, jinak by pochopili, že les si sám nepomůže.

Josef Řežábek, 69 let, Protivín (lesní inženýr, pracoval na Šumavě): Jsem přívržencem názoru vedení národního parku, že s kůrovcem se bojovat musí. Považoval bych za lepší, kdyby zachránci z Hnutí Duha raději místo blokády udělali brigádu a zalesnili kus lesa, který byl kvůli kalamitě vykácený. Tohle považuji za ekoterorismus, protože mi z jejich strany chybí vyjádření skutečných odborníků.

Jan Soukup, 21 let, Velešín (člen hnutí Brontosaurus): Souhlasím s blokádou, i když tuto formu občanské neposlušnosti považuji za krajní možnost. Souhlasím s tím, že by se v prvních zónách měl nechat bezzásahový režim kvůli tomu, že tam je centrální ekosystém, tedy přírodní celek. Fungují tam vztahy, že po přemnožení kůrovce dochází časem k jeho degenerativním změnám i narůstání počtu přirozených nepřátel. Jsem proti tomu, aby v prvních zónách zasahoval člověk, což samozřejmě neplatí pro hospodářské lesy, kde je ten zásah nutný.

Hana Jančiová, 22 let, Vimperk: Spousta ekologických aktivistů neví, o čem to je. Měli by se o kůrovci nejdřív pořádně informovat a teprv potom nějak jednat. Myslím, že už je to dnes vesměs spíš takový zvyk, že jsou vždycky proti rozhodnutím národního parku. Nad tímto rozhodnutím přemýšlela řada odborníků, takže si myslím, že zrovna naše příroda není tak silná, aby si pomohla sama, když to nezvládli ani jinde. Kdyby to nebyla taková smrková monokultura, tak by to snad šlo, ale tady na Šumavě ne.

Růžena Šandová, 48 let, Kaplice: Považuji kácení za naprosto nesmyslné, protože se při něm vůbec nebere v úvahu život dalších živočichů. Když se ten les vykácí naholo, tak tam nemohou žít ptáci, nemohou tím pádem ani přenášet semena, aby začal na holině růst smíšený les, který je příznivější, protože zadržuje vláhu. Bude stát hrozně moc peněz a úsilí, aby se tam život znovu obnovil.

Ludmila Čermáková, 68 let, České Budějovice: Ti ekologové by si měli uvědomit, že nechrání stromy, ale kůrovce. Protože v horkém létě, jako je letos, brouk vylétává až třikrát. A není možné proti tomu nic dělat, než kácet nebo dávat lapače.

Václav Zika, 64 let, Praha (v jižních Čechách je na dovolené): Nesouhlasím s protesty ekologických aktivistů, protože mi to nepřipadá příliš demokratické. Čím oni ručí za svoje názory? Jestliže svou práci zvorá profesionál, bude odvolán z funkce, nebo aspoň zaplatí pokutu. Ale ekologové se nedohodnou a pak mohou později prohlásit – pardon, nepovedlo se to, litujeme. Jakou za to tedy mají odpovědnost? Ono se dá dobře protestovat nebo manifestovat, když za to nenesu žádnou zodpovědnost.

Zdeněk Landa, 49 let, České Budějovice (odborný pedagog Zemědělské fakulty Jihočeské univerzity, obor ochrana rostlin): Podporuji aktivity managementu národního parku, protože Šumava není ekosystém, který by vznikl přirozeným vývojem, ale je to takzvaný agroekosystém, který vznikl v důsledku aktivní činnosti člověka. Od tohoto systému nelze očekávat schopnost samovolně se vyrovnat s kalamitou. Předpoklady ekologických aktivistů se ukázaly jako neověřené: už několik let předpovídají, k čemu dojde, a ono k tomu jaksi pořád nedochází. Škody, které jsou s tím spojené, jsou už příliš obrovské, než aby se to dalo respektovat. A za druhé se v poslední době objevily argumenty typu – sto let, dvě stě let, a to už jsou rozměry, ve kterých je lidská zodpovědnost naprosto iluzorní. Proto se argumenty ekologů začínají dostávat do naprosto demagogické úrovně.

