Národní park není hospodářský les

Národní park není hospodářský les
Author	Radovan Holub
Date	2005-09-07
Source	Českobudějovický deník
Genre	tisk
Respondent

Radovan Holub, mluvčí správy NP a CHKOŠ

A jaký je váš názor?

Prezident Václav Klaus se během návštěvy Lesnické školy v Písku 1. září vyjádřil k problematice Národního parku Šumava. Řekl, že nelze člověka ze Šumavy vytlačovat po vzoru amerických národních parků a vytvářet divočinu v místech po staletí lidmi kultivovaných. Podpořil i požadavek Jihočeského kraje na transformaci Vojenského újezdu Boletice pod civilní správu. Boletice leží částečně na území Chráněné krajinné oblasti Šumava.

Lidi ze Šumavy nelze vytlačovat

Správa NP a CHKOŠ souhlasí s názorem pana prezidenta, že člověka nelze z území parku vytlačovat. Myslíme, že letošní vysoká návštěvnost NP Šumava, která se přes velkou zahraniční konkurenci stabilně drží na velmi dobré úrovni, svědčí o tom, že návštěvníci mají Šumavu rádi a vracejí se sem. Sami turisté nás však letos upozorňovali na přílišnou hustotu turistického provozu. Jsme názoru, že je třeba zachovat dobrou civilizační úroveň v předpolí parku (v obcích), zatímco ve vyšších polohách si budou turisté moci užít neporušené přírody. Tak to funguje i v jiných národních parcích zcela běžně. Území šumavského parku je normálně přístupné, návštěvníci se dostanou prakticky všude, jen v nejcennějších částech jsou usměrňováni po turistických cestách. To je standardní, celosvětově přijímané řešení pro národní parky a není na tom nic divného. Totéž platí o místních obyvatelích. Stavební boom v Modravě, Kvildě, Filipově Huti, Železné Rudě, Prášilech a dalších obcích svědčí o tom, že na Šumavě lze žít a podnikat.

Snaha ponechat lesní porosty na určitých, přesně definovaných částech parku přírodnímu vývoji není žádný experiment, je to praxe prověřená v tisících národních parků všude po světě. Lidé by měli mít v těchto územích možnost vidět přírodu ne takovou, jak si ji tradičně představují, nýbrž takovou, jaká ve skutečnosti je – což zahrnuje zrod, život, umírání a opětný zrod. Zdůrazňujeme, že právě v suchém lese překvapivě nezmizelo lesní prostředí s živočišstvem a rostlinstvem charakterizujícím les. Toto prostředí však bylo zničeno na mýtních plochách, které vykácel, bohužel i na území NPŠ, člověk. Je obrovský rozdíl mezi lesem v NP a hospodářským lesem. V přírodních lesích nadělá vichřice méně škod než v obhospodařovaných lesích (viz Tatry). Lesnictví trvá zhruba 200 let, což není ani věk jednoho šumavského stromu, vzniklého z přirozené obnovy. A zatímco je správné, když v hospodářském lese můžeme obdivovat práci lesníků, v lese NP bychom měli mít možnost obdivovat „práci“ přírody. Pokud mluvíme o tom, že šumavské lesy byly vysázeny jako hospodářské, pak vězme: Při inventurách v oblasti Boubína bylo ještě v 1. půli 19. století téměř 90 % lesů řazeno do „pralesa“, podobně jako u velké části šumavských lesů. To, že nyní máme na Boubíně skutečný, nefalšovaný prales, hodný toho slova, a zároveň národní symbol, je dáno jen tím, že generace osvícených lesníků se rozhodla, že tu nebude do přírodních procesů nijak zasahovat.

Vývoj přírody bez zásahu člověka

Na Šumavě máme poměrně rozsáhlá území, kde se příroda vyvíjela až sedm tisíc let bez zásahu člověka, jak potvrzují výzkumy z rašelinišť. A jsou i místa ještě dlouhodoběji neovlivněná (kary ledovcových jezer). Máme tu místa, která se po velkých kalamitách začala poměrně brzy zelenat novou vegetací – sama od sebe a díky silám přírody. Součástí tohoto vývoje vždy byl zánik a nový zrod, včetně oněch zbytečně obávaných suchých stromů a hnijícího dřeva. Scelením 1. zón nesledujeme žádné vytěsnění člověka, naopak. Chceme tu jen „omezit hospodářské zájmy lesnické či zemědělské“ tak, jak bylo rozhodnuto při vyhlášení NP Šumava a jak to stojí v Důvodové zprávě k vládnímu nařízení o NPŠ. Podepsal ho předseda vlády Petr Pithart – a právě on nyní tuto koncepci kritizuje. Návrat ke klasickému lesnictví na celé ploše parku by tedy znamenal anachronismus v českém i evropském kontextu – byla by to cesta zpátky před rok 1991. Nejde nám o žádný experiment, ale víme jedno. Příroda nezná hranice a je přírodovědným nesmyslem vytvářet na české a bavorské straně Šumavy zcela odlišný typ péče o les. Přírodní procesy tu probíhaly a probíhají tisíce let, zatímco člověk přetváří les posledních tři sta let. Pokud se tedy na věc díváme z pozice NP (nikoli hospodářského území), pak je experimentem obhospodařování přírody, nikoli její ponechání sobě samé.

Boletice – otevřený prostor k jednání

V případě Boletic se domníváme, že se již otevřel prostor k jednání o jeho turistickém využití včetně lyžařského areálu, pokud nebude v místech s nejcennějšími ekosystémy.