Na Šumavě se letos rozšířila hnízdiště vzácných sokolů

Na Šumavě se letos rozšířila hnízdiště vzácných sokolů
Author	ČTK
Date	2008-10-13
Source	ČTK
Genre	tisk
Respondent

Plzeň – Nejvyšší počet hnízdišť kriticky ohroženého dravce sokola stěhovavého za posledních více než deset let zjistili letos ochránci přírody na Šumavě. Zatímco zhruba od roku 1996 až do loňska monitorovali pouze dvě hnízdiště, letos jich zaznamenali pět. V celém Česku hnízdí pouze kolem 20 až 25 párů sokolů. Šumava se nyní stala vedle Českého Švýcarska a Jeseníků další významnou lokalitou pro tento druh, řekl dnes ČTK Jaroslav Hruška z Českého svazu ochránců přírody, který ve spolupráci se správci šumavského parku sokoly monitoruje.

„Je to skvělá zpráva, dá se říci, že naše západní hranice je skutečně sledována sokolím zrakem. Zhruba dalších pět párů hnízdí ještě v německé části Šumavy,“ uvedl Hruška.

Pro přírodovědce je velmi cenné zjištění, že dospělí ptáci nejsou kroužkovaní. Dokazuje to totiž, že populace tohoto nejrychleji útočícího dravce světa se dokázala v chráněné krajině sama uchovat. Důsledná ochrana území podle ekologů hraje v úspěšném hnízdění sokolů velkou roli. Samice sedí na hnízdě už v březnu, v době, kdy je na Šumavě často ještě sníh a mráz. Pokud by v této době byla rušena člověkem, hrozí velké nebezpečí, že by mláďata či snůška přišla nazmar. Ochránci přírody kvůli rušení člověkem tají místa, kde sokoli hnízdí. Lokality také hlídají mimo jiné před vykradači. Ekologové přesně nevědí, kolik potomků sokoli letos na Šumavě vyvedli. Zkušenosti z minulých let ze dvou dosavadních hnízdišť ukazují v průměru na tři mláďata na jedno hnízdo.

Ještě na konci 50. let minulého století sokoli běžně hnízdili, v průběhu 60. let téměř vymizeli, početnost populace prudce klesala po celém světě. Později se ukázalo, že hlavní příčinnou bylo používání pesticidů, zejména DDT, a pronásledování člověkem. První pozorování sokolů na české straně Šumavy se datují z 80. let 20. století. Šumava byla pravděpodobně jedním z mála míst v ČR, kde sokol období krize přežíval. Pokles stavu sokolů vedl později odborníky k vypouštění odchovaných mláďat.

„Požádali jsme správu národního parku o speciální povolení ke kroužkování mláďat,“ uvedl Hruška. Dravci by měli dostávat barevné a odečítací kroužky. Ornitologové by tak mohli napříště důležité informace zjistit bezodchytu jen s pomocí dalekohledu. „Rádi bychom také sjednotili systém kroužkování u nás a v bavorské části Šumavy, aby byly informace snadno zjistitelné na obou stranách hranice,“ doplnil Hruška.