Na Šumavě se tvrdě manipuluje s veřejným míněním

Na Šumavě se tvrdě manipuluje s veřejným míněním
Author	Jiřina Rippelová, Tomáš Jirsa, Miroslav Krejča
Date	2009-12-03
Source	Klatovský deník
Genre	tisk
Respondent

Reakce čtenářů

Letní anketa Hnutí Duha sbíraná pod Trojmezenským pralesem u Plešného jezera zjistila na vzorku 1337 turistů, že téměř 58 % návštěvníků Národního parku Šumava se kloní k názoru ponechat kůrovcem napadené stromy v prvních (nejpřísněji chráněných) zónách parku přírodním procesům. Pohled na suché stromy přitom –alespoň podle ankety –nevadí 52,5 % turistů a pohled na holiny naopak vadí 75,9 % turistů. Názor ponechat první zóny parku bez kácení převažuje prý i mezi místními lidmi (po neoficiálním rozšíření bez souhlasu obcí a Rady parku tvoří první zóny téměř 30 % rozlohy parku). Ponechání lesů přírodě podporují podle ankety na prvním místě obyvatelé Plzeňského kraje.

Manipulace s veřejným míněním

Nebudeme tu pitvat psychologický způsob, jak Hnutí Duha ankety provádí. Posadí ke stolkům s informačními materiály mladé aktivisty, kteří s planoucími zraky a se zjevnou názorovou demagogií útočí na city návštěvníků a barvitě jim vysvětlují, jak je krásný schnoucí a sám od sebe se zmlazující les a že je v národních parcích na přírodě, jak to s lesem sama zařídí. Nic proti tomu, ale management lesa musí být ze všeho nejdřív oficiálně projednán v Radě parku a s obcemi. To se na Šumavě nestalo. Místo toho šumavské obce byly donuceny podat na ministra Bursíka správní žalobu. Anketa sama je příkladem bezbřehé manipulace s míněním veřejnosti.

Hned první otázka „Jakému řešení byste dali v prvních zónách NP přednost vy? Všechny kůrovcem napadené stromy bych určitě pokácel –spíše pokácel –spíše ponechal –určitě ponechal –nevím“ je příkladem ideologizace odborného problému. Na takovou otázku totiž většina respondentů –navíc ovlivněná propagandou aktivistů na místě –odpoví, že se přiklání k jejich ponechání. Vždyť přece už předtím slyšeli, že kácení do národního parku nepatří!

Pokud by měla anketa být férová, muselo by Hnutí Duha leccos vysvětlit. Například to, že ponechání změti kůrovcových stromů na mnoha místech Šumavy, bude v dohledné době znamenat uschnutí velkých lesních ploch. A také to, že zabránit šíření kůrovce z prvních zón do okolních lesů, se dá pouze za cenu masivních těžeb ve druhých zónách. Letošní kůrovcové těžby jsou v sedmnáctileté historii Národního parku Šumava druhé nejvyšší, i když park o tom moc nemluví. Není divu. A nemluví o tom ani Hnutí Duha, které stále dokola káže mantru o tom, že národní park není hospodářská, ale ekologická organizace (která si ale přitom kácením vydělává tolik jako běžné lesní hospodářské organizace). Takže ono je to s tím kácením trochu jinak a je smutné, že nevládní iniciativa, která by měla přispívat k šíření ekologického povědomí obyvatelstva, se dokáže snížit k hrubé manipulaci.

