Město chce mít svou pilu
| Město chce mít svou pilu | |
|---|---|
| Author | Vít Smrčka |
| Date | 2002-08-05 |
| Source | Profit |
| Genre | tisk |
| Respondent | |
Radnice by koupí provozu řešila zaměstnanost, zpracování dřeva z obecních lesů a vytápění
Jednou z cest, jak udržet existenci pil na Šumavě i jinde, je vstup měst a obcí do tohoto odvětví, zvláště těch, které vlastní větší plochy lesů. Radnice by tím řešily zaměstnanost, zpracování dřeva z vlastních lesů a také pro město cenově dostupné vytápění z centrální kotelny.
Obec by mohla držet pilu nad vodou
Svou pilu chtějí mít například Kašperské Hory. Město plánuje v sousedství pily postavit kotelnu na biomasu, kde by se spaloval dřevní odpad, což by vedlo i ke zlepšení životního prostředí. Lidé by měli práci a radnice vliv na ceny tepla. Získané prostředky za teplo by zůstaly v městské pokladně a posílily rozpočet města. Podobnou kotelnu provozují již několik let v nedalekých Hartmanicích, kde ji postavili za podpory Státního fondu životního prostředí. Pila by měla více využití. „Je také na obcích, aby udržely pily nad vodou,“ domnívá se starosta Kašperských Hor Vladimír Marek. Přímo v Kašperských Horách jsou v těsné blízkosti dvě pily. Pilu, kterou původně v Kašperských Horách vlastnilo Solo Sušice, naposledy plzeňská společnost Linea leasing, má nyní banka. Dodnes se zde říká podle původních majitelů U Horelů. V pile s jedním katrem a vlastní sušárnou pracovalo v jednosměnném provozu čtyřicet až padesát zaměstnanců. Kromě řeziva se zde vyráběly násady do košťat. Jen několik desítek metrů dále je pila, kterou provozoval původně lesní závod v Kašperských Horách, naposledy firma Less; nyní ji má rovněž banka. Pila je vybavena dvěma katry a má vlastní truhlářskou výrobu. Ke konci zde bylo zaměstnáno asi 25 lidí. Truhláři odsud odcházeli na konci července jako poslední. Jeden z nich má dva roky do důchodu.
Nový provoz se nevyplatí
„Město mělo koupit pilu hned, jak byla na prodej,“ domnívá se bývalý hajný a člen zastupitelstva v Kašperských Horách Václav Hrach, který dělal pro město prospekci lesů. Kašperské Hory vlastní kolem 5000 hektarů kvalitního lesa. Podle Hracha výjimkou nejsou 130 a více let staré stromy, táhnoucí se až ke Kvildě a na Modravu. V poslední době, když se město zajímalo o koupi jedné z krachujících místních pil, chtěl za ni majitel přes pět milionů korun. Později slevil o milion. „Vybavení ale zůstalo stejné, jako když jsem z pily odcházel před čtrnácti lety,“ doplňuje hajného Jindřich Ešner, který pro město koupi připravoval. Je přesvědčen, že postavení nové středně velké pily s roční kapacitou kolem dvanácti tisíc kubíků dřeva, která by přišla na 12 až 15 milionů korun, se v současné době nevyplatí. Aby pila obstála, nemůže mít větší hrubý zisk než 13 procent. Staví-li investor novou pilu, platí 16procentní úroky z úvěru. Zda se město účastní dražeb některé z místních pil, starosta Kašperských Hor nepotvrdil.
