Nech brouka žít

Nech brouka žít
Author	Linda Kholová
Date	2000-08-14
Source	Respekt
Genre	tisk
Respondent

Čas dal za pravdu obráncům zdecimované Šumavy

Přesně před rokem se Šumava pasovala s kůrovcovou kalamitou. Správa šumavského parku poslala do boje dřevorubecké party a během zápasu šlo k zemi více než čtyřicet tisíc kubíků dřeva. Když brouk napadl i stromy v nejcennějších pásmech Šumavy, dal ministr životního prostředí lesákům povolení kácet i tam. A to přesto, že jde o zóny ze zákona normálně nedotknutelné. Správa parku ovšem tvrdila, že pokud je nevyčistí, bude z nich kůrovec v budoucnu dál zamořovat okolí. Proti tomu se však postavili ekologové. Několik desítek mladých nadšenců téměř po dva měsíce vlastními těly bránilo kácení v nejvzácnější končině ––třísetletém pralese Trojmezná. Taktika mladých nadšenců nakonec slavila úspěch: místo zůstalo neposkvrněno. Díky tomu dnes víme, že obavy dřevorubců byly neopodstatněné. Navzdory „nevyčištěné“Trojmezné se totiž výskyt kůrovce v parku rapidně snížil.

Nemáme problémy

Příčinou loňské kůrovcové kalamity na Šumavě byla větrná spoušť z osmdesátých let. Prořídlá a imisemi oslabená monokultura tamních lesů vytvořila doslova kůrovcový ráj. Broukova vytrvalá, přes deset let dlouhá práce vyvrcholila loni. V tzv. druhých zónách parku, kde jsou vlastně hospodářské lesy, bylo kvůli kůrovci minulý rok poraženo bezmála čtyřicet tisíc kubíků dřeva. V zónách prvních (13 procent celé Šumavy), ve kterých zákon zakazuje lidskou činnost, byly s požehnáním ministra Kužvarta vykáceny další tři tisíce kubíků. Proti kácení v prvních zónách se ovšem ostře postavili jak někteří odborníci z Akademie věd ČR, tak aktivisté z ekologického Hnutí Duha. „Zastávali jsme názor, že si příroda pomůže sama. Tyto první zóny přece byly vytvořeny proto, aby se s nimi mohly srovnávat oblasti, kde se les asanuje člověkem,“vysvětluje „dřevařský“expert Duhy Jaromír Bláha, proč se spolu s řadou kolegů nakonec rozhodl bránit vlastním tělem alespoň stromy na Trojmezné. A jak už bylo řečeno, čas lesácké věštby nepotvrdil: výskyt kůrovce v národním parku Šumava šel dolů. „To je pravda. Letos nemáme větší problémy,“přiznává mluvčí parku Zdeněk Kantořík.

Léčba pilou

Co tedy úbytek kůrovce v šumavských lesích znamená? „Jednoznačně to, že měli pravdu ekologové,“říká Karel Spitzer z Entomologického ústavu Akademie věd. „Někdy je zkrátka lepší nedělat nic, i když je mi jasné, že s tím má správa parku problémy. Napadené stromy v Trojmezenském pralese zkrátka po několika letech odpadnou, ale je to mnohem lepší než je vykácet lidskou rukou. Z humusu, který vytvoří, se zrodí nový les. Ale paseka zůstane pasekou.“Vedení šumavského parku však svoji dřevorubeckou teorii zatím nechce opustit. „Takto není. Vždyť je to logické –z míst, kde brouk už nemá co konzumovat, přelétává tam, kde potravu má,“říká mluvčí Kantořík. „Jediný způsob, jak se ho zbavit, je kácet.“Čím si tedy šéfové parku vysvětlují, že kůrovec letos nalétnul do druhých zón tak málo? „Podívejte se, to je obtížné říci. Například kvůli špatnému létu. Nyní ještě brouk nevylétnul do okolí z Trojmezné, dá se to však očekávat později. Kdy, to skutečně nevím,“krčí rameny šéf Správy Národního parku Šumava Ivan Žlábek. Usilovné lpění na léčbě pilou samozřejmě vyvolalo otázku, zda lesáci nepoužívají kůrovce jako vítanou záminku umožňující jim rabovat dřevo i v jinak nedostupných prvních zónách. Za rok 1999 porazila správa parku ve všech třech zónách dohromady 280 tisíc kubíků, za které stržila více než čtvrt miliardy korun. (Stejně velkou částku park zpětně investoval do ošetření lesa.) Zmíněná tržba však není zanedbatelná suma. A krásné dřevo ze vzrostlých stromů první zóny může být opravdu silným lákadlem. „Ale vždyť v prvních zónách musíme stromy podle zákona stejně nechat zetlít. My bychom z toho nic neměli, jsme honorováni jako státní zaměstnanci, takže žádný zájem na tom ani mít nemůžeme,“podivuje se nad dotazem tiskový mluvčí. Ale jak nedávno vyšlo najevo, přinejmenším loni správa parku přece jen škobrtla. Údajně kvůli „špatnému zakreslení do mapy“načerno vytěžila a prodala zdravé stromy z třetiny hektaru v první zóně kolem Jezerní slatě. Věc objevili členové Duhy a v současné době ji šetří pražská inspekce životního prostředí. Správě hrozí pokuta až milion korun. „To byla skutečně mýlka. Hajného, který tam řídil kácení, jsme propustili. A navíc –vždyť šlo asi jen o desítku stromů!“hájí se mluvčí Kantořík. Nicméně na jeho instituci vrhl odhalený podvod špatné světlo. „Jak teď můžeme vědět, zda se zdravé stromy netěží v šumavských prvních zónách i jinde?“komentuje to už zmíněný Jaroslav Bláha z Duhy. „A jak nám chce správa dokázat opak?“Navzdory úbytku kůrovce ministr Kužvart i pro letošek schválil těžbu v prvních zónách Šumavy. Ušetřena opět zůstane jen Trojmezná. Nicméně jistá změna přístupu je přece jen znát. „Letos jsme zatím asanovali pouze něco přes 24 tisíc kubíků porostu,“říká mluvčí Kantořík. „Což například v prvních zónách znamená o třetinu méně pokácených stromů než loni.“