Karel Hucek, 68 let, Zlatá Koruna: Zasadili ti, co protestujou, někdy alespoň nějaký stromek? Když je tam tak člověk vidí, tak si myslí, že jsou to nějaký flákači. Ten les si už dneska sám pomoci nemůže, protože i ovzduší už je dneska úplně jiné. Každý mluví dneska o ekologii, o životním prostředí, ale nikdo nepřiloží ruku k dílu. Ti lidé se přivazují ke stromu, jen aby se zviditelnili. Já bych je tam nechal u těch stromů, já bych je tam dokonce přikoval.

Vlastimil Brejcha, 70 let, České Budějovice: Očekával jsem, že když ty lesy převzali jakoby odborníci, že je vyčistí a dosází, ale opak je pravdou. Ten brouk totiž vzniká z nepořádku v lesích. Tam se stále kácí a všechno zůstává na zemi, čili je bezesporu, odkud ten kůrovec vylétá. Vším prorůstá především ekonomický zájem, protože soukromé firmy na tom jen těží. Je mi z toho smutno, protože vidím, jak ta Šumava zaniká.

Milan Štefanec, 26 let, Brno (člen ekologického hnutí Nesehnutí): Chtěl bych vyslovit podporu těm aktivistům, kteří blokují těžbu. Myslím si, že udělali všechno pro to, aby nemuselo k této krajní formě protestu dojít, a že se tak stalo, je hlavně vina správy národního parku. Přestože ekologové navrhovali řešení, přicházeli s odbornou diskusí, na svou stranu získali i část veřejnosti, a prosadila tak svůj názor těžit v bezzásahových zónách.

Tomáš Brandejs, 23 let, Písek: Rád bych vyjádřil sympatie účastníkům blokády. Studoval jsem tuto problematiku, a proto bych zdůraznil, že to nejsou teorie nějakých ekologických laiků, ale názor bezzásahovosti v první zóně zastává řada odborníků z akademie věd.

Václav Toušek, 38 let, České Budějovice: Chci ekologické aktivisty podpořit. Sami odborníci se hádají, nemohou se shodnout. Nedávno jsem šel po hřebenech Šumavy a bylo to tam nádherné. Nedokážu si představit situaci, že se dva tisíce stromů pokácí.

Jan Špinar, 37 let, Praha (v jižních Čechách je na dovolené): Krajně nesouhlasím s likvidací lesů prostřednictvím motorových pil. Příroda si má pomoci sama, zvlášť v první zóně národního parku. Je zajímavé, že do ní člověk nesmí skoro vstoupit, ale pak tam klidně pustí lidi s motorovou pilou, to je totálně absurdní.

Roman Hradecký, 40 let, Zliv: Šumavu znám velmi dobře, například u Luzného byl ještě před třemi lety překrásný les a teď jsou tam polámané vršky stromů, celý les je mrtvý, i malé smrčky, které by měly teprve vyrůst. Ten kůrovec by zničil celý les, takže je zásah národního parku potřeba a souhlasím s ním. Ekologové by měli vědět, že na druhé straně Šumavy je smíšený les, takže proto se v Bavorském lese nezasahuje.

Vladimír Kopřiva, 53 let, České Budějovice: Příroda si dokáže pomoci tam, kde jsou přírodní podmínky. Na Šumavě už před více než sto lety zasáhl člověk. Teď jí tedy už musí pomáhat. Vystoupení ekologů je víc než smutné. Vždyť dodnes nevíme, kdo jsou, kdo za nimi stojí, nebo jestli je to prázdninová recese. Oni navíc porušují zákony této země.

Antonín Schubert, 39 let, starosta obce Modrava: Duha mediálně prezentuje pouze svůj úzký laický pohled pouze na část všech ekologických problémů. Jsme často účastníky všemožných řízení, u kterých jsou i zástupci Duhy, a skutečně mezi nimi není jediný odborník na ekologii šumavské krajiny.

Věra Schüllerová, 68 let, Praha: Podporuji aktivisty z Duhy a přála bych naší společnosti víc takových mladých zapálených lidí. Pak by náš svět vypadal úplně jinak.