MŽP: Nechceme kácet v národních parcích

MŽP: Nechceme kácet v národních parcích
Author	Petra Roubíčková
Date	2010-01-27
Source	parlamentnilisty.cz
Genre	internet
Respondent

Vyšla publikace Management lesů v českých národních parcích.

„Ve všech našich národních parcích jsou lesy dominantním vegetačním útvarem. Jejich stav odráží nejen místní přírodní podmínky a obecný stav životního prostředí, ale i vliv lesního hospodaření v nedávné minulosti. Naše čtyři národní parky jsou v těchto charakteristikách značně odlišné, tudíž východiska pro stanovení zásad lesního managementu nemohou být pro ně úplně stejná. Je však nezbytné sjednotit strategie a dlouhodobé účelové práce s lesem. Jejich výsledkem by měly být lesy druhově a strukturně rozmanité, na jejichž vzniku a růstu se budou významnou měrou podílet přírodní procesy,“ uvedl při příležitosti oficiálního vydání publikace „Management lesů v českých národních parcích“ náměstek ministra životního prostředí František Pelc.

Správa NP a CHKO Šumava právě vydali publikaci „Management lesů v českých národních parcích“ (editoři Josef Fanta a Zdenka Křenová). Kniha je sborníkem příspěvků z workshopu, který se konal v listopadu 2008 při příležitosti uplynutí 45 let od vzniku Krkonošského národního parku. Většina odborných textů však byla v průběhu roku 2009 upravena a aktualizována. Jeho první část se věnuje současnému stavu lesů v jednotlivých národních parcích a problematice jejich managementu. Ve 2. části jsou publikovány odborné podklady pro volbu způsobů péče o les, autory jsou vědečtí pracovníci zabývající se lesním hospodařením, výzkumem a ochranou biodiverzity, klimatickými změnami, chemii lesní půdy a atmosférických depozic a další přírodovědnými obory. V další části jsou uvedeny konkrétní návrhy možné péče o lesy v národních parcích, jsou zde rozebírány způsoby přírodě blízkého lesního hospodaření, management zvěře v národních parcích, využití přirozených procesů při přestavbě lesních monokultur a samovolný vývoj lesa včetně plošných rozpadů. Část 4. se věnuje nástrojům řízení, tedy lesním hospodářským plánům, legislativě (zákon o ochraně přírody a krajiny, zákon o lesích) a problematice komunikace s veřejností v souvislosti s péčí o les v národních parcích. V závěrečné kapitole je zveřejněno doporučení účastníků workshopu orgánům ochrany přírody (MŽP) .

Význam publikace pro praktickou ochranu přírody je značný. Lesy představují přirozenou vegetaci většiny našeho území, včetně čtyř národních parků. Zachovalý stav lesních porostů v pozměněných středoevropských podmínkách a umožnění přirozeného vývoje části těchto porostů, jsou obvykle hlavním důvodem vyhlašování národních parků.

Jednotlivé národní parky České republiky mají specifické problémy, které musí v kontextu péče o lesní porosty řešit. Jsou to především rozsáhlé polomy s následnou gradací kůrovce v NP Šumava, přeměna kulturních lesů s vysokým podílem borovice vejmutovky v NP České Švýcarsko nebo následky imisní zátěže z minulosti v Krkonošském národním parku. Všechny parky se musí potýkat s negativním vlivem přemnožené spárkaté zvěře či změněného chemismu lesních půd. Vzhledem k tomu, že lesy v národních parcích jsou často na extrémních stanovištích (lesy při horní hranici lesa, reliktní bory mělkých pískovcových půd, či hraniční výskyt teplomilných doubrav), projevují se v nich tyto vlivy ještě výrazněji, než v běžných hospodářských lesích.

Péče o les v národních parcích by měla být kombinací samovolného vývoje ve vybraných jádrových územích a přírodě blízkého hospodaření se zdůrazněním mimoprodukčních funkcí lesa v okrajových částech parků.

Hlavními úkoly MŽP do budoucna je upravit legislativu takovým způsobem, aby umožnila oprostit lesy v národních parcích od tradičního pohledu na lesní hospodaření, které vyplývá ze zákona o lesích a dalších norem a především přesvědčit veřejnost a politiky o tom, že prosazování režimu bezzásahovosti v lesích národních parků není pouze experimentem ze strany orgánů ochrany přírody. Je nutné si uvědomit, že národní parky jsou nejen v České republice, ale i v dalších zemích vyhlašovány pro zachování nejcennějších částí přírody a pro umožnění průběhu přírodních procesů, které v okolní, lidskou činností výrazně ovlivněné krajině, probíhat nemohou. Mezi tyto dynamické přírodní procesy patří i rozpad horního stromového patra či ponechávání stojících souší a tlejícího dřeva na svém místě.

„Četné vědecké studie dokazují, že přirozená obnova je dlouhodobě jedním z klíčových procesů z hlediska odolnosti lesních ekosystémů vůči působení pravidelných i mimořádných rušivých vlivů v prostředí silně ovlivněném lidskou činností. Zásadní úlohu při této obnově hrají v horských lesích působení větru a kůrovce. Jejich maloplošné i velkoplošné působení je přirozenou součástí dynamiky těchto lesů. Je potřeba opakovaně zdůrazňovat, že lesy na území národního parku nejsou v kategorii lesů hospodářských, nedochází zde tedy k žádným hospodářským škodám a neprovádí se zde proto postupy běžné pro hospodářské lesy,“ dodává náměstek ministra životního prostředí František Pelc.

K pochopení těchto procesů a k využití nejnovějších vědeckých poznatků v praktické péči o lesy v národních parcích by měla přispět i tato publikace.

Petra Roubíčková, tisková mluvčí MŽP