Na Šumavě zůstávají rozsáhlé polomy

Z sumava-corpus
Přejít na: navigace, hledání


Na Šumavě zůstávají rozsáhlé polomy
Author Marek Kerles
Date 2003-01-13
Source Lidové noviny
Genre tisk
Respondent

Vimperk – Zatímco se celá republika bojí dalších katastrofálních povodní a vědci spekulují o vlivu lidské činnosti na zvýšené množství srážek, Šumavu začíná trápit zcela jiný přírodní živel než velká voda. Několik vichřic za poslední čtyři měsíce totiž v Šumavském národním parku vyvrátilo nebo zlomilo přes 200 tisíc stromů, z nichž naprostá většina stále zůstává ve formě polomů ležet v lese. Časté vichřice přitom přicházejí v době, kdy je starý smrkový porost, vysazený na Šumavě koncem devatenáctého století, málo odolný a snadno podléhá větru. Půda navíc zůstává podmáčená po vydatných podzimních deštích. „Po ničivé vichřici v roce 1870 a následné kůrovcové kalamitě vyrostly na Šumavě tisíce hektarů monokulturního smrkového lesa, který je nyní po 130 letech náchylný k rozpadu,“ řekl LN mluvčí Správy národního parku Šumava Zdeněk Kantořík. Vedení SNPŠ minulý týden po rozsáhlém terénním průzkumu spočítalo, jaké množství polomů zůstává ležet na Šumavě po říjnové vichřici a následné větrné smršti z letošního 2. a 3. ledna. „V celém parku poslední vichřice od října do současné doby zlomily nebo vyvrátily přes 230 tisíc stromů, z nichž se dosud podařilo zlikvidovat 51 tisíc,“ uvedl Kantořík. Celková likvidace polomů v zimním období tak, aby se ležící stromy nestaly na jaře živnou půdou pro možné rozšíření kůrovce, bude pro park podle Kantoříka složitou zatěžkávací zkouškou. Kůrovec masivně napadl Šumavu naposledy po silné vichřici z roku 1984. Správa parku se nicméně snaží nejprve odstraňovat padlé a vyvrácené smrky z míst, kudy chodí turisté a jezdí lyžaři na běžkách. Zimní turistiku na Šumavě by tak polomy neměly výrazně ohrozit. „Ze 340 kilometrů oficiálních lyžařských stezek zůstává omezený průjezd kvůli polomům jen na třiceti kilometrech,“ uzavřel Kantořík.