Na Šumavě se začne kácet za měsíc

Na Šumavě se začne kácet za měsíc
Author	Vlaďka Hradská
Date	1999/04/20
Source	Zemské noviny
Genre	tisk
Respondent

Rozhodnutí ministra životního prostředí představuje průlom v boji proti kůrovci

Vimperk - Průlom v boji proti kůrovci představuje rozhodnutí ministra životního prostředí Miloše Kužvarta, který povolil ve výjimečných případech kácení stromů v prvních zónách Národního parku Šumava. Správa parku hodlá v nejbližších dnech vybrané porosty podrobně zmapovat tak, aby se v nich již za měsíc mohlo začít kácet. Proti tomuto rozhodnutí však vystoupilo Hnutí Duha a s ním i řada předních českých přírodovědců, podle kterých se má napadený les ponechat přirozené samoregulaci. Navíc se prý zpochybnilo i zařazení Šumavy mezi národní parky.

»Zrušení principu bezzásahovosti odpovídá chráněné krajinné oblasti a ne statutu národního parku. Dojde-li ke kácení, už nikdo lidem nevysvětlí, proč tam nemůže stát stanový tábor nebo lanovka. Ministrovo rozhodnutí totiž s sebou nese další riziko, a tím je touha po podnikání právě v srdci Šumavy,« nastínil další obavy zástupce ekologických aktivistů Jaromír Bláha. »Jde o to, jestli chceme přírodě pomoci, nebo vyhovět tabulkám. Šumava by uschla jen kvůli tomu, že se dodrží měřítka na papíře. Za to by nás příští generace odsoudila. Brouk je totiž mnohem rychlejší, než jsme doufali. Chceme zpomalit umírání, aby nový ekosystém měl šanci vyrůst,« reagoval na připomínku tiskový mluvčí Správy NP Šumava Z. Kantořík. Přiznal však také, že vedení parku není v názoru na postup proti kůrovci v srdci Šumavy jednotné. Jasno nemají ani nejpovolanější odborníci z řad vědců. Zatímco jedni jsou pro bezzásahový režim, jiní pokládají v boji proti nebezpečnému broukovi kácení napadených stromů za nejúčinnější řešení. »První zóny jsme si rozdělili do tří skupin. Do A skupiny, která představuje nejnižší riziko výskytu lýkožrouta, patří smíšené stabilní lesy např. v Srní či v okolí Tříjezerní slatě. B skupina je labilní a riziková. Jde o oblast Plesné nad jezerem Laka nebo pás Trojmezná-Třístoličník-Smrčina. Právě zde může zásah pro příští roky kůrovce výrazně utlumit. Do C skupiny patří např. Modravsko. Tady je již situace neřešitelná. Poškození kůrovcem je natolik rozsáhlé, že by kácení znamenalo holiny, což dělat nebudeme,« prohlásil Kantořík. Podle něj představuje diferencovaný zásah kácení ojedinělých stromů, případně desítek stromů na zhruba jedné třetině rozlohy prvních zón. Napadené stromy porazí, odkorní a ponechají ležet na místě.