Na Šumavě se chystají na kůrovce, vytěžit musí 1000 m3dříví

Na Šumavě se chystají na kůrovce, vytěžit musí 1000 m3dříví
Author	ČTK
Date	2010-04-09
Source	Prachatický deník
Genre	tisk
Respondent

Vimperk (Prachaticko) – V Národním parku a CHKO Šumava vrcholí příprava na jarní rojení kůrovce. V nižších polohách by měl brouk vylétnout ve druhé polovině měsíce, v horských porostech v květnu, záležet bude na vývoji počasí. Do té doby musí dřevorubci zlikvidovat ještě přes 1000 metrů kubických loni napadených stromů. Od počátku roku vytěžili zhruba 9000 kubíků dříví. Smluvní firmy také chystají pro kůrovce návnadu v podobě 27.000 lapáků a lapačů. ČTK to dnes řekl šéf kalamitního štábu a náměstek ředitele správy parku Petr Kahuda.

Loni bylo na Šumavě vytěženo rekordních 299.000 metrů kubických dřeva napadeného kůrovcem. Letos se správci chystají ve druhých zónách parku vykácet v pesimističtější variantě na 500.000 metrů kubických dřeva. Ředitel správy František Krejčí už podepsal rámcové smlouvy s 210 dodavateli na zakázky do 780 milionů korun. Smlouva ovšem platí na dva roky do 31. prosince 2011.

Vyhledávání, evidence a kácení stromů, v němž přespávali lýkožrouti smrkoví, nebylo přerušeno ani v zimě, v těchto dnech podle Kahudy graduje. V dubnu se dřevorubci dostali i do vyšších poloh, kam dosud nemohli kvůli vysoké vrstvě sněhu. Lesníci na hranicích bezzásahových zón tento měsíc už ale nacházejí mnohem méně napadených stromů, než v uplynulém období. „Prakticky bychom se před jarním rojením měli dostat na nulu,“ konstatoval náměstek.

V šumavských lesích působí největší škody lýkožrout smrkový, ostatní druhy kůrovců takové problémy zdaleka nepůsobí. I na ně se ale chystají speciální lapače. V Česku snad nejznámější brouci nejvíce napadají horské smrčiny. Nad jejich likvidací bdí na Šumavě od března kalamitní štáb.

Lýkožrout smrkový patří do čeledi kůrovcovitých, která dnes obsahuje více než 5000 druhů. Na Šumavě jich žije minimálně 26 druhů. Vedle smrkového třeba menší, lesklý, či matný. Měří od dvou do devíti milimetrů.

Brouci přezimují pod kůrou nebo pod napadenými stromy v hrabance. Když teplota vzduchu dosáhne kolem 15°Celsia probouzejí se, a jakmile se zvýší nad 25°, nastává rojení. Nalétávají na stromy, hlodají snubní komůrky, vypouštějí do ovzduší feromony, které lákají samičky k páření, přičemž jeden sameček má až tři. Po spáření samička naklade až 100 vajíček, z těch se po šesti až 18 dnech líhnout larvičky, jež se živí šest až 30 dnů lýkem napadeného stromu, a pak se zakuklí.

Nový brouk dospívá asi 20 dnů, když nemá dostatek potravy, přelétne na nový strom. Pak nastává nový cyklus. Na jednom stromě se může vylíhnout 150 až 200.000 jedinců.

Kůrovec je na Šumavě stejně dlouho jako populace smrku, tedy kolem 8000 let. V národním parku, v územích s převahou samovolného vývoje, je nutné ke kůrovci přistupovat jako k přirozené součásti ekosystému lesa, dočtou se čtenáři na internetovém serveru parku.