Modrý sloup na Šumavě je opět veřejnosti nepřístupný

Z sumava-corpus
Přejít na: navigace, hledání


Modrý sloup na Šumavě je opět veřejnosti nepřístupný
Author Jan Dvořák
Date 2006-09-28
Source ČRo
Genre rozhlas
Respondent Antonín Schubert, Radovan Holub

Radiožurnál

moderátor

Hraniční přechod Modrý sloup na Šumavě je opět veřejnosti nepřístupný. Vypršela totiž možnost tento fenomén mezi turisty navštívit díky udělené vládní výjimce. Od konce druhé světové války bránila jeho přístupu nejdříve železná opona a po roce 1989 hned několik důvodů. Tím posledním byl ohrožený tetřev hlušec, který má v jeho nedalekém okolí hnízdiště. Co všechno brání tomu, aby byl hraniční přechod Modrý sloup trvale otevřen veřejnosti, zjišťoval redaktor Jan Dvořák.

Jan Dvořák, redaktor

Devatenáctého srpna se podívali první návštěvníci do Luzenského údolí, kterým se procházelo až na Modrý sloup. Návštěvnost Modravy, Březníku a tedy i Modrého sloupu byla velmi vysoká po celých pět víkendu, což potvrzuje i starosta Modravy Antonín Schubert.

Antonín Schubert, starosta Modravy

Ta Modrava byla trošku víc přelidněná, řekl bych, že ta Modrava trpěla.

Jan Dvořák, redaktor

Těch návštěvníků, kteří Modrý sloup navštívilo, bylo nejméně dva a půl tisíce. Podle mluvčího Národního parku Šumava Radovana Holuba přesná čísla ještě nejsou známá, ale jednoznačně se jednalo o velice úspěšnou akci.

Radovan Holub, mluvčí Národního parku Šumava

Domníváme se, že šlo o úspěšnou akci, která ukázala, že tedy správa národního parku nestojí proti turistům a ze chce s nimi spolupracovat.

Jan Dvořák, redaktor

Letos byl hraniční přechod Modrý sloup otevřený na základě vládní výjimky. Nikdo tedy neví, zda něco podobného bude fungovat i příští rok. Jak potvrdil Antonín Schubert, modravští se budou všemi možnými prostředky zasazovat o to, aby Modrý sloup byl veřejnosti zpřístupněn.

Antonín Schubert, starosta Modravy

Budeme žádat politickou reprezentaci o pomoc, žádali jsme odbornou reprezentaci, dávali jsme na stůl dostatek poznatků, které máme z té konkrétní lokality i dostatek poznatků z Národního parku Bavorský les, tam přeci se nechovají k přírodě barbarský a neustále opakují, mají několik mezinárodních ocenění o národních parcích, my máme několik mezinárodních ostud, takže je nutno se probudit a je nutno na to prostě upozornit politický.

Jan Dvořák, redaktor

Mluvčí národního parku Radovan Holub si netroufá odhadnout, zda budou Luzenským údolím procházet lidé i příští rok.

Radovan Holub, mluvčí Národního parku Šumava

O tom je zatím velmi předčasné mluvit, jednalo se už v německé obcí Waldhauser o tom, jak to bude příští rok, protože na jedné straně je tady obrovský zájem turistů a snaha správy národního parku, aby ten přístup na Modrý sloup byl nějakým regulovaným způsobem umožněn, na druhé straně je tady velice silný hlas vědců, ornitologů například, kteří se tomu brání a kteří to prostě nechtějí. Pro ne je Modrý sloup nebo Luzenské údolí takovým klenotem šumavské přírody, kam by neměl vstoupit vůbec nikdo, ani výzkumníci, vůbec, prostě ten by měl být absolutním tabu. A najít mezi tím nějaký kompromis bude velice obtížné a bude určitě záležet jednak na lidech, jak budou k tomu diskutovat, co budou chtít, co budou chtít po svých politicích, za druhé, bude záležet na politicích, jakým způsobem se budou snažit tu kauzu Modrý sloup řešit, no, a za třetí, bude samozřejmě záležet na posudcích a na pozici ministerstva životního prostředí vůči nim.

Jan Dvořák, redaktor

Jak se k tomu bude stavět Národní park Šumava?

Radovan Holub, mluvčí Národního parku Šumava

Národní park Šumava se bude snažit Modrý sloup zpřístupnit.

Jan Dvořák, redaktor

A jen pro připomenutí. Aktuálním důvodem, proč Modrý sloup na Šumavě nemůže být otevřen veřejnosti, je tetřev hlušec. Podle odborníků je Luzenské údolí velmi cenným hnízdištěm tohoto ohroženého živočicha a každé malé vyrušení by mohlo znamenat jeho vymizení z této lokality. Starosta Modravy Antonín Schubert to však vidí úplně jinak.

Antonín Schubert, starosta Modravy

Já s tím tetřevem hlušcem na rozdíl od mnohých žiju v jednom tom biotopů, takže já vím, kde ten tetřev hlušec je, takže skutečně se jedna o velmi významný druh, který si zasluhuje velmi širokou ochranu, ale já vám každému, komukoliv vyjmenuji nejméně osm lokalit, které nejsou nikterak ochraňovány, které jsou intenzívně lesnický od dubna do prosince obhospodařovány, které jsou intenzívně navštěvovaný turisty, kde neplatí žádné omezení a ten tetřev hlušec tam je a nemá s tím člověkem, ať s člověkem hospodářem, nebo s člověkem turistou, žádné konfliktní vztahy. Já si myslím, že v tomto případě, v případě Luzenského údolí, je tetřev hlušec zneužít, hnusné zneužít.