Národní park Šumava a Vladimír Just

Národní park Šumava a Vladimír Just
Author	Zdeněk Kantořík
Date	2000
Source
Genre	tisk
Respondent

Otevřený dopis / Reakce na článek Šéfové národního parku Šumava přešli do protiútoku, otištěný v tomto listu loni 15. Prosince

Milý pane doktore Juste, přestože jsem už řadu měsíců přesvědčen o tom, že jakékoliv reakce a odpovědi na sérii Vašich článků o Národním parku Šumava nemají význam – neboť o skutečný stav věcí zjevně nemáte zájem – Váš aktuální průtok fantazie uveřejněný 15. prosince 2000 v tomto deníku bez povšimnutí ponechat nemohu. Je to káva až příliš silná…

Dovedu pochopit, že i literární kritik potřebuje občas nějaký ten honorář a že právě kritika má v takové ploše v tisku šanci k zveřejnění. Co se chápe velmi těžko – to je Vaše stupňující se míra arogance, se kterou neustále obviňujete a napadáte vedení Správy NP Šumava. Absence právního myšlení je ve Vašem případě zarážející – u inteligentního člověka Vašich znalostí a zkušeností přinejmenším překvapivá. Otevřeně píšete o „drastickém porušování zákona“, o zmizení „statisíců rezonančních smrků“, aniž byste ovšem současně jako občan podal trestní oznámení. Máte-li důvodné podezření podložené důkazy, je to Vaše občanská povinnost. Nemáte-li, pácháte sám trestný čin pomluvy nebo šíření poplašné zprávy (vědomě či nevědomě). Na druhou stranu hrdě píšete o tom, že sám odmítáte zaplatit pokutu za přestupek spáchaný v národním parku a těšíte se na „soudní vymáhání“.

Co víc, pliváte na práci, kterou sám neumíte a které bohužel ani nerozumíte. Zaměňujete následek za příčinu. Z holin po asanaci kůrovce nemá radost nikdo – nechat lýkožrouta volně působit na dalších stovkách nebo tisícovkách hektarů smrkových monokultur by ale byl nezodpovědný hazard se Šumavou. Vy máte jiné řešení, jak kůrovce zastavit? Mohu vědět jaké? Uvědomte si (po letech, co na Šumavě vlastníte chalupu, což je podle Vás patrně vynikající kvalifikace k zasvěcenosti), že Správa hasí požár po někom jiném – a snaží se, aby škody byly co nejmenší. V každém případě však postupuje v naprostém souladu se zákonnými normami státu. Kůrovec podle Vás žere lýko a nežere dřevo. Polom je polom. Kdybyste byl ale nákupčím dřeva, pak byste se svojí logikou (že dřevo z tzv. nahodilých těžeb budete nakupovat za cenu zdravého) nepřežil u svého zaměstnavatele ani týden. Dřevo z kalamitních těžeb nikdo v Evropě neprodá (protože ho nikdo nekoupí) za cenu zdravého. To jste nevěděl, pane doktore? Správa přebytečné dřevo skutečně prodává. To není žádná hanba. Dělají to i Vámi velmi uznávaní – naši bavorští kolegové v sousedním národním parku. Není to krádež a na Správě parku nepracují zloději, pane doktore!!! Průměrné ceny za šumavský smrk jsou přitom dány prodejností na trhu (zhruba 93 % objemu se prodává v šumavském regionu, 7 % se vyváží), ceny v regionu jsou přitom pro všechny prodávající subjekty velmi podobné. Ať už smrk prodává ze svého lesa soukromník nebo stát. To jste taky nevěděl, pane doktore? „Statisíce stromů za stamiliony korun“ páni nesnědli. Tvrdošíjně už po několikáté odmítáte respektovat fakt, že asanace jednoho stromu také něco stojí (někdo strom porazí, někdo oloupe a kupodivu si za to nechá zaplatit). Co dál?

Varianta 1.:

Asanovaný strom zůstane ležet na místě – v roce 2000 tak zůstalo ležet v porostech II. zón 27 % dřeva (tedy každý čtvrtý strom). Správa parku náklady platí jako čistou ztrátu a mnozí viní Správu za to, že mrhá prostředky daňových poplatníků a dříví nechává tlít. U ponechaného dříví je mezi klady především dostatek biomasy na zmlazení, velkou nevýhodou však fakt, že se do takového porostu už těžko kdokoli prodírá – lesní zákon je přitom nekompromisní – zalesnit do dvou let (správa zalesňuje do 1 roku).

Varianta 2.:

Správa asanovaný kmen odveze – rozdíl mezi náklady na zpracování, včetně přiblížení šetrnou technologií, a cenou za prodej dřeva polyká šumavská příroda zpět – ročně Správa vysadí milion sazenic, investuje do ochrany lesa, infrastruktury pro turisty, oprav cest a budov, kulturních památek atp. Jinak by totiž daňové poplatníky národní park přišel na mnohem větší peníze. Mnozí (a mezi prvními Vy, pane doktore) pak viní Správu za to, že tam dříví nechává málo. Kdybyste pozorně četl vyjádření ČIŽP, dočetl byste se tyto možnosti ve vyjádření ředitele ČIZP rovněž.

Bože, těch nesmyslů máte v tom článku tolik, že už teď mám obavu, že mě šéfredaktor s poníženou suplikou na odpověď odmítne… Pane doktore, víte co, přijeďte, já Vám to dopovím. Ne kvůli Vám, kvůli sobě. Nemohu se pořád smířit s tím, že někdo může šumavský park tak nenávidět jako Vy. Z uznávaného literárního a filmového kritika se sám snižujete na pisálka s grafomanskými a psychopatickými sklony, který není schopen uspořádat ani vlastní myšlenky. Podivuhodný souhrn polopravd, lží a pomluv pak předhazujete čtenářům jako na běžícím pásu, aniž byste zvedl telefon a alespoň část argumentů si ověřil…

Musím se přiznat, že byly kdysi doby, kdy jsem si Vás vážil. Život mě naučil, že mýliti se je lidské. Až bude Vaše argumentace obsahovat jen takové procento chyb, kterého je schopen na Šumavě při své práci dosáhnout každý hajný, pak si Vás zase s radostí přečtu. Vezmu-li v úvahu Vaši „šumavskou fundovanost“, jak mám věřit Vašim článkům o jiných lidských činnostech? Nemáte ani tolik cti, abyste své chyby občas přiznal a výmysly uvedl na pravou míru?

Doplňuji (ne pro Vás, ale pro čtenáře tohoto otevřeného dopisu), že podrobnou analýzou nakládání s finančními prostředky, včetně evidence a prodeje dřevní hmoty, tady v posledních několika letech kontrolovaly tyto orgány: Finanční úřad Vimperk. Finanční ředitelství České Budějovice, NKÚ, Policie ČR i kontrolní orgány MŽP. Ani jedna z více než 35 kontrol neshledala žádné systémové nedostatky (máte všechny ty kontrolory za blbce, doktore, nebo taky občas něčemu a někomu věříte)? Správa NP Šumava je nejvíce kontrolovanou organizací zřízenou MŽP. Pokud jste od přírody Nevěřící Tomáš, pak nepište do novin, ale kažte bezvěrcům. Bůh s Vámi.

Zdeněk Kantořík, tiskový mluvčí Správy NP a CHKO Šumava