Národní park Šumava, Dneska začneme otázkou
| Národní park Šumava, Dneska začneme otázkou | |
|---|---|
| Author | ČT |
| Date | 2000-07-18 |
| Source | ČT |
| Genre | televize |
| Respondent | Petr Ješátko, Harri Karjalainen, František Sehnal, Leo Košťál, Ivan Žlábek, Jindřich Heřman, Ladislav Krátký, Jaromír Bláha, Martin Prokop, Petruška Šustrová |
ČT 2, Nedej se!
redaktorka
Dneska začneme otázkou, jsou tyto záběry z hospodářského lesa nebo z národního parku? B je správně. Nacházíme se pár metrů od mezinárodně chráněné Tetřevské Slatě v Národním parku Šumava. V dnešním pořadu zveřejníme další případy porušování zákona v tomto parku. Vysvětlení od ředitele inženýra Žlábka bohužel neuslyšíte, odmítnul v našem pořadu vystupovat. Co tomu tady říkáte?
Petr Ješátko, bývalý pěstební inspektor
No když se na to teď dívám, tak je to typické hospodaření bývalého lesního závodu. Organická hmota, která tady měla zůstat, je spálená, no a porosty jsou otevřeny větru a kůrovci. Takovýto způsob hospodaření nemá nic společného s národním parkem a jeho péčí o les.
redaktorka
Při pohledu na mladé ohořelé stromky patrně i laikovy dojde, že toto není ochrana přírodních procesů. Ohniště objevujeme dokonce i uprostřed lesa. Na holině, která tu zůstala po takzvaném ozdravném zásahu, nezůstalo ležet žádné dřevo, vlastně ano. Nalézáme jednu kládu, podle rozhodnutí správy však mělo v těchto místech zůstat až 100 procent pokáceného dřeva. Metr od cesty nacházíme pokácenou souši, další porušení vlastního rozhodnutí správy parku souše nekácet. O způsob hospodaření v Národním parku Šumava se začala zajímat i mezinárodní odborná veřejnost, ze Světového fondu na ochranu přírody dokonce zaslali dopis premiéru Zemanovi.
Harri Karjalainen, Světový fond na ochranu přírody
Jako mezinárodní organizaci nás znepokojují zprávy, které jsme z České republiky slyšeli o současných metodách managementu v Národním parku Šumava, které se zdají být neslučitelné s cíli pro zachování přírody. V dopise vašemu premiérovi jsme na tyto naše obavy upozornili. Jsme obzvláště znepokojeni ohledně Národního parku Šumava, protože se jedná o jednu z nádherných zalesněných oblastí v Evropě. /tlumočeno/
redaktorka
A datum toho dopisu?
Harri Karjalainen
Dopis byl odeslán na začátku března tohoto roku. /tlumočeno/.
redaktorka
Uplynuly už dva měsíce, ale na dopis zatím nikdo neodpověděl. Začátkem června přijeli na Šumavu zástupci prestižního Světového fondu na ochrany přírody a pozorovatelé z IUCN. Pozvalo je Hnutí Duha, aby na vlastní oči viděli, co se tu vlastně děje. Současně bylo vedení parku vyzváno k diskusi.
František Sehnal, ředitel Entomologického ústavu AVČR
Myslím si, že je nutné pochválit Duhu, která to zorganizovala a která projevila nejen velkou občanskou odpovědnost, ale i velkou odbornou zdatnost, materiály, které byly připravené, jsou opravdu na dobré odborné úrovni. Duze rovněž děkujeme za to, že svým jednáním trochu tlumí mezinárodní problematiku, která se rozhořela kolem Národního parku Šumava, protože to není jenom náš problém co se v parku děje, to se stává mezinárodním problémem.
redaktorka
Myslíte si, že se to dá ještě zvrátit nějak, tu zprávu donutit nějakým způsobem k tomu, aby se chovala jinak, aby dodržovala i svá vlastní rozhodnutí?
