Na Šumavě fotil koně stahující klády po Kyrillu i staré kotelny

Na Šumavě fotil koně stahující klády po Kyrillu i staré kotelny
Author	ČTK
Date	2010-04-01
Source	Mladá fronta Dnes
Genre	tisk
Respondent

Fotograf Daniel Kaifer se zaměřuje na příběhy obyčejných lidí. Zájemci o jeho tvorbu – nazvanou Hlas divočiny, ji mohou zhlédnout ode dneška v českobudějovické Galerii U Beránka.

České Budějovice – Pětatřicetiletý fotograf Daniel Kaifer, jeden zmála českých držitelů evropského certifikátu QEP (potvrzení vysokého technického a uměleckého standardu ve fotografii), fotí několik let příběhy obyčejných lidí žijících na Šumavě.

Dělat snímky sousedů a předávat jejich příběhy dál je podle něj daleko větší dobrodružství, než fotit lidi v rumunském Banátu či na Ukrajině.

Šumava podle něj není jen o kůrovci nebo o šílených stavbách movitých podnikatelů.

Výběr fotografií z časosběrného celku Hlas divočiny a z portfolia, za které získal ocenění evropských profesionálních fotografů QEP, si budou moci zájemci prohlédnout ode dneška v Galerii U Beránka v Českých Budějovicích. K vernisáži, která začne v 18 hodin, bude patřit od 20 hodin i promítání filmů a beseda se svérázným autorem.

„Když jsem se přestěhoval na Šumavu, myslel jsem, že budu fotit přírodu. Člověk ale zjistí, že mu to trošičku zevšední, že ta Šumava je o něčem jiném, než si myslí člověk z města,“ sdělil Kaifer. Zjistil, že na Šumavě žije spousta lidí, o kterých nikdo neví, které běžný turista nepozná. Fotografie krajiny Šumavy musejí podle něj přinášet svědectví, příběh.

„Buď ho v té krajině najdete a pak ho umíte předávat dál, nebo nenajdete. Zjistil jsem, žemezi lidmi je příběhů daleko více, je to dynamičtější prostředí,“ vysvětlil. Krajinu ani zvířata proto nefotí.

K jeho tematickým celkům patří třeba Poslední kočí na Šumavě, ve kterém zachytil lidi a koně, kteří před orkánem Kyrill stahovali v lese klády. Po Kyrillu pak podle něj přišly minitendry a s nimi i těžká technika a koně se přestali využívat. Fotí také kotelníky ve starých zanikajících kotelnách. K těm má, jak přiznává, jako projektant a absolvent pražského ČVUT velmi blízko. Technický člověk podle něj občas potřebuje opustit čísla a najít poezii života. O tom přesvědčuje odběratele elektronického občasníku Pátečník, který posílá zájemcům.

Kvalitu jeho fotografií od letoška dokládá certifikát QEP. Podle jeho vysvětlení je to „jakoby lepší živnostenský list“, ocenění profesionálních evropských fotografů.

V České republice asociace profesionálních fotografů sdružuje asi 160 členů, certifikát má asi 16.