Lyžařský areál Smrčina by kvůli kůrovci mohl skončit v Lipenské nádrži

Lyžařský areál Smrčina by kvůli kůrovci mohl skončit v Lipenské nádrži
Author	Jaroslav Vaněček
Date	1999/02/26
Source	Zemské noviny
Genre	tisk
Respondent

Rozvoji příhraničních obcí brání nadměrná velikost Chráněné krajinné oblasti Šumava

Horní Planá - Plochu 69 tisíc hektarů zaujímá v současné době Chráněná krajinná oblast (CHKO) Šumava. Ta je ovšem podle mínění obecních samospráv i okresních orgánů jižních a západních Čech nadměrná. Domnívají se, že řada oblastí vůbec do vládou vyčleněné kategorie přírodního bohatství ČR už nepatří, neboť v důsledku kůrovcové kalamity tento statut dávno ztratily.

Na tom se shodli účastníci jednání komise pro turistiku české části Euroregionu Šumava, které proběhlo v Horní Plané na Českokrumlovsku. Na tapetě byly především možnosti rozvoje zákony »zakonzervovaného« pravého břehu Lipenské nádrže a vzrůstající nezaměstnanost. »Musím se omluvit bývalým Vojenským lesům a statkům, které jsem dříve napadal, že v šumavských lesích nehospodařily dobře,« uvedl k tomu předseda euroregionu a přednosta OkÚ Klatovy Ivan Petrů. Podle jeho slov osmileté působení Správy Národního parku (NP) a CHKO Šumava zdejší přírodu zdevastovalo natolik, že na řadě lokalit už není co chránit a příroda sama si už pomoci nemůže. Lidská pomoc je ovšem v rozporu se statuty vyhlášenými pro I. a částečně i II. zónu NP Šumava, které dohromady zaujímají 66 tisíc hektarů. Pozemky, které jsou ve vlastnictví obcí pak tyto kvůli statutu CHKO nemohou využívat. Stát jim ovšem jinou náhradu nenabízí a novým formám podnikání hází klacky pod nohy. Výsledkem je dvacetiprocentní nezaměstnanost a úprk zdejšího obyvatelstva do měst. Příkladem může být snaha o vybudování lyžařského areálu na Smrčině. Tento kopec s vrcholem ve výši 1332 metrů nad mořem, na jehož jižní straně provozuje obdobný areál rakouská společnost Hochficht, patří na jihočeské straně do I. chráněné zóny. Je ale kůrovcem doslova sežrán a na sebeobnovu lesního porostu nemá šanci. Hrozí při tom změna vodohospodářských poměrů a - pokud tento stav nebude napraven - i půdní eroze, která může »spláchnout« do Lipna celou obec. »Chceme-li udržet v oblasti pravého břehu Lipna vůbec nějaký život, musí nám být povoleno alespoň nějaké podnikání. Navíc, ačkoliv máme majetek, nemáme z něj nic, protože Správa NP a CHKO Šumava je od daní z nemovitosti ze zákona osvobozena. Stále se řeší ochrana přírody, ale ne v souladu s životem lidí, kteří v ní žijí,« poukazuje na opakující se chyby starosta Nové Pece Jan Jelen, do jejichž katastru Smrčina patří. »Když byla rozloha CHKO Šumava vládou Petra Pitharta ustanovena, sám Pithart mi řekl, že není možné ji v takové rozloze udržet a za pět let se bude třeba k tomu vrátit. Vlády se ale mění a na dobrá předsevzetí těch dřívějších se zapomíná,« stýská si Jelen.