Leo Košťál, člen grémia ministra ŽP
To je otázka samozřejmě velice složitá, já se vám přiznám, že i když jsem teď byl na té kalamitní svážnici a viděl jsem ten způsob hospodaření v těch okolních porostech, tak jsem si vlastně položil otázku, jaký by byl rozdíl, kdyby tento les přibližně před pěti lety svěřili do obhospodařování například veterinářům, nebo elektrikářům, jestli by oni dokázali ten les obhospodařit ještě horším způsobem.
redaktorka
Není právě za této situace lepší požadovat odstoupení současného managementu než dál vyjednávat a prodlužovat tu agónii? Jaký je váš názor?
Leo Košťál
Samozřejmě to požadování odstoupení managementu je takové logické, ale řekl bych v našich krajích dost atypické, protože nevím, jestli by mě na nádraží vyslechli, nevím, kde bych tento požadavek měl uplatnit. Kdo je ochotný při znalostí toho všeho, co se do dnešního dne událo, prostě si přiznat, že se děje něco, co se dít nemá?
redaktorka
Porušování zákonů v Národním parku Šumava se opakuje a vážnost případů stoupá. Připomeňme si například nelegálně vytěženou první zónu blízko Jezerní Slatě a slova zodpovědného náměstka inženýra Heřmana.
Ivan Žlábek, ředitel NP Šumava
Ze zóny 69, že se údajně vytěžila zóna 69 a dříví se přiblížilo a snaha o zakamuflování prý toho tím, že se přemalovala hranice nebo co.
Jindřich Heřman, náměstek ředitele Národního parku Šumava
Vylučuji naprosto
redaktorka
Pro vedení parku blbost, pro českou inspekci porušení zákona. Případ dnes šetří i policie, ale to už je na světle nové, co do důsledků skandálnější porušení zákona. Duha z výkazů správy zjistila, že park zanedbal zpracování polomů ze zimní větrné kalamity, jedná se o více než 40 tisíc kubíků. Místo aby správa přednostně likvidovala polomy, které jsou zdrojem kůrovce, prováděla dokonce úmyslnou mýtní těžbu.
Petr Ješátko
Tady na tom grafu vidíte jednak zpracování kalamity v průběhu do 30. června a červeně vyznačený měsíc, kdy tedy kůrovec už vylétával, červenec, srpen, září, zároveň vidíte zeleně i v době, kdy se děla mýtní úmyslná těžba, takže místo toho, aby se zpracovávala kalamita, se ještě zvýšila mýtní úmyslná těžba.
Leo Košťál
Když mi řeknete, že se jedná o pozdní zpracování 40 tisíc kubíků dřevní hmoty, tak to slovo pozdní v národním parku znamená zbytečně, jestli se nepletu, tak tam se zrovna tahle ta kůrovcem napadená hmota asanuje právě proto, aby se tlumil rozvoj kůrovců. Pakliže je to pozdě, tak vlastně zbytečně, pak se to vlastně vůbec nemuselo dělat, dělalo-li se to, tak pouze alibisticky, anebo za účelem zisku z té vyklizené hmoty.
redaktorka
Co znamená pozdní likvidace polomů? Na to jsme se šli zeptat České inspekce životního prostředí.
redaktorka
Jak vyplývá z výkazů zprávy Národního parku Šumava bylo v roce 99 zanedbáno včasné zpracování přes 40 tisíc kubíků polomů. Byl porušen zákon?
Ladislav Krátký, Česká inspekce ŽP
Na takto položenou otázku musím odpovědět ano, zákon porušen je, protože zákon stanovuje termíny, do kdy má být polomové dříví zpracováno.
redaktorka
Může 40 tisíc kubíků nezpracovaných polomů tedy ohrozit i první zóny?
Ladislav Krátký
Nejenom první zóny.
redaktorka
A jak na stejnou otázku odpověděli z ministerstva? Zákon prý porušen nebyl, protože oněch 40 tisíc kubíků, citujeme, tvořilo slabé, pro lýkožrouta neatraktivní dřevo.
Leo Košťál
Když tady čtu, že tam bylo ponecháno slabé, pro lýkožrouta smrkového neatraktivní dřevo, tak to je v přímém rozporu s tím, co se dneska děje v těsné blízkosti Trojmezenského pralesa.
redaktorka
Odpověď z ministerstva je v rozporu se zveřejněnou informací ze samotného parku, podle nichž byly prakticky všechny polomy a vrškové zlomy stoprocentně napadeny.
