Na Šumavě se musí kácet s rozmyslem

Na Šumavě se musí kácet s rozmyslem
Author	Marie Vašíčková
Date	2003-04-01
Source	Střední Čechy
Genre	tisk
Respondent

Praha – Každým dnem lze očekávat, že ministr životního prostředí vypíše výběrové řízení na místo ředitele Národního parku Šumava. Rozhodl se vyměnit jeho současného ředitele Ivana Žlábka, který je ve funkci od roku 1994. Právě on údajně přivedl území do žalostného stavu. Ministr se k výměně ředitele šumavského parku odhodlal poté, kdy mezinárodní odborná komise zpracovala o stavu parku obsáhlou studii. Podle ní již Šumava nesplňuje kritéria pro národní parky. Odborníci doporučili urychleně sjednotit doposud roztříštěné nejpřísněji chráněné tzv. první zóny do kompaktních celků a zastavit tam kácení. Za dobu Žlábkova působení se několikrát prokázaly krádeže dřeva v parku, pachatel ale nebyl nikdy zjištěn, přestože pro pokácené stromy přilétaly těžko přehlédnutelné vrtulníky. Na nedovolené kácení a neodborné vedení šumavského parku již léta upozorňují ekologické organizace. „ Dnešní ředitel dovedl národní park do stavu, kdy v nejvyšších polohách hor vznikají na tisících hektarů holiny, což do chráněného území vůbec nepatří, kácí se nejvzácnější pralesovité smrčiny a záhadně mizí poražené stromy,“ tvrdí Jaromír Bláha z Hnutí Duha.„ Krádeže dřeva v prvních zónách šetří policie i Česká inspekce životního prostředí jako dílo neznámého pachatele. Vedení evidence v parku je však v tak žalostném stavu, že není ani možné zjistit, kolik dřeva se ztratilo,“ vysvětluje ekolog. Ředitel parku tuto kritiku odmítá. Otázku, zda se zúčastní konkursu, považuje za předčasnou. Kromě toho se mu nelíbí způsob, jakým s ním ministerstvo komunikuje. Ještě bývalý ministr životního prostředí Miloš Kužvart pozval do parku mezinárodní odbornou misi Světového svazu ochrany přírody, která v březnu své poznatky zveřejnila. Doporučila mj. bezzásahový režim v nejcennější první zóně, aby zde mohly probíhat přírodní procesy včetně působení kůrovce. Zóna by měla být obklopena nárazníkovým pásmem, aby se kůrovec nemohl šířit do hospodářských lesů. „ V prvních zónách je však nutno kůrovce považovat za přírodní jev, stejně jako jiné přírodní jevy. Jeho výskyt, i nadměrný, není ničím mimořádným,“ souhlasí se závěry mezinárodní mise i ministr životního prostředí Libor Ambrozek ( KDU- ČSL). V parku bude také nutné regulovat počty spárkaté zvěře, aby byly co nejmenší škody na mladých porostech. Kůrovec je přírodní jev. Jeho výskyt, i nadměrný, není ničím mimořádným. Libor Ambrozek, ministr životního prostředí ( KDU- ČSL)