Na okrajích parku by lidé mohli těžit dřevo na topení

Z sumava-corpus
Přejít na: navigace, hledání


Na okrajích parku by lidé mohli těžit dřevo na topení
Author Tomáš Nováček
Date 2001-12-06
Source Mladá fronta Dnes
Genre tisk
Respondent

Vimperk – Možnost nakládat s vlastními lesy ležícími uvitř Národního parku Šumava, ovšem po konzultaci s jeho správou, by mělo obcím umožnit vytvoření takzvaných podzón v II. zónách šumavského národního parku. Metodiku k dalšímu postupu projednávala na svém posledním sezení Rada Národního parku Šumava. Základní princip tkví v rozdělení současných druhých zón šumavského národního parku na další tři podzóny A, B a C. První dvě jmenované by se výhledově přiřadily postupně k prvním, nejvíce střeženým zónám parku, zatímco podzóna C by byla natrvalo oblastí s předpokládanými lidskými zásahy. „Do těchto podzón předpokládáme zahrnout zhruba sedm tisíc hektarů lesa v soukromém vlastnictví nebo ve vlastnictví obcí,“ uvedl mluvčí parku Zdeněk Kantořík. Správě parku a obcím by se tímto krokem uvolnily ruce pro případnou směnu lesů v majetku obcí v prvních zónách za lesy v těchto nově vzniklých podzónách. Obce by tak dostaly za dodržení podmínek pro národní park šanci šetrně hospodařit se svými lesy, zatímco cenné porosty v prvních zónách by zůstaly ve vlastnictví státu. „Nám jde především o kompenzaci ekonomické újmy, protože ve druhých zónách, ve kterých máme skoro osm set hektarů lesa, můžeme hospodařit jen tolik, kolik povoluje zákon. Takže ani neproděláváme, ale ani nevyděláváme,“ řekl místostarosta Volar Vilém Mikšík. Dalších 2100 hektarů mimo park přitom městu přináší ročně 8,5 milionu korun. Rozčlenění druhých zón by mělo být přínosem zejména pro obyvatele Šumavy, kterým by se otevřely například podmínky pro samovýrobu dříví na zimu. Zájemci o palivo z parku totiž dosud stále kupují dřevo od správy (ročně zhruba 1700 kubíků), jenže samotná doprava z centrálního skladu v Nové Peci je například pro spotřebitele v severozápadní části parku (od Modravy směrem na západ) mnohdy dražší, než samotné dřevo. „Znamenalo by to dostatek paliva pro náš region,“ připustila starostka Stožce Zdeňka Lelková. „Detailní projednávání hranic krajních podzón se bude samozřejmě ještě řadu měsíců konzultovat jak s obcemi, tak s dalšími vlastníky lesa v území národního parku,“ upozornil Kantořík. Výsledky jednání zhodnotí Rada Národního parku Šumava na svém nejbližším zasedání na jaře roku 2002.