Co říkáte tady té odpovědi z ministerstva životního prostředí?
Petr Ješátko
Pokud tedy to dřevo nebylo atraktivní pro kůrovce, tak tam mělo podle vlastního rozhodnutí správy zůstat stát nebo ležet.
redaktorka
Čili je to naprosto nesmyslná odpověď, že ano?
Petr Ješátko
To je naprosto nesmysl.
redaktorka
A co tady ještě píší, nebo ty stromy byly použité jako lapáky.
Petr Ješátko
Pokud byly použity lapáky, pak musely být vykázané jako lapáky a vykázány v kůrovcové těžbě.
redaktorka
Jak si vysvětlit takovou odpověď z ministerstva životního prostředí? Proč porušování zákona pochybnou argumentací hájí?
Petr Ješátko
Já jsem si všiml, že tuto stížnost vyřizuje inženýr Jirát, bývalý podřízený inženýra Žlábka, když dělal ředitele odboru na ministerstvu a tento stejný pracovník ministerstva 14. července na kalamitním štábu v roce 93 požadoval, aby bylo pro daleko menší prohřešek u Lesního závodu Kašperské Hory zahájeno správní řízení. Já to beru, že to tenkrát bylo v pořádku, ale stejný metr by měl být i v roce 99 na Správu národního parku.
redaktorka
Odpověď od pana Jiráta překvapila hned v úvodu, sděluje totiž, že mu není jasné, jak jsme došli k názoru, že bylo zanedbáno zpracování polomů.
Jaromír Bláha, Hnutí Duha
Nevím, jak je možné, že jim to není jasné, my jsme jim stížnost na opožděné zpracování polomového dřeva posílali už před měsícem a podle informací, které tedy o tom mám, já jsem volal panu řediteli odboru kontroly, tak tu stížnost skutečně šetří, takže nevím, jak to, že to vedení ministerstva není známo.
redaktorka
Za co si platíme státní úředníky a kontrolní orgány, když nefungují ani poté, co jsou na chyby upozorněni. Jak je možné, že nejvážnější případy odhalí vždy jen náhodný turista, či občanské sdružení. Také právníci mají s prosazováním práva v kauze Šumavy špatné zkušenosti. Marně například upozorňují, že zaměstnanci národního parku dávají svému řediteli povolení ke kácení. Který zaměstnanec si dovolí svému řediteli kácení zakázat?
Martin Prokop, Ekologický právní servis
Ze skutečnosti, že jsou vlastně všichni účastníci toho řízení na straně správy, ať už je to inženýrka Martanová nebo inženýr Žlábek, jsou podjati v tom řízení, nemají zájem, aby to rozhodnutí vypadalo nějak, aby řízení dopadlo nějak, plyne nezákonnost toho řízení další nezákonnosti, to znamená šikanozní jednání směrem k účastníkům řízení ze strany nevládních organizací. Dochází tam k tomu, že jsou ignorovány námitky účastníků, jsou tam velké průtahy v řízení, neodůvodnění se vylučuje vlastně odkladný účinech našich odvolání, takže o našem odvolání rozhodne vlastně ministerstvo až měsíc a půl po skončení kácení a podobně.
redaktorka
V právním státě je něco takového obvyklé?
Martin Prokop
No nemělo by.
redaktorka
Před několika dny dostali novináři zajímavou tiskovou zprávu z Hnutí Duha. Týkalo se to jakési manipulace s čísly na správě národního parku, můžete mi k tomu něco říci?
Jaromír Bláha
Udělali jsme analýzu evidence kůrovcových souší, kterou jsme získali vlastně od správy národního parku a přišli jsme na to, že ta čísla nesouhlasí s těmi čísly, které předkládal náměstek ředitele, inženýr Vladimír Zatloukal vědecké radě.
redaktorka
Tato čísla však vloni byla podkladem pro rozhodnutí pro kácení v prvních zónách, Duha dokonce zjistila, že některé úseky navržené ke kácení nebyly vůbec monitorovány.
