Na Šumavě jezdí lidé nejčastěji na Modravu
| Na Šumavě jezdí lidé nejčastěji na Modravu | |
|---|---|
| Author | ČTK |
| Date | 2010-01-02 |
| Source | tyden.cz |
| Genre | internet |
| Respondent | |
Návštěvníky do rezervace lákala pěší i cykloturistika, splouvání Vltavy a také speciální programy pro fajnšmekry. Třeba prvního zimního sledování jelení zvěře se zúčastnilo v loňské sezoně na 700 lidí.
Vybraných 27 sledovaných lokalit Národního parku Šumava loni navštívilo zhruba 1,2 milionu lidí, což je asi o čtvrtinu více než v roce předcházejícím. Nejvíce jich podle předběžných údajů správy parku loni zavítalo na Modravu.
Návštěvníky do rezervace lákala pěší i cykloturistika, splouvání Vltavy a také speciální programy pro fajnšmekry. Třeba prvního zimního sledování jelení zvěře se zúčastnilo v loňské sezoně na 700 lidí, řekl ČTK člen projekčního týmu Jiří Kec.
Lidé mohou jeleny sledovat ve dvou z celkem 14 přezimovacích obůrek, a to v západní části Šumavy v oblasti Srní nedaleko soutoku Vydry a Křemelné, a také v oblasti Jeleních vrchů v blízkosti Lipna. Počátek období pro zimní pozorování souvisí s dostatečnou sněhovou pokrývkou, která omezuje přirozený příjem volně dostupné potravy. Loni hlad vysokou zahnal ke krmelištím až v lednu.
Lidé se na bezplatné exkurze s odborníkem musejí předem objednat. Záruka, že krále lesů uvidí, je podle Kece vysoká. Správci pro stavby pozorovacích srubů, jež jsou součástí rozsáhlejšího zoologického programu, vybrali místa, kde byla přirozená zimoviště jelení zvěře. Návštěvníci odtud odjíždějí nadšení s desítkami snímků a filmových záběrů.
Někteří se vracejí, děje se tam stále něco nového.
„Když majestátně přijde silný jelen ke krmení, tak se ostatní rozestoupí a on má výsostné právo užít si ho jako první dosyta,"“vypráví Kec. V době, kdy ale shodí paroží, se hierarchie změní a právo přebírá ten, který má korunu ještě na hlavě. Přímé útoky v obůrkách jsou podle Kece řídké, zvěř šetří svojí energií a zdravím. Pošťuchováním se ale mladí jedinci připravují na boj o svoje místo.
Ti, kdo se o život zvířat zajímají detailněji, se mohou dozvědět i informace z dlouhodobého vědeckého výzkumu. „O některých jedincích víme s přesností na 15 metrů co dělají, jak se chovají, jaký areál obývají, jakou aktivitu během dne a ročního období vykonávají,“ popsal Kec. Jelen se dožívá zhruba 15 let, na Šumavě jsou i šestnácteráci či osmnácteráci.
Správci se snaží počet jelení zvěře udržet v rovnováze, zhruba deset kusů by mělo žít na tisícovce hektarů. Přímo v národním parku jich žije kolem 700, v období říje se tam ale stahuje i zvěř z okolí, migruje na území až 120 kilometrů čtverečních. Boj o moc je potom nelítostný. „Viděl jsem po říji i ubodaného jelena, silní jedinci dovedou o možnost reprodukce bojovat na život a na smrt. Po skončení říje jsou na tom některé kusy tak špatně, že další zimu nepřežijí, to se stává,“ uvedl Kec.
Zatímco jelení zvěř mohou návštěvníci Šumavy sledovat pěkně zblízka, zahlédnout další obyvatele divoké přírody už tak snadné není, i když v parku najdou desítky cedulí s označením jejich výskytu. Potkat třeba tetřeva nebo rysa je téměř nesplnitelný sen. Dobrý pozorovatel má větší štěstí třeba na vydry. Ekologové by návštěvníkům Šumavy v budoucnu rádi představili i další původní zvířata, čas k tomu podle Kece ale ještě nedospěl. Nutné je odbourat v lidech předsudky, neustále vysvětlovat význam národních parků.
