Národní park Šumava je stále ohrožen

Národní park Šumava je stále ohrožen
Author	Jaromír Bláha
Date	2000-06-26
Source	České slovo
Genre	tisk
Respondent

Jaromír Bláha, vedoucí programu Lesy, Hnutí Duha

Zachování národního parku Šumava a ochranu hodnot jednoho z klenotů českého přírodního dědictví žádá petice, o jejíž podporu požádali veřejnost naši přední přírodovědci, ekologické organizace a vynikající kulturní osobnosti. Petice, zveřejněná mj. na internetových stránkách Hnutí Duha, ve svých třech bodech žádá zachování existence národního parku, zastavení kácení unikátních, staletých pralesovitých smrčin v jeho nejcennější části –tzv. prvních zónách –a dodržování základních principů ochrany přírody. Na první pohled samozřejmé věci. Zahraniční experti kroutí hlavou, proč se u nás na podporu takových banalit vůbec pořádají petice. Ředitel národního parku Ivan Žlábek petici nejprve ostře odsoudil (26. 5.), aby ji hned druhý den s celým vedením parku jednomyslně podpořil. Soudě podle novinových ohlasů, veřejnost tomu opět uvěřila a očekávala vyřešení dlouholetého sporu lesnického vedení správy parku s ekology. Nestalo se tak, šlo jen o další mystifikaci. Kácení pralesovitých porostů pokračuje, stejně jako vytváření erozních rýh a velkoplošných holin ve druhých zónách. Komerčně se zde těží nejen kůrovcem napadené smrky, ale i ojediněle přežívající buky. Tento postup má údajně vést k „nastolení přírodních procesů“a utlumení kůrovcové kalamity. Ve skutečnosti se vytvoření přírodních lesů oddaluje holosečemi o stovky let. Lesy se otevírají větru a grafy kůrovcových těžeb a následných polomů strmě stoupají vzhůru ke stále vyšším a vyšším číslům. Postup, který prý měl léčit, lesy ještě více poškodil. Ostatně odborníci z Akademie věd na to upozorňovali předem a doporučovali vyloučení kácení z původních pralesovitých porostů. Takové postupy nepoškozují pouze některé přírodní hodnoty parku, ale vedou ke zpochybnění národního parku jako takového. Správa již oficiálně sdělila, že zaznamenává tlaky komerčních lobbistických skupin na jeho výrazné zmenšení. Pozoruhodné je, že se těmto snahám může dostat podpory ze zcela nečekané strany –od obcí. Zatímco jinde v Evropě přináší existence národního parku okolním obcím nemalé a trvalé příjmy navíc z cestovního ruchu, na Šumavě je tomu naopak. Obce na existenci národního parku doplácejí. Především je to vinou špatně nastaveného daňového systému, ale i neschopností správy parku pomoci problémy obcí řešit. Starostové také nevidí rozdíl mezi „péčí“o národní park a lesním hospodařením v produkčních lesích. Naše petice proto žádá především zachování národního parku jako jednoho z největších přínosů našeho státu evropskému přírodnímu dědictví. To ostatně nedávno ocenili i delegáti WWF –prestižního Světového fondu pro ochranu přírody. Řešení nynější krize není ve zmenšení parku, ale v urychleném daňovém zrovnoprávnění příslušných obcí a změně managementu tak, aby ochrana přírody, realizovaná nejen ve spolupráci s místními obyvateli, ale především pro ně, byla v národním parku vždy na prvním místě. Dokud správa tuto základní poučku nepochopí a nezačne podle doporučení odborníků o svěřené území pečovat v souladu mezinárodními pravidly, bude národnímu parku škodit více a více.