Martin Prokop
Podle správního řádu, podle zákona o správním řízení, podle paragrafu tři odstavec čtyři, musí rozhodování správních orgánů vycházet ze spolehlivě zjištěného stavu věci. To znamená, že pokud správa vycházela z nějakých obecných údajů o tom, že v prvních zónách byl kůrovec a ty konkrétní úseky lesa, ty části lesa ve kterých se má kácet, oni nemají zmonitorované, takže se bude kácet v úsecích, kde třeba vůbec kůrovec není, tak je porušen tímto zákon, to rozhodnutí je v tomto směru vadné.
redaktorka
Znamená to, že to rozhodnutí není platné?
Martin Prokop
To rozhodnutí je neplatné, pokud se nám podaří tento argument, což je evergreen, je to. Prostě letos zažíváme dejavi, je to situace, která se opakuje každý rok v národním parku, kdy oni vycházejí z neúplných podkladů, nedostatečně zjištěných, my to namítáme a pokud nám jednou dá nadřízený orgán, to znamená ministerstvo nebo soud, v tomhle za pravdu, tak teprve potom zneplatní, to znamená zruší rozhodnutím jejich povolení.
Petr Ješátko
O tom, že správa národního parku manipuluje s čísly, svědčí tady dva doklady, jeden je bulletin Národního lesnického komitétu, kde profesor Mrkva uvádí čísla v roce 94 asanováno 150 tisíc kubíků kůrovce, inženýr Zatloukal v dalším dokumentu píše 45 tisíc, to znamená 110 tisíc kubíků rozdíl. V roce 95 profesor Mrkva říká 166 tisíc kubíků kůrovce, inženýr Zatloukal říká 57,1 tisíc kůrovce, zase 100 tisíc rozdíl, prosím vás to přece není možné, takhle mystifikovat veřejnost, ale i odbornou.
redaktorka
Že se dá manipulovat nejen s čísly, jsme si ukázali minule. To se například prodá kvalitní dřevo jako podřadné. Připomeňme si, že všichni, kdo se odvážili na chyby v parku upozorňovat, byli donuceni odejít. Je paradoxem, že odchod nepohodlných zaměstnanců zajišťuje právní zástupce parku doktor Borovka, který, jak už jsme několikrát odvysílali, byl důstojníkem StB.
Ivan Žlábek
Až mi tedy skutečně, ne ústy pana Justa, ale dokumentem nějakým prokážete, že pak doktor Borovka byl členem StB a dokonce už ani nechci, protože vím co dělali, ani dokazovat, jak se choval, tak já se s ním rozejdu, ale jinak ne.
redaktorka
Od spolehlivého zdroje jsme získali dokument, jehož obsah jsme si nechali vysvětlit od paní Šustrové, která v devadesátých letech působila jako předsedkyně občanských komisí pro prověřování příslušníků StB, dále jako poradkyně, později náměstkyně federálního ministra vnitra. Byla též členkou výboru na obranu nespravedlivě stíhaných. Mám před sebou evidenční kartu právního zástupce národního parku pana doktora Borovky, byl to řadový člen SNB nebo něco víc?
Petruška Šustrová, novinář, Č. týdeník
Vyplývá z toho, že pan Borovka od svého zástupu do Sboru národní bezpečnosti pracoval jako příslušník Státní bezpečnosti, což byla elitnější organizace než Veřejná bezpečnost a to na krajské správě v Budějovicích, napřed na druhém odboru, to znamená mezi lidmi, kteří bojovali proti takzvanému vnitřnímu nepříteli, potom na prvním odboru, to znamená mezi těmi, kdo sledovali takzvané styky s exilem, ideodiverzní centrály a podobně a potom v celku logicky povýšil z té první správy, z toho prvního odboru na krajské správy České Budějovice na první správu federálního ministerstva vnitra, což byla rozvědka. To byla pochopitelně doména StB, jednoznačně vyplývá tady z těch záznamů, že pan Borovka od září 67 do června 76 pracoval ve složce StB. O tom opravdu nemůže být sebemenších pochyb.
