Národní park slavil patnácté narozeniny tím, že představil sebe i historii Šumavy

Z sumava-corpus
Přejít na: navigace, hledání


Národní park slavil patnácté narozeniny tím, že představil sebe i historii Šumavy
Author Pavel Vinický
Date 2006-07-24
Source Klatovský deník
Genre tisk
Respondent

Krkonošský národní park; Národní park Šumava; CHKO Šumava; národní park;

Myšlenka národních parku vznikla ve 20. letech 19 století v severní Americe. tehdejší průzkumníci se rozhodli uchovat pro pozdejší generace nejkrásnější kouty do té doby probadaného amerického kontinentu. Tak vznikly první národní párky na světě – Yosemite a Yellowstone. V podmínkách naší české kotliny vznikl první národní park v roce 1963. Byl to Krkonošský národní park. V tom samém roce však vzniklo i další velkoplošné chráněné území – Chráněna krajinná oblast Šumava. Ta svou rozlohou byla jedna z největších v celé republice a díky tomuto přístupu k ochraně krajiny tak mohl vzniknout 10. května 1991, převážně v příhraniční oblasti CHKO, Národní park Šumava.

Letos slaví Národní park Šumava patnáct let svého trvání. Aby oslava byla patřičně důstojná, pořádá správa parku po celý letošní rok akce, které mají veřejnosti připomenout tuto výjimečnou událost. Ta sobotní, u informačního střediska na Rokytě u Srní, patřila k největším.

Rokyta u Srní – Na akci se veřejnost seznámila s činnosti lidí zaměstnaných v národním parku i s historii Šumavy prostřednictvím starých řemesel. Program byl zahájen ukázkou plavby dřeva po Vchynicko Tetovském plavebním kanále. Přesně v deset hodin bylo plavení zahájeno proslovem, který představil asi petistům přítomných diváků historii vzniku plavebního kanálu, historické souvislosti a život okolo těžby dřeva v 18. a 19. století. Na vlastní plavení polenového dřeva plynule navázala ukázka stavení voru a jeho spuštění na vodu, včetně dvou a půl kilometrové plavby od Hradlového mostu z Rechli na Rokytu. Jakmile se celá skupina dostala na Rokytu, mohla být zahájena hlavní část programu akce nazvané „Den pro národní park“.

Několik zastavení

Na louce před informačním střediskem bylo připraveno několik zastavení, respektive stanu, z nichž každý prezentoval určitou část práce zaměstnanců národního parku. Jako třešničkou na dortu byly ukázky starých řemesel. A tak si návštěvníci měli z čeho vybírat. Lesní správa Srní představovala ve svém stanu myslivost a ukázku výcviku loveckých psů. Kdo chtěl, tak si mohl zkusit práci s ruční pilou, známou též jako „břichatka“ nebo „kapr“ při řezání polen. A rozhodně to nebyla práce lehká, zvláště v horku, které skoro celý den panovalo.

Průlet Šumavou

U dalšího stanu mohli návštěvníci zhlédnout zajímavé filmy týkající se Šumavy, sledovat 3D průlet nad Šumavou, seznámit se s leteckými snímky. Pro odvážlivce byla připravena hra s hledačkou kovů. Někde v prostoru bylo zakopáno několik dřevěných známek s kouskem kovů, a kdo měl to štěstí a známku nalezl, dostal ji za odměnu. Pro děti připravily dívky z ekologické výchovy ukázku výroby recyklovaného papírů, různé hry a dokonce předvedly staročeskou hru „tlučení špačků“. Téměř každý chtěl tuto hru vyzkoušet a tak, vzhledem k neznalosti principu, byla většina špačků nenávratně ztracena.

Kůrovcové pivo

Že starých řemesel si mohl návštěvník vyzkoušet práci na hrnčířském kruhu, výrobu šindelů, mohl sledovat vznik dřevěného koryta. Mnoho lidí zaujalo kování koně a pak jeho práci při stahování kmenů. Nesmělo chybět ani „kůrovcové pivo“, které na objednávku právě k patnáctiletému výročí vyrobil jeden Jihočeský pivovar. O příjemnou atmosféru se starala malá lidová muzika v podání Edy Honese, kterého před třetí hodinou vystřídal Jaroslav Samson Lenk, jako zlatý hřeb programu. Že to byla vydařená akce, dokázala návštěvnost původně odhadnuta asi na 500 návštěvníků. Realita předčila očekávání. Nakonec se u stanu a stanovišť vystřídalo více než 1500 turistů. Na dotazy, co se nejvíce líbilo, odpovídala většina lidí stejně jako turisté z Prachatic: „Nejzajímavější byla stavba voru a jeho plavení. Moc se nám také líbilo, že jsme si mohli osahat staré nářadí a sami si něco udělat tak, jak to dělali naší dědové. S něčím takovým jsme se ještě nikde nesetkali“.

A děti? Opět jeden názor za všechny: „Super bylo kování koně. Jak to, že ho ta horká podkova nepálila? Jo a taky špačci byli fajn. Jenom jsem do toho dál moc síly a pak jsem ho musel dlouho hledat,“ řekl chlapec, který přijel s rodinou z Plzně a zkusil štěstí i v chůzi na chůdách.

„Bylo to úžasné, ani jsem netušila, co všechno se v parku děje. Skvěle zorganizováno. Co to zkusit zopakovat příští rok,“ řekla turistka, která na Den pro národní park přijela speciálně z Prahy.