Ministr Miloš Kužvart povolil kácení stromů přímo v jádru Národního parku Šumava

Ministr Miloš Kužvart povolil kácení stromů přímo v jádru Národního parku Šumava
Author	Pavel Baroch
Date	1999-04-17
Source	Mladá fronta Dnes
Genre	tisk
Respondent

Ministr životního prostředí Miloš Kužvart povolil, aby se při boji s kůrovcem kácely stromy i v první, tedy nejcennější zóně Národního parku Šumava. Až dosud dělníci poráželi napadené stromy pouze ve druhé zóně, zatímco první byla pro kácení tabu.

Obava, že se kůrovec nekontrolovatelně rozšíří v nejcennějších místech parku a totálně rozvrátí jeho přírodní systém, přiměla ministra k rozhodnutí povolit razantní zásah proti lýkožroutu i v zóně, kde je za normální okolností prakticky jakákoli činnost člověka zakázána.

Kde se budou na Šumavě kácet stromy

Kužvartův verdikt vyvolal silný odpor některých přírodovědců a ekologických aktivistů „Ministrovo rozhodnutí je nekvalifikované a odborně chybné,“ stojí v prohlášení, které podepsal ředitel Botanického ústavu Akademie věd František Krahulec, ředitel Entomologického ústavu František Sehnal a ekologický aktivista Jaromír Bláha z Hnutí Duha.

Podle kritiků měl Kužvart nechat na přírodě, aby se sama s kůrovcem vypořádala. „Ministrův krok znamená významný zásah do ochranného režimu národního parku. Bezzásahovost prvních zón je základním atributem národního parku. Ministr svým rozhodnutím zpochybnil zařazení Šumavy mezi národní parky podle mezinárodní klasifikace,“ uvádí se v prohlášení.

Kužvart uvedl, že při svém rozhodnutí vycházel zejména ze závěrů vědecké sekce Rady Národního parku Šumava, která doporučila ve výjimečných případech kácet stromy napadené kůrovcem i v první zóně. Ředitel parku Ivan Žlábek dodal, že kácení se dotkne zhruba jedné třetiny rozlohy prvních zón. „Ale nikoli celých ploch,“ vysvětlil Žlábek.

Stromy, které dřevorubci porazí a oloupají z nich kůru, zůstanou ležet na místě. Z ostatních zón parku se stromy odvážejí a dřevo prodává. Výtěžek ale nepokrývá ani náklady na likvidaci škodlivého brouka.

Lýkožrout dokáže v relativně krátké době zničit velké rozlohy lesů a boj s ním vede správa šumavského národního parku už několik let. Ministr Kužvart připomněl, že kůrovcovou kalamitu má na svědomí velký polom z roku 1984. Jelikož spadané stromy nebyly ještě po několika letech odvezeny, lýkožrout se mohl postupně nekontrolovatelně rozmnožit.