Názor, Ad: Ekologové vyzvali ředitele NPŠ k rezignaci aneb Tvrzení naruby
| Názor, Ad: Ekologové vyzvali ředitele NPŠ k rezignaci aneb Tvrzení naruby | |
|---|---|
| Author | Jiří Neumann |
| Date | 2002-11-26 |
| Source | Českobudějovický deník |
| Genre | tisk |
| Respondent | |
Ad: Ekologové vyzvali ředitele NPŠ k rezignaci aneb Tvrzení naruby
Známý je spor mezi Hnutím Duha a Správou Národního parku Šumava o rozsáhlé kůrovcové kalamitě ve smrkových šumavských lesích. Především zaznívaly odsuzující názory moderních ekologů z uvedeného hnutí hlásající, že „Les si sám pomůže“ – i od kůrovce – a skromnější méně časté názory provozních lesníků s dlouholetými praktickými zkušenostmi s tímto největším škůdcem především šumavských lesů ze hmyzí říše, zřejmě pro tisk méně oblíbené a zpochybňované. Hnutí Duha nyní paradoxně obvinilo v denním tisku (JčL z 12. listopadu 2002) ředitele NPŠ ing. Ivana Žlábka ústy svého mluvčího a vedoucího lesnické sekce, že holiny vzniklé za jeho působení vykácením stromů napadených kůrovcem umožnily říjnové vichřici poničit větší plochu lesa. Doslova řekl, že „k velikosti masivních polomů významně přispěl postup Správy NPŠ proti kůrovci. Zatímco v souvislých lesích padaly většinou jednotlivé stromy, na okrajích gigantických holin, které způsobilo plošné porážení smrků napadených kůrovcem, jsou škody daleko větší.“ Jaká je krátká paměť těchto ekologů a jak veliká je jejich obdivuhodná schopnost vytrvale obracet skutečnost naruby. Přece právě oni v počátcích tehdy ještě hrozící kůrovcové kalamity v NP bránili i svými těly (obdivováni některými sdělovacími prostředky) dřevorubcům, kteří nemohli včas pokácet a asanovat kůrovcové stromy, z nichž se nakonec škůdce přemnožil. A tak jsou vlastně oni skutečnými viníky následné kalamity, opožděného zásahu i oněch holin, které kritizují. Je logické, že v určitých lokalitách holiny otevírají cestu vichřicím. Jako by zapomněli nejen na ty poslední roky obstrukcí a znevažování šumavských lesníků – a nakonec i proti ministerstvu životního prostředí ČR – že sami znemožnili včasný zásah lesníkům, dokud byl čas, ale také jako by nechtěli nic slyšet o minulých větrných i kůrovcových kalamitách, které po staletí Šumavu pronásledovaly, místní lesy doslova pustošily a zanechávaly rozlehlé holiny (zatím jejich vyvrcholením byl rok 1870 a hned za ním následující). Tak lesníci v NPŠ postupovali „díky“ jim proti kůrovci (lýkožroutu smrkovému) sice opožděně a v celkem omezeném rozsahu, než lesy skutečně potřebovaly – ale podle platných zákonů, předpisů i svých praktických a odborných znalostí a také v neposlední řadě podle svého svědomí – a nakonec se podařilo kalamitu zastavit. Vznikly nesmírné ztráty, které nikdo neměl odvahu vyčíslit. Ten, kdo chce skutečně vědět a učit se z historie, ví, že zmíněná rozsáhlá větrná kalamita – polom z roku 1870 a následná kůrovcová kalamita znamenala polom v rozsahu hrozivých 4 miliónů.Ten po napadení kůrovcem se rozrostl o další kalamitní dříví – tehdy na zpracování nasadili 8700 dřevorubců – včetně povolaných z ciziny. Stejně se zpracování prodloužilo a zaznamenali velké škody na lesích i značné finanční ztráty při prodeji nakonec částečně znehodnoceného dříví. Uvádí se v historických pramenech, že jenom na panství Krumlov tehdy vzniklo na 3800 ha holin. Má tedy pravdu ředitel NPŠ, když uvádí, že v minulosti se na Šumavě vytěžilo nepoměrně více větrných polomů, než jich padlo v letošním říjnu (podle odhadu se má jednat zhruba o sto tisíc,vichřice měla rychlost přesahující 100 km/h ve dnech 26. a 27. 10. t. r.) Proto jsou neustálá obviňování ekologů z Hnutí Duha v otázce polomů i kůrovce nereálná, bohužel naše veřejnost pod vlivem médií až příliš často věří spíše jim, než lesníkům. Po několik let tak zůstává nezodpovězená zásadní otázka, kdo má před veřejností skutečnou pravdu. Jsem nakonec sám zvědav, jestli se u nás nakonec najde vůbec někdo, kdo bude ochotný to rozsoudit a fundovaně vysvětlit, a tento spor ukončit. Ten totiž šumavským lesům neprospívá a zatím je jen vážně poškodil. Přece chceme všichni společně, aby zdejší lesy byly zdravé – jak jen je to dnes při ohrožení imisemi i kyselými dešti možné, bez zbytečných holin, nebo dokonce celých uschlých porostů a i plně produkční po všech stránkách, tedy aby mohli dobře plnit svoje veřejné funkce, především v NP Šumava.