Výsměch turistům

Druhá otázka ankety Hnutí Duha „Prošel/prošla jste vnitřkem pralesa pod suchými stromy?“ se nedá nazvat jinak než jako výsměch turistům. Není asi náhoda, že něco podobného nedávno napsalo o. s. Přátelé Šumavy, které je s Hnutím Duha v důvěrném kontaktu. Toto sdružení podle slov svého předsedy majitele penzionu Františka Haila, totiž zjistilo, že „návštěvníci (na Šumavu) jezdí také proto, aby viděli divokou a nespoutanou přírodu.“ Ptáme se: Kde mají tu divokou a nespoutanou přírodu vidět? Na jediné příhraniční turistické cestě mezi Prameny Vltavy a Březníkem, která snese srovnání se standardem v Národním parku Bavorský les, kde je možné podél hranic i po hranici běžně chodit? Na Černé hoře je ale většina lesů vykácena a odvezena, takže návštěvníci mohou vidět leda tak holiny. Nebo snad na Březníku? Tam, kde jsou všechny cesty vedoucí do nitra pralesů zakázány včetně cesty na hraniční přechod Modrý sloup? Nebo snad na hřebeni v Královském hvozdu? Ale tam je také vstup zakázán. Smí snad český turista vstoupit do nitra přírodě ponechaného lesa na Plesné? Nesmí. A tak bychom mohli pokračovat dál a uvádět další a další příklady „zadrátované Šumavy“ (máme na mysli zelenou, nikoli železnou oponu). Čeští turisté mohou divokou a nespoutanou přírodu vidět jedině zdálky dalekohledem a nesmějí do ní vstoupit, jak je to běžné například v Národním parku Bavorský les. Takže jediným místem, kde česká veřejnost smí pozorovat přírodní procesy v šumavských lesích, je právě výše uvedený Trojmezenský prales. Věříme, že Hnutí Duha nechce svou anketou nabádat milión návštěvníků Šumavy, který sem každoročně zamíří, aby se sebral a utíkal stát frontu pod Trojmezenský prales, aby se právě a jen tady mohl na přírodní procesy podívat.

Sugestivní otázky

Třetí anketní otázku „Vadí vám pohled na suché stromy v národním parku“ je třeba vidět ve spojitosti se čtvrtou otázkou „Vadí vám pohled na vykácené plochy (holiny) v národním parku?“ Výraz „suché stromy“ sugeruje něco ojedinělého, takřka neškodného, zatímco „vykácené plochy“ něco hrůzostrašného, špatnost a mor. Proč anketa na rovinu neřekla, že některé holiny z devadesátých let (např. v okolí Roklanské hájenky) jsou po umělé výsadbě už zarostlé malými stromky? Právě sem vedení NP Šumava ilegálně vozí novináře a tvrdí jim, že jde o přirozenou obnovu. Proč anketa mluví o „suchých stromech“, i když jde o obrovské, desítky a stovky hektarů velké plochy, jak je možno přesvědčit se na bezzásahových plochách v okolí Reschbachklause a hory Markfleckberg v Národním parku Bavorský les (návštěvník sem ale z české strany nesmí). Myslíme, že se sedmnáct let po založení Národního parku Šumava mělo začít mluvit s obyvateli a návštěvníky jako s dospělými a ne jako s dětmi z mateřské školy. Obyvatelé a návštěvníci Šumavy nepotřebují manipulované ankety, nepotřebují, aby se do nich nátlakově hustila ideologie, ať už ta o zasahování nebo o nezasahování. Potřebují slyšet pravdu! Pokud se Správa NP Šumava rozhodla ponechat 30 % území parku přírodním procesům a pokud ustojí, že se tak stalo bez souhlasu Rady parku a šumavských obcí, nechť to tak je. Ať se ale lidem na rovinu řekne, že velké plochy na těchto 30 % uschnou a budou se zase, někde velmi pomalu a jinde docela rychle, zmlazovat. Ptejme se, jestli monokulturní smrkový les, který na místě přírodního zmlazení vznikne (jen výjimečně příroda zařídí smíšený les), bude skutečně stabilnější a odolá kůrovci lépe než ten uměle vysazený. Řekněme veřejnosti, že přírodní procesy budou v prvních zónách probíhat za cenu toho, že kolem budou muset být vytvořeny prstence holin, proti kterým právě Hnutí Duha brojí. A nezvěme veřejnost do nitra šumavských pralesů, když pro ní je tam vstup zakázán.

Jiřina Rippelová, Tomáš Jirsa, Miroslav Krejča, senátoři ze Šumavy